K redakčnímu testu se nám podařilo získat model X1 v kombinaci dieselu, automatu a pohonu všech kol. Byli jsme hodně zvědaví, zda zub času neukousl ze stále populárního modelu mnoho a zda raději nevolit například trojkovou řadu.
Nejmenší terénní BMW je na trhu od roku 2009. Po třech letech výroby prodělalo modernizaci a na jaře roku 2014 získalo další oživení a nové systémy (např. ConnectedDrive Services). Modernizace přinesla svěžejší vzhled a řadu vylepšení. Například v kabině se objevil nový volič automatické převodovky, který využívají i daleko dražší modely mnichovské automobilky.
Není jednička jako jednička
Středový panel testovaného auta se výrazně lišil od základní varianty BMW X1. Dominoval mu velký displej příplatkové navigace, která funguje bezvadně a chlubí se výtečným grafickým zpracováním. Navigace, audiosystém a všechny ostatní parametry se nastavují pomocí otočného joysticku na středovém panelu. Pro rychlou navigaci slouží tlačítka umístěná kolem samotného ovladače.
Prostoru pro cestující je u BMW malinko více než u Škody Yeti. Podélně i na šířku je BMW o pár centimetrů větší, ale na zadních sedadlech je na výšku prostoru méně. Prostřední sedadlo nelze označit ani za nouzové, trpět na něm bude i dítě. Zadní sedadla jsou dělitelná v poměru 40:20:40 a u každého opěradla lze jednotlivě upravovat jeho sklon (v deseti různých polohách). Podélného prostoru je dostatek, jelikož X1 vychází podvozkově z řady 3, nikoliv z jedničky). Také potěší prostor pod podlahou kufru a nízká nákladová hrana. Využitelná šířka je však nejmenší ze všech konkurentů.
+ prostornost
- ve vyšších rychlostech více hluku od střechy
- celkově slabší odhlučnění
Výbušný diesel
Testovaný diesel poskytuje dostatečnou dynamiku, která však není servírována úplně plynule. Po překročení dvou tisíc otáček v motoru bouchnou saze a X1 vystřelí naprosto splašeně kupředu. V tu chvíli si řidič i cestující mohou užívat nadprůměrné dynamiky. V našem případě díky pohonu všech kol xDrive i skvělé trakce. Při rychlých přesunech popsaná charakteristika dieselu narušuje celkovou plynulost.
A jak si dvoulitr vedl po stránce spotřeby? Není to vůbec špatné. Po týdnu stráveném za volantem X1 jsme dosáhli výsledné průměrné spotřeby 6,8 l/100 km. Tato hodnota však obsahovala velmi rychlé přesuny, měření dynamiky i rallye vložky. Po hlavním městě lze jezdit za osm na sto km, po dálnici o litr levněji.
Jistý a zábavě uzpůsobený podvozek
I přes obuté osmnáctipalcové runflaty byl cestovní komfort dostatečný a plně srovnatelný s ostatními podobně tuhými konkurenty. Mnichovský model však konkurenci válcuje hravostí a ochotou měnit směr jízdy. I přes vyšší těžiště se X1 vrhá do oblouku po hlavě a při vypnuté stabilizaci lze zatáčky projíždět velmi efektivně. Neztratíte se, ani když opustíte zpevněné komunikace a vyrazíte na polní či lesní cestu, kde si lze užít dostatek zábavy.
X1 se chová na silnici jako hatchback a na suchém asfaltu vyžaduje uvedení stabilizace do činnosti velmi hrubé zacházení. X1 opisuje oblouky jistě a čitelně. Řazení je přesné, řízení adekvátní poskytované zábavě a brzdy vyžadují trochu více síly.
S cenou se vlezete do milionu
Nejlevněji (za 702.500 Kč) pořídíte model X1 ve verzi sDrive18i, kdy se o pohon stará benzínový dvoulitr o výkonu 110 kW, který je přenášen na zadní kola. Silnější varianta s výkonem 135 kW je dražší o 27.500 Kč, přičemž můžete za příplatek 47.500 Kč volit pohon všech kol xDrive. Vrchol zážehové nabídky aktuálně tvoří dvoulitrový čtyřválec o výkonu 180 kW, za který ve spojení s pohonem všech kol zaplatíte 942.500 Kč.
Nejdostupnější vznětovou verzí je model sDrive18d s výkonem 105 kW za částku 705.000 Kč, na pohon všech kol dosáhnete za příplatek 52.500 Kč. Námi testovanou verzi xDrive20d ve verzi 130 kW získáte s pohonem všech kol za 822.500 Kč. Nabídku uzavírá dvojitě přeplňovaný dvoulitr xDrive23d za 905.000 Kč.
Kromě úsporné verze sDrive20d EfficientDynamics Edition si můžete ke všem variantám připlatit 54.200 Kč za automatickou převodovku Steptronic. V našem případě bylo potřeba připlatit 8.825 Kč za exteriérový paket X Line (boční prahy, lišty ve spoileru a zadní difuzor v barvě hliníku).
Poslední mohykán
Testovaný model byl prvním mnichovským SUV označovaným písmenem X, u kterého šlo volit pouze pohon jedné nápravy - naštěstí té zadní. Časy se však mění a mnichovská automobilka postupně opouští tuto koncepci i v případě X1. Proč si tedy aktuálně koupit model X1 a ne třeba BMW řady 3, které dokáže být v dlouhé verzi Touring přinejmenším stejně praktické? Hlavním důvodem bude zřejmě pořizovací cena, která je u X1 nižší, a také pocit jisté nadřazenosti, kterou X1 kvůli celkově vyšší stavbě poskytuje. Výhled z X1 je lepší a působí mohutněji.