Nissan Serena 2.0i a zkušenosti po pěti letech

V záplavě zdejších recenzí jsem se rozhodl obohatit místí web a přispět se svou troškou do mlýna. Měl jsem tu čest už jednu recenzi sepsat (v historii k nalezení jako: „Mazda 626 – jaká je po třinácti letech provozu). Mazdičku pořád mám, ale nemám jaksi dost prostředků na její pořádnou údržbu, tak jen měním po roce olej a filtr a doufám, že bude finančně líp, abych ji dal zase do lesku. Technickou zatím vždy prošla, ale obtěžuje nás koroze zadních lemů a dvou dveří, výfuk z druhovýroby je podle poslechu už také děravý, lanovodům se smrskl bowden, takže ručka není ani s do maxima vytočeným stavěcím šroubem, co bývala. Řízení už také není úplně těsné, olej jsem musel také dolévat, nicméně rychlost úniku oleje není nijak závratná. Silentbloky v obou nápravách povrzávají, ale auto je ve stopě pořád jisté a neplave. Náhradní díly z druhovýroby jsou pořád dostupné za babku. Např. nová zadní náprava: 6 ramen, tyčky stabilizátoru, jeho silentbloky a k tomu tlumiče a pružiny pořídíte do 10 tis. i s prací garážníka. Mým skromným odhadem by mazdička spolkla plus minus 25-30 tisíc, což ovšem tak 2x převyšuje cenu celého auta. Snad jednou budu nějaké „zbytečné“ peníze mít a auto dostane, co by mu patřilo.
Necelé 2 roky po jeho koupi u nás došlo k zajímavé události. Byli jsme v očekávání čtvrtého potomka. To odsoudilo vůz do role nákupní tašky a městského přibližovadla a mě donutilo k hledání něčeho většího.

Auto pro šest aneb i stará hajtra může ještě dobře sloužit

Kritéria byla jasná: omezený rozpočet 100 tis., alespoň 6 míst, dostatečně silný benzínový motor nebo nafta s předkomůrkou, dostupné náhradní díly, rozumný stav vozu a nezájem ze strany zlodějů. Procházel jsem web a hledal vhodnou značku a tip. Přečetl jsem hromadu článků a recenzí. Hlavně jsem si říkal, že je potřeba auto před koupí řádně prověřit, abych nekoupil zajíce v pytli a světe div se, já toho zajíce i přes všechna předsevzetí koupil.

Otec má ve firmě pracovní Nissan Vanette v naftě. V podstatě bezúdržbové auto, do kterého se leje pouze nafta. Protože se montoval ve Španělsku, případné náhradní díly nebyly problém jak originál, tak druhovýroba. Zjistil jsem, že auto existuje i v civilní, 7místné cestovní verzi a s motorem SR20de, na který jsem slyšel jen samou chválu. Jeden kousek se objevil na netu jistého Pepy Bazarníka z Bludovic u Havířova. Podle fotek to vypadalo velmi hezky, majitelem byl zaměstnanec autobazaru. Byť to od nás mám asi hodinu cesty, z důvodu pracovního vytížení v té době jsem tam nemohl dojet osobně. Tak jsem tam poslal spojku - otce se svým známým. Objednal jsem je v Havířově do servisu, aby nechali vůz prohlédnout, vnitřek, vnějšek, spodek, korozi a k tomu aspoň tlaky ve válcích. Bazarista se sice pídil po tom, kde jsem to objednal, ale s prohlídkou po telefonu souhlasil.
Tátovi se auto zalíbilo, a to dokonce tak, že se spokojil jen s osobní prohlídkou, bazarista odřídil 2x kolem bloku a záloha ležela na stole. V ten moment zaklapla past. Pro auto jsem dojel následující sobotu. Už při zběžné prohlídce se mi nezdálo opotřebení volantu a šaltpáky, na deklarovaných 140 tis. km to nevypadalo, ale třeba se předchozímu řidiči jen více potily ruce. V interiéru bylo také pár šrámů: několik děr v tapecírunku, utržené držáky nápojů v bočních plastech a pár dalších drobností. Ještě než jsem složil zbytek peněz, auto jsem si projel. Najel jsem pár kilometrů, ale všechny byly po obci nebo v terénu plném zatáček, takže vytočit motor aspoň na trojku bylo v podstatě nemožné. Ale už tehdy se mi zvuk motoru nezdál.
Na cestě domů, o pár desítek tisíc lehčí, se mé podezření potvrdilo. Byl problém motor vytočit, ať jsem dělal, co chtěl, vůz přes 110 km/h nešel a zvuk motoru, ten mi trhal uši. Po pár stech km a víru v nádrži se ještě snesitelná kombinovaná spotřeba do 11 l mimo obec ukázala jako naprosto nereálná. Hned po víkendu jsem zajel do autorizovaného servisu, abych zjistil, co a jak. V Nissanu Přerov se na auto podívalo pár mechaniků a diagnostikovali problém v potenciometru škrticí klapky. Vyměnili ho za nový a začaly se dít věci. Otáčky volnoběhu najednou lítaly sem a tam, padaly až auto zhasínalo. Jednou mi zhaslo při přeřazení 1-2 v křižovatce a věřte tomu, že odbočit vlevo bez asistence posilovače, na který jste uvyklí, je docela problém. Klapka byla totiž někým nastavena na „pořád otevřeno“ a pedál plynu na ni neměl ten nejzásadnější vliv.

