Kitty O’Neil: Nejrychlejší žena světa, která nesměla jet naplno

Kitty O'Neil, známá jako nejrychlejší žena světa, překonala před 49 lety ženský rychlostní rekord, který zůstal nepokořen více než čtyři desetiletí. Tato americká kaskadérka a automobilová závodnice se původně věnovala potápění a skokům do vody, než se stala ikonou motoristického sportu. Její neuvěřitelné úspěchy a odhodlání inspirovaly generace žen po celém světě. Rychlostní rekord v kategorii žen Kitty O'Neil ustanovila 6. prosince 1976 v poušti Alvord v jihovýchodním Oregonu. Při úspěšném pokusu o rekord řídila tříkolový raketový vůz SMI Motivator, který postavil Bill Fredrick. Dosáhla uznaného rekordu v podobě průměrné rychlosti 820,9 kilometrů v hodině (512,710 mph), přičemž při jedné z nezapočítaných jízd dosáhla rychlosti 825,127 kilometru v hodině a v další dokonce dokázala z vozidla vytáhnout i maximální rychlost 621 mil za hodinu, což je v přepočtu 999 kilometrů v hodině.

Věřila si, že pojede ještě rychleji, ale na další jízdu už nedošlo, protože do situace zasáhli sponzoři, kteří si nepřáli, aby Kitty pokračovala v překonávání dalších rekordů. O'Neilové jízdy totiž údajně využívaly jen 60 procent dostupného tahu raketového motoru a proto odhadovala, že s plným výkonem by mohla překonat rychlost 700 mil za hodinu - 1 100 kilometrů v hodině.

Kitty O'Neil totiž měla ve smlouvě, že se pokusí překonat pouze ženský rychlostní rekord a měla za povinnost umožnit pilotu SMI Motivator Halu Needhamovi stanovit celkový rychlostní rekord. Navíc údajně neměla překročit rychlost 400 mil za hodinu (640 km/h).

Kitty O'Neil: Neslyšící závodnice, kaskadérská legenda a rekordmanka

Needhamovým sponzorem byla hračkářská společnost Marvin Glass and Associates, která připravovala akční figurku Hala Needhama, kterou by oslavila jeho triumf. Kitty O'Neil z auta vystoupila, ale Needham nakonec ani nejel, a tak ani nestanovil nový rekord. Případem se zabývala řada právníků, ale soud další pokus o ženský rekord nepovolil.

Nehledě na to, že reakce sponzorů se setkala s negativní publicitou a navíc a akční figurky ztvárňující Needhama nebyly na trh vůbec uvedeny.

SMI Motivator byl poháněn raketovým motorem Romatec V4 o výkonu 48 000 koní a přídavnou vzletovou jednotkou Jet-Assisted Take-off Unit z raketového stupně Sidewinder, která dosahovala výkonu 12 900 koní.Narodila se jako Kitty Linn O'Neil 24. března 1946 ve městě Corpus Christi, což je přístav ležící na pobřeží Mexického zálivu, ve státě Texas.

Její otec byl důstojník amerického letectva a po vyřazení ze služby pracoval jako ropný dělník. Zemřel při leteckém neštěstí, když byla Kitty ještě dítě. Matka pocházela z kmene Cherokee. Když bylo Kitty pět měsíců přišla o sluch. Ve dvou letech ji matka naučila odečítat ze rtů a mluvit. Nakonec se stala logopedkou a spoluzaložila školu pro studenty se sluchovým postižením ve Wichita Falls v Texasu.

Jako teenagerka se Kitty věnovala skokům do vody z desetimetrové věže a z třímetrového můstku. Stala se vítězkou mistrovství Amatérské atletické unie ve skocích do vody.

Trénovala od roku 1964 s trenérem Sammym Lee. Před kvalifikací na letní olympijské hry v roce 1964 v japonském Tokiu si zlomila zápěstí a onemocněla spinální meningitidou, což nejenže mělo vliv na její chůzi, ale předčasně ukončilo její sen o olympiádě. Startovala tedy alespoň na letních deaflympijských hrách v roce 1965 ve Washingtonu, kde závodila v plavání na 100 metrů znak a 100 metrů volný způsob.



