Co ztrácí na praktičnosti, dohání na originalitě. I po letech na trhu ojetin vyčnívá zejména svým vzhledem. A jak je na tom se spolehlivostí?
Nejdříve pár slov k interiéru. Některá tlačítka, výdechy topení, dveřní kliky a zejména tvary volantu i design sedadel nebo budíků jsou takřka totožné s Nissanem 350Z. Naopak materiály použité v interiéru juka jsou z hodně levného kraje, jakkoliv uvnitř nic zásadněji nevrže ani po letech. Před návštěvou autobazaru se na to ale připravte.
Před nákupem také počítejte se skutečností, že Juke má hodně malinké zadní dveře, které se navíc otevírají v nedostatečném úhlu. Nepřekvapí, že pokud vpředu je tak akorát útulno, transport v zadním sektoru bych osobám s klaustrofobickými příznaky v žádném případě nedoporučoval. A zavazadlový prostor? Víko kufru je nejen mrňavé, ale nákladová hrana je i dost vysoko nad zemí. Podprůměrných 251 litrů základního objemu napovídá, že tohle auto nebude žádný stěhovák. A navíc u čtyřkolky další litry ubere zadní náhon.
Situace na trhu ojetin V autobazarech jich zas tolik není, aktuálně asi jen 35 kousků. 90% z nich jsou benzínové motorizace, mezi nimi převládá (hlavně u starších ročníků) základní motor 1,6 16V. Většina ojetin je s předním pohonem a manuální převodovkou. Od cca 300 tisíc pak koupíte ojetinu s přeplňovaným 1,2 DIG-T. Obecně ceny ojetin začínají na cca 200 tis. Kč a pohybují se do 400 tis. Kč. Za cca 250 tis. Kč dnes seženete tří až čtyřleté kousky s nájezdem jen několik desítek tisíc km.
Který motor vybrat?Juke se u nás začal prodávat v roce 2010 se třemi motory. Základní motorizací byla v té době zážehová šestnáctistovka
1,6i 16V s výkonem 86 kW. Pokud jezdíte často sama a pohybujete se v městském provozu, můžete si ji s klidným svědomím pořídit. Není ani zdaleka tak tichý a kultivovaný jako moderní turbobenzíny, zato je výrazně točivý s průrazným dravým zvukem. Do 4.000 otáček agregát táhne docela sympaticky a tato výseč bohatě stačí pro dravý pohyb po městě, ta pravá zábava však začíná až po překročení této hranice. V naší inzerci ale narazíte i na kousky, které mají snížený výkon na 69 kW, což se mi už zdá na tento crossover dost málo. Berte tedy raději motorizaci s výkonem 86 kW. Reálná spotřeba bude kolem osmi litrů.
Dalším motorem, který byl v nabídce hned od začátku prodeje je
1,6 DIG-T. Jde o benzínový motor s turbem, který má výkon 140 kW. Mezi ojetinami není příliš rozšířen kvůli tučnému příplatku. Většinou si jej kupovali lidé, kteří potřebovali pohon 4x4 a kterým zároveň nevadil automat CVT.
A pak tu máme diesel
1,5 dCi (81 kW) od Renaultu. Ten také není mezi ojetinami tak rozšířen jako benzínová šestnáctistovka, nicméně vybrat se dá. Jde o poměrně spolehlivý motor, který se vám servisně vyplatí hlavně při vyšším nájezdu. Úsporný motor byl v roce 2013 výrobcem lehce přepracován a byl u něj navýšen točivý moment z 240 na 260 Nm. Prozatím majitelům slouží bez větších problémů. U motoru nezapomeňte na výměnu rozvodového řemenu, interval je šest let, což odpovídá stáří prvních ročníků.
V roce 2014 se pod kapoty Nissanu Juke začal montovat i malý přeplňovaný benzín
1,2 DIG-T, který také pochází od Renaultu. Má výkon 85 kW a mezi ojetinami se zatím prakticky nevyskytuje. Servisních zkušeností s ním zatím mnoho není, musíme si počkat, až tyto motory najedou větší porci kilometrů. Pár nejdražších exemplářů má i motorizaci
1,6 DIG-T s výkonem 140 kW, většinou ve spojení s těžší čtyřkolkou a převodovkou CVT. Osobně bych zvolil spíše šestistupňový manuál a přední pohon.
Kromě pětistupňové převodovky spojené se základním motorem 1,6i můžete dostat taky bezstupňový automat CVT a v případě dieselu a špičkového turbobenzínu také manuální šestikvalt.
Nejčastější závadyPřed nákupem se zaměřte na kontrolu spojky, ta nevydrží mnoho a pokud bude mít auto najeto kolem 100 tis. km, je pravděpodobnost nutné výměny vyšší. CVT převodovce bych se raději při vybírání ojetin vyhnul, zvláště pokud si chcete auto ponechat delší dobu. Do budoucna zde hrozí drahé servisní náklady. Pokud budete mít na výběr, volte vůz s šestistupňovým manuálem. Jinak je Juke vcelku spolehlivou ojetinou. Jen škoda, že některé náhradní díly jsou přeci jen dražší, než je průměr. Na to už jsme ale u japonských vozů zvyklí.
Plusy a mínusy(+) originální design přístrojovky
(+) volant s velkým rozsahem nastavení
(+) přední sedačky
(+) dravý zvuk benzínových verzí
(+) krátké převody pětistupňového manuálu
(+) jistota v zatáčkách
(+) slušně komunikující řízení
(-) levné plasty
(-) špatný výhled
(-) málo místa vzadu
(-) hlučnost 1,6i ve vyšších rychlostech
(-) hluková izolace kabiny
(-) méně komfortu na rozbitém povrchu