Jak Škoda přišla o vlastní formuli. Místo v Mladé Boleslavi se dělala v Plzni

Již 125 let vznikají v Mladé Boleslavi specializované stroje určené pro závodění. Na počátku byly motocykly, nejvíce speciálů spadá do kategorie rally. Škoda však vyvinula i řada okruhových speciálů, včetně formulí. Jedna z nich, přestože má v názvu jméno mladoboleslavské firmy, však není jejím dílem. Z dnešního pohledu bychom mohli dodnes existující společnost MTX označit jako startup. Vznikl však v roce 1969 jako přidružený podnik zájmové společenské organizace Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou). Zakladatelé chtěli vyrábět auta, se kterými by mohli úspěšně závodit. Na to si vydělávali prací, což byla takzvaná metalizace neboli nanášení ochranné kovové vrstvy na ocelové konstrukce.

Když se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vydaly technické regule pro takzvané národní formule, automaticky se předpokládalo, že ji pro tuzemský šampionát vyvine a vyrobí sportovní oddělení mladoboleslavské automobilky Škoda.

Jenže, iniciativy se chopili mladí a natěšení lidé z Metalexu. Jak před časem pro Deník vzpomínal jeden ze zakladatelů Metalexu a pozdější velice úspěšný závodník Karel Jílek, oslovili konstruktéra Václava Pauera.

Na to, jak vyvinutá formule vypadala, se můžete podívat do naší fotogalerie.

Ten na počátku roku 1970 navrhl formulový vůz, jehož základem byl příhradový rám z trubek o průměru 32 milimetrů. Byl, jak v knize Metalex píše její autor Marcel Gause, vymyšlený tak, aby byl i z hlediska výroby nenáročný. Jediný ohyb trubek bylo nutno udělat v oblasti ochranného oblouku. Rychlý vývoj byl podle Jílka možný i díky tomu, že své zkušenosti a vlastně i plány jim tehdy poskytl východoněmecký konstruktér a závodník Heinz Melkus.

Spousta dílů pocházela ze sériových dílů určených pro sedany Škoda 1000 a Škoda 100/110. Právě z posledně zmiňovaného typu byl motor. Jednalo se o čtyřválec, který měl na dnešní poměry opravdu nevysoký výkon 53 koní. Ve formuli byl ovšem oproti tradičnímu umístění v civilním autě otočený o 180 stupňů. Za ním tedy následovala čtyřstupňová převodovka, opět v prakticky sériovém provedení.

Jízdu jednoho dochovaného kusu na závodní trati můžete vidět zde:

Přední ramena závěsů byla ze Škody 1000, stejný příběh bylo v podstatě také zavěšení zadních kol. Řízení bylo opět z výrobních skladů Škody Mladá Boleslav, stejně tak jako disky kol. Komponenty odpružení se musely poněkud upravit.

První prototyp vznikl v soukromé dílně příbuzných inžeýra Karla Kleinmonda, který později stál například za projektem elektrického Favoritu nebo dodávky Škoda-Tatra Beta.

Původní tvar laminátoví karosérie se po nehodě prototypu během testovací jízdy změnil. Bylo to ale ku prospěchu, protože vůz měl pak více klínovitý tvar.



Sportovní speciál měřil na délku 375 centimetrů, šířka činila 150,5 centimetru a výška 88 centimetrů. Do nádrže se vešlo 28 litrů benzinu. Monopost s pohotovostní hmotností pouze 412 kilogramů byl schopen vyvinout maximální rychlost 160 kilometrů v hodině.

První oficiální představení proběhlo na okruhu v Brně v květnu roku 1970. Všichni z něj byli nadšeni, a tak Metalex získal zakázku na výrobu série deseti identických kusů pro šampionát roku 1971. Prvního ostrého závodního nasazení se dočkaly o rok později na mostecké závodní trati.

Nakonec se tato formule vyráběla ještě následujících patnáct let a vzniklo bezmála padesát exemplářů.

Od původní verze se lišily jen málo. Například od roku 1977 se mohla používat odlévaná hliníková kola, také se například zkrátila střední část karosérie. Motor zůstal v zásadě původní, jen se díky menším úpravám, například změně karburátoru a vedení výfukového potrubí lehce navýšila maximální rychlost.