Chalupáři trochu jinak: Příběhy, které v oblíbeném seriálu přivezly autobusy

Seriál Chalupáři, který loni oslavil 50 let od svého vzniku, zůstává oblíbeným klenotem české televizní tvorby. Jeho humor, vycházející z kontrastu městského a vesnického života, oslovuje diváky napříč generacemi. Popularitu si udržuje díky hvězdnému obsazení a nezapomenutelným příběhům, které stále baví i milovníky motorismu. Kdo by neznal dnes už vlastně kultovní scény z legendárního komediálního seriálu Chalupáři, který ani po padesáti letech neztratil na sledovanosti a stále baví televizní diváky napříč republikou.

V některých dílech komediálního seriálu Chalupáři byly z pohledu fanouška aut nebo motocyklů k vidění zajímavé a někdy i takřka neznámé exempláře té doby. Dnes se podrobněji podíváme na účinkování autobusů, které se v seriálu objevily.

Začneme u staršího typu, kterým byl autobus Škoda RTO KAR. Ten se objevil v druhém díle s názvem Kapr. V něm chtěl Bohouš v podání Josefa Kemra udělat radost panu domácímu, který chodil chytat na ryby k místnímu rybníku, aniž by věděl, že v něm žádné ryby nejsou.

Ve scéně, kde se objevuje autobus Škoda RTO KAR jsou hlavními aktéry řidič autobusu ČSAD Tonda Čihák v podání Vladimíra Menšíka a zmiňovaný Bohouš. Tonda přijede s autobusem na zastávku, vystoupí a předává Bohoušovi kapra koupeného ve městě.

Autobus Škoda 706 RTO KAR byl k vidění také v 6. dílu seriálu, který měl název Smírčí soudce.

K tomu je dobré poznamenat, že autobusy Škoda 706 RTO. Zkratka znamenám, jak uvádí v knize Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (II) autor Martin Harák (CORONA, 2005), Rámový Trambusový Osobní. Autobus byl vyráběn tehdejším národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972, přičemž první prototyp vznikl již v roce 1956.

Autobus byl odvozen byl z nákladního automobilu Škoda 706 RT. Ve výrobě byl později nahrazen autobusy Karosa řady Š. V Polsku byl licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.

Verze KAR, která je k vidění v seriálu, byl model určený pro meziměstskou linkovou dopravu, tedy především jako linkové vozy ČSAD - Československé státní automobilové dopravy. Podle portálu wikipedia tuto variantu zakupovali v menším množství také někteří provozovatelé MHD – městské hromadné dopravy.

Škoda RTO KAR měla jedny elektropneumaticky ovládané dveře pro nástup a výstup cestujících. Z továrny ve Vysokém Mýtě dvoukřídlé a z továrny Holýšov čtyřkřídlé. Další ručně ovládané dveře byly na straně řidiče.Sedadla byla čalouněná koženkou a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše byla zahrádka nebo-li nosič zavazadel. „Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější,“ píše se na wikipedii.

Délka 10,81 metru. Šířka 2,50 metru. Výška 3,18 metru. Hmotnosti: pohotovostní 8 700 kilogramů, nosnost 5 700 kilogramů, celková 14 400 kilogramů. Maximální rychlost: 75 kilometrů v hodině. Spotřeba paliva: 26 litrů na 100 kilometrů. Kapacita: 41+2 míst k sezení, uspořádání sedaček bylo 2+2, k stání 38 míst.Typ autobusu Škoda 706 RTO KAR se objevil nejen v seriálu Chalupáři, ale i ve filmech. Například ve snímku Začít znova z roku 1963. Jedná se o snímek ze života brigádníků na stavbě mládeže, poplatný své době. Hlavní hrdina Jan Stehlík odchází začít znova někde jinde... Režisérem filmu byl Miroslav Hubáček, který převzal natáčení za onemocnělého Vladislava Delonga. Mělo se jednat o neúspěšný pokus o „nový“ pohled na budovatelsko - mládežnickou tematiku.

Autobus si zahrál v koprodukčním mysteriózním italsko-německo-jugoslávském filmu Krátká noc skleněných panenek z roku 1971, režiséra Alda Lada.  Zde je k vidění hne na začátku filmu, když ještě běží titulky a sanitka převáží zraněného hlavního hrdinu do nemocnice.



Škoda 706 RTO KAR se také krátce objevila, jako nový vůz v polském krátkometrážním filmu z roku 1958 s názvem Spacerek staromiejski.

Z dostupných pramenů lze doložit, že se do dnešních dní dochovalo celkem velké množství autobusů Škoda 796 RTO. Model KAR je například ve vlastnictví u ČSAD Nymburk, ČSAD autobusy Plzeň, Dopravního podniku Ostrava, u BusLine, TS Příbram, ZDAR, P – transport nebo Stenbus a Autobusy VKJ. Řada autobusů KAR je také součástí sbírek soukromích sběratelů.