Také zvuk motoru byl ještě horší než prve a mně bylo jasné, že auto v tomhle stavu nechci. Domluva s bazaristou byla kupodivu bezproblémová. Uznal, že auto asi nebylo v pořádku už u něj a navrhl, že ho na své náklady opraví. Nakonec jsem se nechal ukecat a od smlouvy neodstoupil a dal mu ještě šanci. Zda to byla chyba, můžete posoudit z následujících řádků.
Bazarista dal auto do autorizovaného servisu v Novém Jičíně. Při diagnostickém testu se jim tam motor odporoučel, když se ojnice klikové hřídele prokousala blokem motoru na krásný slunečný den. Bazarista mi to přiznal, znovu uznal, že problém je na jeho straně a navrhl, že do vozu sežene jiný motor, pochopitelně stejného typu. Anabáze s autem začala nabývat zajímavých rozměrů. Auto dostalo motor z jiného auta po lehké nehodě na předek. Motor měl mít 180 tis. a tvářil se skutečně podstatně líp než jeho již zesnulý kolega. Vůz jel nyní znatelně lépe, ale pořád to nebylo ono a problémy zdaleka neskončily. Pohonná jednotka vozu byla tak trochu nevyzpytatelná. Při akceleraci byla patrná velká výkonová díra ve 4 000 otáčkách, kdy jako by došel motoru kyslík nebo benzín, nechtěl mrška jet. Navíc při jízdě ustálenou rychlostí jako by někdo hýbal s plynovým pedálem, auto někdy přidávalo, někdy ubíralo, nebylo to moc, ale bylo to poznat. Tato závada se neobjevovala pořád, pouze někdy. Manželce to ani nepřišlo, ale já jsem trochu cimprlich a řekl jsem si, že buď bude vůz zcela v pořádku, nebo půjde z domu. Lékem na toto „tahání“ bylo pořádné vytočení motoru i přes tu výkonovou díru, kdy dal motor autu po 3-5 vteřinách stávkování kopanec, jak kdyby měl 3 turba. Pak auto jelo dobře, ovšem většinou jen do další jízdy.

