Autem na lyže do Alp: Pozor na nové emisní zóny a drahé riziko s pneumatikami

Přichází doba, kdy začnou Češi balit lyžařské vybavení a zamíří za sněhem do Itálie a Rakouska. Cesta autem za zimními radovánami v zahraničí se však může pěkně prodražit. Kromě nových nízkoemisních zón Euro 5 v severní Itálii hrozí vysoké pokuty za nevhodné pneumatiky v Německu a Rakousku. Experti varují, že za blokování dopravy kvůli špatnému obutí můžete dosatat pokutu, která se může vyšplhat až na destíky tisíc korun. Vzduch chladne, sníh se blíží a statisíce milovníků sjezdovek už se chystají sbalit lyže, naplnit nádrže a autem vyrazit vstříc zasněženým vrcholům. Doba automobilových výprav do Itálie a Rakouska přichází.

Než řidič otočí klíčkem a nasměruje vůz k Alpám, měl by si ověřit několik klíčových pravidel. Cesta na jih s sebou totiž nese nemalé pasti: od nových emisních zón Euro 5 v severní Itálii až po vysoké pokuty za špatné celoroční a zimní pneumatiky v tranzitních zemích, které mohou z neopatrného motoristy vytáhnout desítky tisíc korun.

Největší riziko pro majitele starších vozů představuje rozšířený zákaz vjezdu pro dieselová vozidla s emisní normou Euro 5 a starší, platný od 1. října 2025 v severoitalských regionech Lombardie, Piemont, Emilia-Romagna a Veneto.

Toto opatření cílí na snížení znečištění ovzduší v Pádské nížině. Omezení se nevztahují pouze na centra měst, ale nízkoemisní zóny jsou zřizovány i na úsecích mimo města a mohou zahrnovat části dálnic nebo silnic s vysokou koncentrací provozu.

„Lidé si často mylně myslí, že nízkoemisní zóny jsou záležitostí primárně Německa, ale Itálie jich má poměrně značné množství a jsou častým jevem. Setkat se s nimi lze i na dálnicích, kde jsou z důvodu emisí sníženy rychlostní limity, například na 100 km/h,“ upozorňuje Igor Sirota z Ústředního automotoklubu ČR (ÚAMK).

„Před cestou je důležité zjistit emisní třídu svého vozidla uvedenou v technickém průkazu – pokud máte diesel Euro 5 nebo starší, je vhodnější vyhnout se centru velkých měst nebo využít parkoviště P+R a veřejnou dopravu,“ doplnil informace Martin Thienel z portálu kalulator.cz.

Podle Siroty je zásadní si uvědomit, že o těchto omezeních rozhodují jednotlivá města a regiony, nikoliv centrální úřady, což značně komplikuje získání přehledné centrální informace pro turisty, což vede k situacím, kdy motoristé vjedou do města, kde mají zamluvený hotel, a jsou následně pokutováni policií.

„Ideální je zavolat si přímo ubytovateli, doptat se na platnost zóny a vjezd, případně si vyžádat potvrzení o ubytování. To vás může uchránit před prvními nepříjemnostmi,“ doporučuje zástupce ÚAMK.

Pokuta za porušení emisního zákazu vjezdu začíná na 168 eurech (přibližně 4 tisíce korun). Při opakování může úřad uložit zákaz řízení až na 30 dní. Vedle emisních zón je nutné si dát pozor i na zóny ZTL (Zona a Traffico Limitato) v historických centrech.

Při cestě do Alp je klíčové nepodcenit správné obutí vozidla, zejména při průjezdu Rakouskem a Německem, kde hrozí za nesprávné pneumatiky velmi vysoké sankce. Ačkoliv jsou celoroční pneumatiky s označením M+S (Mud + Snow) v České republice a Itálii často akceptovány, pravidla v tranzitních zemích jsou striktní.

V Německu je za zimní pneumatiku a celoroční obutí akceptováno výhradně to, které nese symbol Tři alpské vrcholky se sněhovou vločkou (3PMSF). Pouhé označení M+S v zimních podmínkách nestačí, za což hrozí základní pokuta kolem 60 eur (přibližně 1500 korun). Pokud řidič s nevhodným obutím omezí ostatní účastníky provozu (např. zablokováním cesty), pokuta stoupá na 80 eur (asi dva tisíce korun).

V Rakousku sice povinnost zimního obutí platí od 1. listopadu do 15. dubna a stačí zde M+S, ale motorista musí být opatrný na jednu zásadní věc: blokování silnice. „Zásadní rozdíl je v situacích, kdy vinou použití nesprávných pneumatik zablokujete cestu, například v Rakousku. V takovém případě vám hrozí pokuta až do výše 5 000 eur (cca 120 tisíc korun),“ varuje Sirota.

Rakousko má tuto pokutu stanovenou jednoznačně. V Německu je sice pokuta odstupňována podle způsobených nákladů na zprůjezdnění komunikace, ale může dosáhnout podobné výše jako v Rakousku. Sirota proto doporučuje, že investice do vhodnějších pneumatik je adekvátní prevencí, aby člověk nezůstal nikde viset a nedostal vysokou pokutu.

Nepřezutí nebo používání sjetých pneumatik má navíc dopad i na pojištění. „Pojišťovna může krátit výplatu náhrady škody z povinného ručení, a to až o pětinu, pokud se stanete účastníky nehody v zimním období a nebudete mít přezuto,“ řekl Thienel a dodal, že pojišťovna může plnění zcela zamítnout, pokud jsou pneumatiky sjeté pod minimální výšku dezénu.

Už od ledna 2025 platí novela italského silničního zákona (Codice della Strada). Zpřísňuje postihy za alkohol a drogy za volantem – řidiči nad 0,5 ‰ riskují zabavení auta, vysokou pokutu i odebrání řidičského průkazu. Pokud způsobí nehodu, může jít o doživotní zákaz řízení.

„Dramaticky se zvýšily i pokuty za používání mobilu za volantem, až na 1 600 eur (39 tisíc korun). Při opakovaném přestupku může úřad odebrat řidičský průkaz na dva až šest měsíců. Italská policie navíc mnohem častěji používá kamerové systémy, které dokážou přestupek zachytit bez nutnosti zastavení auta,“ uvedl Thienel.

Dále pak dodal: „Zpřísnila se i pravidla pro rychlost – zejména v obcích, u škol a v tzv. zónách 30 km/h. Více měst zavádí úsekové měření a automatické radary bez viditelného upozornění.“

Zatímco na dálnicích nejsou hlášena plošná omezení, největší zdržení čeká motoristy na rakouské straně Brennerského průsmyku. Sirota konstatuje, že i když není hlášeno nic významného, co by na cestě do Itálie způsobilo větší problém, je nutné brát v potaz průjezd Rakouskem.

Dlouhodobá oprava mostu Lueg na dálnici A13 na rakouské straně průsmyku z Brennera trvá již delší dobu a způsobuje pravidelné zúžení a kolony. Řidiči, kteří nechtějí riskovat zdržení, by měli zvážit alternativní trasy, jako je cesta přes Villach a Tarvisio pro východní část Itálie, nebo trasa přes Reschenpass (B180) směrem na Lago di Garda.

Motoristé by měli vždy sledovat aktuální dopravní informace na webu rakouské společnosti ASFiNAG.