Desátá generace Hondy Civic přináší celou řadu technických novinek. Některé potěší, jiné už méně. Nejvíc diskuzí ale stejně vyvolává design vozu, který je japonsky bláznivý, obzvláště s barevným Orange Pack. Nový Civic jsme vyzkoušeli s benzinovým 1.5 Turbo a variátorovým automatem.
Honda Civic má za sebou již 45 let výroby a jubilejní desátou generaci. Revoluční se stala hlavně ta osmá, která přišla s dramaticky proměněným designem připomínajícím UFO. A to jak zvenku, tak i uvnitř.
Komiksová inspirace „Devítka“, prodávaná vedle hatchbacku i jako kombi, byla asi moc umírněná, takže v případě 10. generace se designéři pořádně odvázali. Výsledkem je totiž ještě něco podivnějšího než minulá generace. Civic hatchback (koneckonců i sedan) vypadá jako z japonské počítačové hry. Všude samá hrana a ostrý zlom jako u neviditelného letounu F 117 Nighthawk. Korunu tomu všemu dává tzv. Orange Pack, což jsou oranžové doplňky karoserie. Ty „zdobí“ přední a zadní spoiler, zadní difuzor a vnější zrcátka, v interiéru lemuje oranžová linka i přístrojovou desku. Upřímně, nový Civic je asi nejpodivnější kompakt na trhu, kterému na první pohled přijde na chuť asi jen málokdo.
Proklatě nízko Nová karoserie hatchbacku je proti minulosti o 130 mm delší a o 30 mm širší. Zároveň se ale o 20 mm přikrčila na pouhých 1428 mm (Golf měří 1515 mm), takže když se k tomu přidá snížení předních sedadel o 35 mm, nastupování už zdaleka není tak pohodlné jako dřív. Několikrát jsem se dokonce hlavou praštil o rám střechy. Obávám se, že Civic asi přišel o skupinu starších zákazníků, kteří si oblíbili hlavně osmou generaci. A přestože se sedí hodně nízko, místa nad hlavou až tolik není. Naopak v podélném směru se Civic vytáhl a hlavně vzadu si pasažéry hýčká. Zároveň ale přišel o sedadla Magic Seats, která umožňovala vytvoření dalšího úložného prostoru přiklopením sedáků zadních sedadel k opěradlům těch předních. Prý to málokdo ocenil, takže teď lze klasicky sklopit jenom opěradla. Silnou stránkou Civicu i nadále zůstává velký zavazadlový prostor, který nabízí 420 až 470 l v závislosti na výbavě.
Přístrojová deska už sice není dvoupatrová jako v minulosti a všechny přístroje má řidič v jedné úrovni, ovšem ke konzervatismu má pořád ještě daleko. Určitě je ale daleko přehlednější než dřív. Ovládání palubního počítače je ale pořád zbytečně složité a ne úplně intuitivní. Daní za hodně nízký posaz je také poměrně vysoký středový tunel, což není pro pravou ruku položenou na loketní opěrce úplně pohodlné.
Proč (ne)chtít automat Zásadní změnu má za sebou nabídka motorů, kde figurují jenom přeplňované benzinové motory. Litrový tříválec s 95 kW doplňuje námi testovaný čtyřválec 1,5 l s nadprůměrnými 134 kW (182 k). Ve spojení s automatickou převodovkou CVT ale není tak živý a dynamický jako s manuálem. Maximální výkon čtyřválce je až v 6000 (o 500 otáček výš) a maximální točivý moment 220 Nm je o 20 Nm menší než ve spojení s manuálem. Automat se při běžné jízdě chová jako variátor, takže upravuje plynule převod podle okamžitých podmínek. Při plné akceleraci však odřazuje jako běžný automat, byť s citelným skluzem. Spotřeba motoru se pohybuje mezi 6 a 7 litry, což je na tak výkonný motor a automat s měničem hodně slušné. Jenže je to o půl litru vyšší než s manuálem. Tankovat ale budete i tak až příliš často, protože palivová nádrž má pouhých 46 litrů. Něco takového lze akceptovat u malého auta, ale ne u kompaktu. Je to nepochopitelné, obzvláště kdy se zpoza předního sedadla přestěhovala za zadní opěradla, kde ji má většina aut.
Zábavný, ale tuhý Zcela nový je také podvozek, Civic se totiž vrátil k víceprvkové zadní nápravě. Tu zákazník ocení hlavně na nerovnostech v zatáčce, protože zadní kola tolik neodskakují do strany. Další novinkou jsou adaptivní tlumiče na všech kolech, které řidiči nabízejí dvě úrovně tlumení. Jenže sportovní je na našich silnicích až příliš tuhé a ani komfortní mód nepřináší zásadně lepší komfort. Na kvalitním povrchu je ale Civic skvělý a v rámci možností variátorové převodovky i celkem zábavný. Byť s manuálem je to větší zážitek.
Chcete mě? Po mechanické stránce je Civic skvělé a poctivě udělané auto, které je ale zabalené do pro mě těžko stravitelného designu. Navíc i ceny jsou nastavené tradičně dost vysoko, byť sériová výbava je hodně štědrá. Základní cena vozu začíná na 409 900 Kč, příplatek za 1.5 Turbo činí 210 000 Kč, protože se prodává až od páté ze sedmi (proč tolik?) výbav. Příplatek za automat je sice lákavých 35 000 Kč, na druhé straně bych je asi obětoval do vyšší výbavy.
+ výkonný benzinový motor
+ jízdní vlastnosti na kvalitní silnici
+ prostor pro kolena vzadu
+ bohatá komfortní i bezpečnostní výbava
+ velký zavazadlový prostor
+ dlouhá záruka
- vyšší základní cena
- malá palivová nádrž
- hlučnější podvozek
- tužší pérování
- méně pohodlné nastupování