Auto bylo několikrát u mého „dvorního“ mechanika, pak v autorizovaném servisu (Přerov), u několika elektrikářů, ale nikdo na nic nepřišel.
Těsně před mým rozhodnutím se auta pod nákupní cenou zbavit, mi kolegyně v práci doporučila servis v jedné malé obci u Loštic. Servisák prohlížel auto několik hodin, měřil vše možné a nemožné a za příčinu všech problémů nakonec označil vytahaný rozvodový řetěz, jinak vše v pořádku. O opravě tvrdil, že se nevyplatí, protože díly – řetěz, napínák, lišty a ozubení jsou jen v originále a že by to bylo velmi drahé a doporučil mi jezdit, co motor vydrží a pak koupit něco jiného. Jenomže mně auto za ty měsíce tak nějak přirostlo k srdci. A pomohl strejda Google. Za oceánem jezdily a jezdí mraky různých vozidel s tímto motorem a rozvodová sada z druhovýroby přijde na 55 dolarů. Dalších 50 dolarů vzala doprava a clo, ale za 1.900 Kč byla sada doma. Práce v Nissanu stála zhruba totéž, nové rozvody po prohlídce technik schválil jako způsobilé, ale doporučil originální napínák, na který mě ukecal. Po výměně rozvodů je motor slyšet úplně jinak, nějak nezvykle potichu, charakteristický rachot řetězu po nastartování byl ten tam. Ale světe div se, problémy s výkonovou mezerou a potahováním za ustálené rychlosti nezmizely. A dostavily se k tomu jiné – auto nejelo víc, než je dálniční maximum, při podtočeném motoru výrazně chraptělo a na volnoběh houpaly otáčky motoru, což bylo sice slyšet, ale ručička otáčkoměru se ani nehla. Tyto věci se před tím neděly. Podezření padlo na zapalování, takže svíčky a kabely, dále prohlídka rozdělovače, ale pořád nic. Výše uvedné příznaky mohou vykazovat poškozené vstřikovací trysky. Nechal jsem je pokusně prohlédnout, ale byly bez závady, odchylka nebyla ani 2 %, takže nic a byl jsem o 2 tisíce za zkoušku a práci lehčí.

Asi jste již poznali, že jsem docela tvrdohlavý a když si usmyslím, že auto bude OK, tak prostě bude OK, i kdyby nevím co. "Vygooglil" jsem místní servisy a první, který vypadl z vyhledávače, jsem navštívil. A měl jsem kliku. Byl tam jeden velmi šikovný mechanik, projel auto, 120 bylo maximum, motor za jízdy na poslech jen předl, akusticky paráda, ale táhnout se mu nechtělo. Diagnóza: podle něj špatný předstih, stroboskop prý ale už nemá. Po zjištění, že je auto několik měsíců po rozvodech a předstih nikdo neřešil, pobledl a chytil se za hlavu. Stroboskop měli jen v Nissanu Přerov, tam, kde mi dělali ty rozvody. Při nastavování předstihu zjistili vlasovou trhlinu v litinových svodech výfuku. Náhradní díl neexistuje ani v originále. Doporučovali svody zavařit s následným procesem postupného chlazení v peci, prý to drží. Naštěstí tu máme internet se strýcem Googlem. Za týden byly staronové svody z vrakoviště doma. K nim jsem vzal i jeté řízení, protože to v autě teklo víc, než bylo zdrávo, a elektrické zrcátko, které nám nějaký dobrák spolu s dalšími 4 na jiných autech ukopl.
Kromě svodů jsem zrepasoval do novoty výfuk celý, 3 díly a k tomu i lambdu. Jen matice lambdy byla problém, měla jiný závit, ale máme v práci šikovného spolupracovníka, ten zavaří úplně vše, i novou matici na výfuk v nerezu. Po výměně kompletního výfuku, lambdy a vyčištění sání nějakým pěnovým sprejem motor jede, jak má. Houpání na volnoběh zmizelo, akcelerace bez problému a zaváhání, cukání motoru pryč. Z výše uvedeného vyplývá, že člověk musí být tak trochu automechanik, jestli chce provozovat starou káru, protože na práci servisu se zcela spolehnout nelze. Než se mi povedlo dát pohon auta do kupy, trvalo to více než 3 roky (!) a nemocné auto během nich najelo sice málo, ale i tak to bylo přes 10 tis. km. Zatím to vypadá, že se to na něm negativně nepodepsalo, motor je pořád dobrý. Řeklo by se, že koupě auta byla docela Waterloo, ale já to vnímám i jako cenné životní zkušenosti, které jsou, jak známo, k nezaplacení.

A proč jsem ten polovrak vlastně zavčas neposlal dál?
1/ Bylo mi proti srsti poslat do světa něco, o čem vím, že není zcela v pořádku.
2/ Na auto jsme si celkem zvykli a i když s ním byla kupa problémů, nikdy se nestalo, že by zůstalo někde stát a nedojeli jsme.
3/ S omezeným rozpočtem je velmi pravděpodobné, že by mě potkalo něco podobného a řešil bych takové problémy, jen s jiným vozem. Ač se to nezdá a i když je to Japonec, náhradní díly nejsou dražší než u jiných aut a v porovnání s vozy MPV kategorie asi jedny z nejlevnějších. Výměna dvojhmoty nebo turba na espacu či podobném voze by vyšla asi taky draho, i když je třeba uznat, že svezení v espacu je někde zcela jinde.