Po zotavení z meningitidy ztratila zájem o potápění a věnovala se vodnímu lyžování, potápění s přístrojem, seskoku padákem a závěsnému létání s tím, že měa prohlásit, že potápění pro ni nebylo nikdy dost děsivé. Podle portálu History měla kolem svých 30 let věku podstoupit dvakrát za sebou léčbu rakoviny.

V roce 1977 v Mohavské poušti Kitty O'Neil pilotovala dragster poháněný motorem na peroxid vodíku, který postavil Ky Michaelson. Jela s ním průměrnou rychlostí 449,8 kilometrů v hodině (279,5 mph). Protože se ale jízdy neuskutečnily podle pravidel National Hot Rod Association (NHRA), nebyl pokus uznán jako oficiální rekord v kategorii dragsterů.

V roce 1979 posloužily zážitky Kitty O'Neil jako základ pro životopisný film Tiché vítězství: Příběh Kitty O'Neilové s Stockardem Channingem v hlavní roli. "Asi jen polovina filmu je v pořádku," píše portál wikipedia, že Kitty prohlásila po zhlédnutí snímku.

Ještě, než začala pokořovat rychlostní rekordy, byla Kitty O'Neil kaskadérkou. V roce 1970 se začala věnovat závodům na vodě i na souši a účastnila se závodů Baja 500 a Mint 400.

Při závodech na motorkách se setkala s kaskadéry Halem Needhamem a Ronem Hambletonem, se kterým i žila, a na nějaký čas se závodění vzdala. V roce 1976 byla jednou ze dvou kaskadérek, společně s Janet Brady, v přední kaskadérské skupině Stunts Unlimited. Jako kaskadérka se objevila ve filmech The Bionic Woman, Airport '77, The Blues Brothers, Smokey and the Bandit II a dalších televizních a filmových produkcích. V roce 1978 inspirovala její kaskadérská kariéra akční figurku Kitty O'Neil od Mattela.



Při natáčení epizody Wonder Woman z roku 1979 absolvovala velmi obtížný kaskadérský kousek, během kterého stanovila ženský rekord v pádu z výšky 39 metrů z dvanáctipatrového hotelu Valley Hilton v Sherman Oaks v Kalifornii. Později překonala svůj rekord pádem z vrtulníku z výšky 55 metrů.

Měla V roce 1977 Kitty O'Neil stanovila ženský rekord v rychlosti na vodě 443 kilometrů v hodině (275 mil za hodinu) a v roce 1970 držela ženský rekord ve vodním lyžování 168,74 kilometrů v hodině (104,85 mil za hodinu). Její kaskadérská práce ji spojila s lidmi, kteří vytvářeli experimentální auta.

V roce 1982 se Kitty od kaskadérské a rychlostní práce odklonila poté, co při vystoupení zemřeli její kolegové. Přestěhovala se do Minneapolisu a nakonec ještě přesídlila do Eureky v Jižní Dakotě. Než odešla do důchodu, měla podle textu na webu History na svém kontě 22 rychlostních rekordů na souši i na vodě.

Zemřela 2. listopadu 2018 na zápal plic ve městě Eureca v Jižní Dakotě ve věku 72 let. V roce 2019 se objevila, jak uvádí portál wikipedia, v segmentu In Memoriam na vyhlášení Oscarů.

Poctu pro Kitty O'Neil 24. března 2023 připravil Google, když připomenul její nedožité 77. narozeniny kresbou na titulní stránce portálu.



Prvenství v rychlostním rekordu v kategorie žen Kitty O'Neil vydrželo do roku 2019, tedy přes čtyřicet let, než jej překonala Jessi Combs, který zajela s čtyřkolkou North American Eagle rekord s rychlostí 841,338 kilometrů v hodině (522,783 mph). Bohužel, Jessi, která byla známá jako nejrychlejší žena na čtyřech kolech, při pokusu o překonání nejvyšší rychlostní hranice 27. srpna 2019 zahynula.

Koncem června 2020 Guinnessova kniha rekordů překlasifikovala rychlostní pokusy z 27. srpna 2019 jako splňující její požadavky a Combsové byl posmrtně na konto rekord připsán.