Suzuki Vitara: komfort bez digitálních efektů, ideální pro páry a menší rodiny

Suzuki Vitara se v dnešní záplavě SUV vyjímá svou kompaktností a jednoduchostí. I když nenabízí velký kufr či moderní digitální výbavu, vyniká snadným parkováním, úspornou spotřebou a spolehlivostí v zimních podmínkách díky pohonu všech kol. Ideální pro páry a menší rodiny, které preferují praktičnost před efekty. V záplavě novinek nabitých technologiemi a obrazovkami dnes působí Suzuki Vitara trochu jako návštěva z jiného světa. V kabině má stále hromadu fyzických tlačítek, mechanické páky pro řazení i ruční brzdu a k tomu jediný displej, nepočítám-li malý čtvereček na přístrojové desce. To však neznamená, že byste si ji nemohli vybavit potřebným komfortem, který od moderního auta očekáváte – v tomto ohledu vás žádné zásadní kompromisy nečekají.

Vzhledem k rozměrům je Vitara ideálním autem pro páry nebo mladé rodiny s jedním dítětem. Na poměry dnešních SUV to skutečně není velké auto. Čtveřici cestujících do něj sice usadíte, větší postavy však delší cesty neocení a kufr o objemu 375 litrů také nenaznačuje potenciál stěhováku. Na běžné cestování vám bude stačit, jen pokud nepotřebujete převážet kočárky, spotřebiče či chalupářskou výbavu.

Pak ovšem oceníte její nesporné výhody – skvělý výhled, obratné manévrování, snadné parkování a příjemnou spotřebu. V tomto konkrétním případě pak i velmi schopný pohon 4x4, s nímž vás nezaskočí ani tak nevypočitatelná zima, jako byla ta letošní.

Pokud jde o vzhled, drží se Vitara osvědčeného receptu bez výstřelků. Čtvrtá generace je na trhu už jedenáctým rokem a i po drobných modernizacích ji bezpečně poznáte. V průběhu let se trochu změnila přední maska, nárazník či pozice mlhovek, celkem vzato je však Vitara stále stejná.

I když nepůsobí vysloveně moderně, neoznačila bych ji ani za zastaralou – její design je zkrátka nadčasový. Dnes si ji můžete pořídit v deseti barevných variantách, včetně hezkých výrazných odstínů, pět z nich nabízí i dvoubarevné provedení s černou střechou. V této podobě jde o velmi povedený malý crossover.

Žádnou divočinu nenajdeme ani v kabině. Nejvyšší výbava Elegance, kterou máme k dispozici (nad ní stojí Elegance Plus, která přidá už jen střešní okno), dostala kromě koženého volantu i příjemná sedadla v kombinaci syntetické kůže a semiše. Materiály se nesou ve znamení dobrého standardu, a i když se tu najde množství tvrdých plastů, zpracování nelze nic vytknout.

Úložné prostory je třeba využívat s rozmyslem, neboť jich není nazbyt. Dva držáky na pití samozřejmě nechybí, ovšem mobil musím dávat do přihrádky před řadičkou, kam se vejde jen s obtížemi. Objemná páka totiž zabírá spoustu místa. Cestující na zadních sedačkách zase nebudou moc nadšení z toho, že si nemají kde nabíjet přístroje. USB sloty a 12V nabíječka se nacházejí jen v přední části.

Ovládacím prvkům jednoznačně vévodí stará dobrá tlačítka. Nastavíte si jimi klimatizaci i vyhřívání sedaček, deaktivujete start-stop i asistent udržování v pruhu a zapnete vnitřní cirkulaci vzduchu. Intuitivnější ovládání zatím sebelepší displej nepřinesl.

Přístrojový štít má stále podobu klasických budíků rychloměru a otáčkoměru, mezi nimi pak vyplnil místo malý displej palubního počítače. Ten představuje asi nejslabší článek celého auta, neboť se přes něj nastavuje celá řada funkcí včetně asistentu pro upozornění na překročení rychlosti. Pro pohyb v menu je třeba použít plastové tyčinky po stranách, což znamená, že za jízdy nemáte šanci, a když zastavíte, pořád vás čeká probírání se dlouhými seznamy ne vždy srozumitelných zkratek.

Naopak infotainment je vcelku přehledný (také už na něj mnoho položek nezbylo) a s konektivitou jsem během testování neměla problém. Zrcadlení telefonu funguje bez zádrhelů, a to i bezdrátově. Pouze reakce displeje by mohly být o něco rychlejší a parkovací kameru s velmi nekvalitním zobrazením je při parkování nutno brát trochu s rezervou.

U Suzuki Vitara dnes dostanete pouze jedinou verzi motoru –  mildhybridní čtyřválec Boosterjet 1.4 s výkonem 81 kW. Dále si můžete vybrat mezi pohonem jedné, nebo obou náprav, od poloviny loňského roku je kromě manuální převodovky v nabídce také šestistupňový automat s hydrodynamickým měničem.

Testovaná konfigurace s automatem a pohonem 4x4 funguje nad očekávání dobře. Papírový výkon možná neoslní, Vitara je však relativně lehká a při jízdě si tak počíná docela čiperně. Mildhybridní dopomoc navíc pomáhá při rozjezdech a do značné míry si poradí i s prodlevou turba. Převodovka řadí hladce a logicky, spotřebu snadno udržíte mezi 6 a 7 litry jak ve městě, tak mimo něj. Na dálnici vás tak potrápí jen trochu vyšší hladina hluku, která však není u vozu této třídy žádnou výjimkou.

A jak se Suzuki Vitara řídí? Bez přehánění parádně. V zatáčkách působí mimořádně lehce, zbytečně se nenaklání a řízení má v sobě stále jistý cit, který se v moderních autech hledá stále obtížněji. Podvozek je přiměřeně pohodlný, a i když nerovnosti nevymaže, tlumí je na příjemnou míru.

Když napadne sníh i v nížinách, přichází ke slovu pohon 4x4. Připojovat zadní nápravu Virara dokáže automaticky, jakmile přední kola začnou prokluzovat, pro mimořádně nepříznivé podmínky jsou k dispozici režimy Snow s upravenými reakcemi stabilizace a ABS nebo Lock s trvale připojenou zadní nápravou. Na malý crossover, který se vůbec nesnaží tvářit jako offroad, jsou schopnosti čtyřkolky skutečně působivé – zvlášť když vezmete v úvahu cenovku.

Suzuki Vitara s manuálem a základní výbavou Comfort pořídíte už za 552 900 korun. Automat a pohon 4x4 se pojí až s druhým výbavovým stupněm Premium, za takový balíček dáte 662 900 korun. Testované auto s výbavou Elegance vychází na 687 900 Kč.