Auto není žádný zázrak. Ač vyrobené v roce 2001, morálně zastaralo snad už v tom minulém století, začalo se montovat v roce 1992. Jedno z prvních MPV vůbec, jinak též označováno jako velkoprostorová limuzína. Řidič a spolujezdec sedí velmi vysoko, srovnatelně s VW Transporterem, výš než všechna MPV jako sharan, espace, ulysee nebo multipla. Z toho vyplývá vynikající výhled z vozu a perfektní přehled o situaci kolem auta. Výborná jsou velká zpětná zrcátka, vidíte vše kolem vozu, mrtvý úhel neexistuje. Auto je +- stejně dlouhé jako fabia v kombíku. Zaparkujete všude. Motor vozu totiž není mezi předními koly, ale pod sedadly řidiče a spolujezdce, to vůz dost zkracuje. Díky tomu je i rozdělení hmotnosti mezi nápravami na velmi dobré úrovni a i když má vozidlo zadní náhon, v zimě s ním není problém s přetáčivostí. Zadní náprava je na rozdíl od modelů s motory 1.6 benzín nebo 2.0 a 2.3 nafta dělená, a nikoliv pevná. Vzadu jsou na každé straně 3 ramena a stabilizátor. Stejně ale pamatuju na to, že mám zadohrab a jezdím v zimě opatrně, zatím jsem auto do příkopu neposlal. A že jsem v zimě kolem několika nešťastníků na střechách již projel! Auto je docela čitelné a než se úplně utrhne, tak je poznat hranice, kdy začne plavat a klouzat. Tu správnou zábavu si občas užiju na parkovišti, nejlíp mokrém nebo zasněženém, kde celkem silný motor a krátké převody dovolí si pěkně zadriftovat.
Zmíněné krátké převody vůz docela limitují při dálkovém cestování. Převodovka má klasických 5 stupňů, šestka znatelně chybí. Ve 130 točí motor 3 900 otáček a to je dost, protože na motoru se sedí a díky tomu je více hlučný. Ideální cestovní rychlost je 80-110 km/h, kdy je v kabině ticho, rádio nemusí řvát a člověk nemusí zvyšovat hlas.

Koncepce sadaček je 2+3+2. Přední sedačky jsou velmi pohodlné, mají opěrky na ruce. Zadní sedadla 3. řady jdou sklopit ke straně, vznikne kufr opravdu úctyhodných rozměrů, při jejich úplném vymontování je kufr takřka bezedný.V základu se všemi sedadly má 350 l, což na pár cestovních tašek nebo velký sobotní nákup bohatě postačuje. Prostřední a zadní sedadla jdou sklopit do roviny, takže 2 lidé mohou pohodlně přespat, což se mi už několikrát osvědčilo. Pro úplné pohodlí používám matraci 130/200, ale to už je rozežranost.

Vybavení auta: Když jsem psal o morální starobě auta, měl jsem na mysli absenci bezpečnostních prvků a různých elektronických vyfikundancí, které jsou dnes běžným standardem. Je tu jen polštář pro šoféra a ABS. K tomu klima a přídavné topení vzadu. Dále přední okna a zrcátka v elektrice a dálkový centrál. Klimu nepoužívám rád, raději jezdím s otevřeným oknem a lokýtek ven. Díky ofukům v předních oknech není průvan do 80 km/h nijak dramatický a i v horku je uvnitř fajn. Samozřejmě si vybírám, kde parkuju a když můžu, tak ve stínu. Nad hlavou má posádka docela dost prostoru a kabina je velmi vzdušná a určitě nepůsobí stísněně. Auto má dnes již svoje roky, takže při jízdě po kostkách se ozývají různé pazvuky a jízda zatáčkou přes nerovnosti dokáže vůz rozhoupat. Dalším minusem je absence pozinku, což se začíná projevovat korozí lemu vzadu a na konci prahů tamtéž. Auto má naštěstí rám a koroze je za únosné peníze díky šikovnému autoklempíři řešitelná. Nicméně na netu kolují fotky uhnilých nosníků předních ramen tohoto typu vozu, takže se to snažím nezanedbat a především nosné části ošetřuju Bodyčkem, voskem, hydraulickým olejem nebo vazelínou. Jak co a jak kde. Spodek je zatím celkem bez koroze.

