Amarokem Marokem: V terénním Volkswagenu mezi konopím a kamením

Návštěvy evropských hor, snad třeba s výjimkou těch v Rumunsku, jsou často spojeny s nutností dodržovat množství nejrůznějších omezení a zákazů. Ti, které láká drsná krajina a málo známé kouty naší země, můžou vyrazit třeba do marockého pohoří Rif. Hodí se k tomu účelu mít dobré auto. Třeba Volkswagen Amarok tak jako my. Maroko nabízí možnost projížďky v písečných dunách, ale také náročné horské stezky. Právě tam jsem měl nyní možnost důsledně vyzkoušet terénní schopnosti aktuální generace pick-upu Volkswagen Amarok.

Když chcete auto používat v opravdovém terénu, pak potřebujete opravdu odolné auto, rámový podvozek, silný motor, terénní pneumatiky a raději ještě upravené odpružené zajišťující vyšší světlou výšku. Takové náčiní jsem měl v rukou při putování po cestách i necestách v marockém pohoří Rif, které se nachází na severu země v okolí města.

Měl jsem výhodu, že jsem se o dopravu tohoto vozu přes Gibraltarský průliv nemusel starat. Auta do marockého přístavu Tanger, kam směřují trajekty ze Španělska, dopravil sám Volkswagen. Navíc celou flotilu pick-upů vybavil odolnými pneumatikami a také ochranným plechem pod motorem a upraveným odpružením.

Na to, jak auta vypadala, a v jakém prostředí se pohybovala, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie

Občas to bylo opravdu zapotřebí, neboť prašné neupravované cesty občas přerušovalo koryto od občas proudící vody, občas se zase do cesty postavil nemalý kámen, který se svalil z vedlejší skály.

Na druhou stranu, s velkou částí cest si dokázaly poradit i běžná silniční auta zdejších obyvatel, kteří se zde živí chovem hospodářských zvířat a hlavně obděláváním políček s konopím. Typická intenzivní vůně (nebo zápach - jak je komu libo) této rostliny se do našich vozů často linula i skrze zavřená okna.

Amarok v těžkých podmínkách uvidíte i na tomto videu:

Mám za to, že to nebylo technické konopí určené třeba k výrobě provazu. A to proto, že právě oblast kolem města Chefchaouen je známá tím, že se zde pěstuje konopí určené k výroby hašiše. Dokonce se zde produkuje významné procento celosvětové spotřeby této omamné látky.

Zdejší hory nejsou ty nejvyšší v Maroku, ale i v pohoří Rif jsou hory vysoké jako nejvyšší vrcholky slovenských Vysokých Tater. I my jsme vyjeli na piknik až zhruba do dvou kilometrů. Teploty zde byly opravdu příjemné - výrazně nizší než dole ve městě, kam jsme se pak zajeli podívat na zdejší krásnou modří natřené domy.



Drtivou většinu kilometrů na našem šestihodinovém offroadovém výletu jsme se pohybovali s aktivovaným jízdním režimem 4L. Tedy se stálým pohonem všech kol a s redukovanými převody.

Pomalu jsme jeli i tehdy, když se cestu před námi rozhodl využít osamělý kůň nebo dokonce celé stádo těchto koní.

Na některých místech, hlavně tam, kde byl z jedné strany hluboký sráz a z druhé strany neprostupná skála a navíc cestu zužoval obrovský balvan nebo třeba proláklina, jsem na doporučení zkušeného průvodce přidal ještě uzávěrku zadního diferenciálu.

Ty mají u nás prodávané Amaroky v základní výbavě. Tedy již za cenu 1 137 000 Kč. Standardem je také šestiválcový třílitrový šestiválec s výkonem 241 koní a desetistupňová automatická převodovka.

Vzhledem k tomu, že jsme se odpoledne vraceli do hotelu, nemuseli jsme s sebou s výjimkou pár lahví vody, vozit žádné speciální vybavení. Amarok by ale na své korbě, případně na střeše dokázal odvézt fakt hodně. Užitečná nosnost korby je 1160 kilogramů a střecha po zastavení unese 350 kilogramů.

Však nám také lidé od Volkswagenu ukázali množství různých stanů (dokonce existuje i nafukovací pomocí kompresoru z běžné výbavy auta), malou rozložitelnou kuchyňku, kompresorovou lednici nebo dokonce nádrž na vodu speciálně tvarovanou tak, aby se vešla za opěradla předních sedaček. V takovém případě už samozřejmě Amarok přestává být čtyř až pětimístný, což obvykle (a celkem pohodlně) je.

Stovky kilometrů jsem s Amarokem ujel také po běžných asfaltových cestách. Ty jsou obvykle poměrně překvapivě kvalitní. Jen musíte počítat s tím, že téměř na každém kruhovém objezdu se nachází policejní patrola. Většinou nás kontrolovala jen pohledem, ale párkrát jsme museli zastavit, odpovědět na otázku kam jedeme a někdy i předložit doklady.

A na závěr ještě dvě dobré rady pro cestovatele, kteří se rozhodnou podobný výlet absolvovat také: Peněz si vyberte jen tolik, kolik opravdu budete potřebovat, protože v Evropě už je na obvyklé měny nesměníte. A pijte pouze balenou vodu. Raději si s ní také čistěte zuby.