Dalším autobusem, který se v seriálu Chalupáři objevil byla v té době moderní Karosa ŠD 11.

Jednalo se o model dálkového meziměstského autobusu vyráběného národním podnikem Karosa Vysoké Mýto v 60. a 70. letech minulého století. Vůz ŠD 11 byl nástupcem dálkové verze autobusu Škoda 706 RTO označené jako LUX.

V seriálu Chalupáři se Karosa ŠD 11 objevuje v dílu číslo 7, který má titul Romeo z autobusu. Tradičně s ním přijede Tonda Čihař v podání Vladimíra Menšíka a veze s ním obyvatele obce Třešnová na zájezd do hlavního města.

Zkratka ŠD v názvu autobusu znamenala Š jako Škoda jako výrobce motoru a – D jako dálkový. "Číslice 11 pak označuje délku vozidla," úíše se na portálu wikipedia. Autobus konstrukčně vycházel z městské varianty ŠM 11. Jednalo se o standardní dvounápravový vůz se samonosnou karoserií panelové konstrukce. Motor vozidla byl umístěn pod karoserií mezi nápravami.

Protože se jednalo o autobus pro dlouhé meziměstské linky nebo pro zájezdy, v pravé bočnici se nacházely pouze jediné, ručně pomocí kliky ovládané dveře pro cestující, které se nacházely před přední nápravou. Některé vozy ŠD 11 ale měly i dveře druhé, ty byly umístěny na druhém konci autobusu až za zadní nápravou.



Sedadla pro cestující byla daleko pohodlnější než u linkové verze ŠL 11, a byla umístěna v rozmístění 2+2 se střední uličkou.

Pro první autobusy ŠD 11, byly označované také jako Evropabusy a k nim bylo vyrobeno také několik kusů takzvaného rotelu typu LP 30, což byl přívěs – hotel na kolech, v němž bylo 30 lůžek, umývárna, šatna a WC.

Vyroben byl také jeden prototyp vozu ŠD 11.2050, který byl též označován jako ŠD 11 Lux. V tomto případě se ale jednalo o vůz zcela odlišného designu, který byl postaven na podvozkové skupině Karosy řady Š. Zajímavostí u tohoto autobusu byly například pomocné reflektory, které se natáčely společně s otáčením volantu. Vůz Karosa ŠD 11.2050 získal na mezinárodní autobusové výstavě ve francouzském Nice druhé místo.

Délka: bez nárazníků 10,98 metru, s nárazníky 11,17 metru. Šířka: 2,50 metru. Výška 3,12 metru. Motor: Škoda ML 634. Pohotovostní hmotnost: 9 200 kilogramů. Počet míst k sezení 46. Maximální rychlost: 100 kilometrů v hodině. Spotřeba 22 – 30 litrů na 100 kilometrů.První funkční vzorek autobusu ŠD 11 byl vyroben už v roce 1963, prototyp ale vznikl až roku 1967. Prototyp unikátního vozu ŠD 11.2050 opustil brány Karosy v roce 1968. V letech 1968 a 1969 bylo vyrobeno sto jednodveřových autobusů ŠD 11 Evropabus, některé i s rotelem.

Sériová výroba dvoudveřových vozů byla zahájena až od roku 1974 a trvala až do konce roku 1981. Typ ŠD 11 byl v těchto letech vyráběn ve dvou provedeních, a to se stropním panelem nad sedadly, výrobce jej označoval jako kanál nuceného rozvodu vzduchu a individuálního osvětlení, nebo s nosičem zavazadel nad sedadly.

Celkem Karosa vyprodukovala přes 2 800 autobusů s označením ŠD 11. Uvádí to v článku Autobusy Karosa – 8. díl – ŠL 11, ŠD 11 typ 2040 (T) a přestavby Š 11. autoři Tomáš Jelen a Dušan Kuchař (Československý dopravák. 2008, roč. VII., čís. 1).

Vozy ŠD 11 byly většinou vyřazovány v 80. letech, poslední dosluhovaly dokonce i na regionálních autobusových linkách ČSAD. Po ukončení výroby vozidel Karosa řady Š byl v produkci nahrazen vozem Karosa LC 735.

A ještě pár zajímavostí k autobusu Karosa ŠD 11 v seriálu Chalupáři. Tak například Vladimír Menšík, představitel Tony Čiháka, podle tvrzení přispěvatele s přezdívkou alonsan na portálu Česko-slovenská filmové databáze (ČSFD), nikdy autobus neřídil, protože to neuměl. Ve své době se jednalo o nejluxusněji tuzemský autobus v ČSSR. O tom zase na stejném portálu v rubrice zajímavosti informuje přispěvatel sator.