Bezpečnost: Auto je koncepčně zastaralé, na testech dostalo 2.5 hvězdy, což není žádný zázrak. Snažím se proto jezdit opatrně, abych ten jediný airbag, co auto má, nikdy nepotřeboval. V zimě je třeba být opatrný. Zatím jsem vyjel vše, co jsem potřeboval a řetězy mohly zůstat v kufru. Je ale fakt, že jsem autu dopřál zimní gumy s pořádným vzorkem, což má na jízdní vlastnosti na sněhu asi podstatný vliv. Při jízdě z kopce je zadohrab zase výhodou, protože zadek auto podrží a z kopce neujede, to by muselo být opravdu kluziště, aby se auto utrhlo a změnilo se v sáňky.

Spotřeba: pro většinu řidičů důležitá, já ji sice sleduji, ale kvůli ní bych auto neměnil. Při našich dvou autech najede serena jen kolem 5 000 km/rok. Auto prázdné (1 600 kg) má díky své výšce i velkou čelní plochu. 2.0 l motor s výkonem 93 kW při 6 000 otáčkách, maximální krouťák je poměrně vysoko, tedy 4.800 otáček na 170 mN, což není moc. Pokud má jet auto svižně, musí se točit. Při dálničních 130 km/h jsme na 11 litrech benzínu, při jízdě po městě jsme zhruba o půllitr výše. Deklarovaná spotřeba pro město je 13,5 l, ale tak vysoko jsem se ještě nedostal. Při kombinovaném provozu si auto vezme 10 litrů a při dálkové ekojízdě při rychlostech 80-90 km/h jde spotřeba stlačit pod hranici 8 litrů, což je vzhledem k velikosti čelní plochy a hmotnosti auta slušný výsledek. Nákladní vanette ve 2.3 naftě si bere totéž množství paliva. Sharan nebo alhambra v TDI by asi byly hospodárnější, ale palivo není jediný náklad při provozu auta.

Servis: Než jsem auto dostal do přijatelného stavu, tak mě to stálo především nervy a trpělivost.
Těžko říct, co je spotřebák a co je nadstandardní výměna, ale za těch skoro 5 let, co auto mám, jsem měnil (ceny včetně práce): asi 5x olej a filtr + nějaké drobnosti okolo za 7.000 Kč, zmíněný potenciometr škrticí klapky: 2.500 Kč, zadní tlumiče: 2.500 Kč, kabely a svíčky: 2.000 Kč, rozvody, komplet výfuk, lambda: 10.000 Kč, přední kotouče a desky, držák předního třmenu, repas třmenů, lanovod zadní brzdy, nové pakny, brzdové válečky a bubny vzadu: 11.000 Kč. Dále řízení z vrakáče a ukopnuté zrcátko 4.000 Kč. Originál zatmavené zadní boční okno (na autě bylo čiré z druhovýroby, které se potilo), k tomu nějaké vnitřní plasty, oboje z vrakoviště: 1.500 Kč. Nová stahovačka okna u řidiče 2.200 Kč. Vyvaření lemu a obou prahů 5.300 Kč.
Jejda, když to tak sepisuji, není toho zrovna málo, ale auto se začíná blížit stavu, se kterým budu spokojen. Rád bych inovoval přední nápravu a odstranil výše uvedené pohupování vozu na nerovnostech: již mám koupená nová přední ramena – výprodej 1.500 Kč za pár. K tomu se chystám na pružiny, tlumiče a jejich uložení od Kayaba + tyčky a silentbloky stabilizátoru. Tento kompletní repas předku by měl vyjít na 8 tis. včetně již koupených ramen a práce. Je pravda, že některé věci jsem ještě měnit nemusel, třeba výfuk šel ještě zavařit a brzdy by možná ještě něco vydržely, ale chci auto podržet delší dobu, takže dřív nebo později bych to stejně měnit musel.

Shrnutí: Těžko říct, jestli jsem koupí prohloupil, či ne. Určitě ale vím, že při svých příjmech nemám k dispozici jednorázovou částku na nákup nového nebo zánovního vozu, který bude mít stejnou nebo vyšší užitnou hodnotu než to, co jsem koupil, a bude nějakou dobu servisně nenáročný. Na takové vozidlo, které potřebuje jen výměny náplní a filtrů a které bere 6 litrů paliva při velkém vnitřním prostoru se 6 sedadly, asi dlouho mít nebudu. Samozřejmě byla by tu cesta řešit věc úvěrem, ale dluhy kvůli autu považuji za ekonomický renonc. Možná bych vybral u našich západních sousedů lepší kousek stejného typu, kdo ví... Serenu budu udržovat, dokud to bude ekonomicky smysluplné, po investicích, které do ní šly, by měla sloužit docela dlouho, teď snad již s minimálními náklady na údržbu.

Ještě pár postřehů na závěr: Volant není nastavitelný ani výškově, ani podélně. Posed je tak trochu „dodávkový“, skoro jak za stolem, žádné sportovní ležení se nekoná. Ale i se svými 191 cm se za volant vejdu a pohodlnou polohu i pro několikahodinovou jízdu najdu. Prostor pro nohy pasažérů ve 2. řadě je možno označit za královský, dát si nohu přes nohu není problém, k úplné spokojenosti by sedačka mohla být o pár cm výš. 3. řada sedaček není pro dlouhány, do 1,85 m vyhovující, pak už může chybět prostor pro kolena. Vozidlo je sice 7místné, ale ve 2. řadě je to ideální ve dvou. Ve třech už je to kompromis. Tvar sedaček je trochu netradiční. Předpokládám, že je to tím, že kromě sezení mají při rozložení sloužit jako lůžko.

Pozitivně hodnotím dveře vozu. Přední mají široký úhel otevření a jsou dost velké, takže schovají při zatažení celé okno, zadní jsou šoupací s pohodlným nastupováním a vystupováním i ve stísněném prostoru parkoviště u sámošky. U pátých dveří bývá problém, když někdo zaparkuje natěsno. Pak se do kufru nedostanete a musíte popojet. Výhodou je zase deštník, který se z dveří vytvoří při otevření kufru a dobře chrání před deštěm při nakládání zavazadel. I já se svou výškou se pod ně vejdu a nemusím se hrbit.
Řazení není nejpřesnější. U teplého motoru a převodovky funguje znatelně lépe než za studena. Chce to trochu citu a je potřeba vědět, kam „zasunout“, pak není problém řadit dvěma prsty a kdo neví, jak na to, tak se s řadičkou dost pere. Problematické ovšem bývá řazení zpátečky, tu někdy řadím na několikátý pokus. Od koupi vozu lupe ve spojkovém pedálu a to občasné lupání mě, jakožto cimprlicha, dost hněte.

Velmi pozitivně hodnotím přední světla, zvláště dálková jsou dobrá, přitom obyčejná H4. Možná je to tím, že světla jsou trochu výš než u běžného osobáku. Občas využiju i přední mlhovky. Zadní lampy už tak bezva nejsou, obrysová světla i blinkry by mohly být silnější, ve dne nejsou nejlíp vidět, obyčejné žárovky se v tomto bodě s ledkami měřit nemůžou, ve tmě v pořádku.
Malou výtku bych měl k topení. Ve druhé řadě topí slušně, ale výdechy vpředu by mohly být teplejší. V případě hodně tuhých mrazů se kabina ohřívá celkem dlouho. V porovnání s Mazdou se to nedá srovnat, tam je teplo po třech kilometrech jízdy. Mám v podezření termostat, který otvírá při 76 stupních, což mi přijde docela málo. Na primeru se stejným motorem je k dostání též 76 stupňů, ale i 82. Pokud máte někdo zkušenost, dejte vědět, je-li to použitelné. Dík.
Kromě výše popsaných trablů, které tedy ale stály za to, byl vůz, jestli to tak jde nazvat, téměř bez poruch. Díly, které měním, považuji za spotřebák a jejich výměna souvisí se stářím a provozním opotřebením auta. Svoji roli možná hraje i fakt, že jsem přehnaně puntičkářský a chci mít auto ve slušném stavu. Mimořádná událost nastala jedenkrát, když odešel senzor tlaku oleje v motoru. Na výběr bylo olejové čerpadlo nebo jen čidlo, naštěstí to bylo jen to čidlo.
Jinak přeji všem, aby vždy ve zdraví a bez poruch dojeli a aby benzín stál polovinu toho, co v Rusku nebo USA.