Teprve před několika lety dokončený obchvat u Karviné si vyžádal daň v podobě rizikového dopravního místa. Styková křižovatka, kde se potkávají silnice I/67 a I/59, se stala třetím nejnebezpečnějším místem na silnicích Moravskoslezského kraje. K uklidnění situace na relativně novém úseku mají pomoci tři zásadní kroky: úprava vodorovného značení s balisety, nové nasvětlení křižovatky a výhledově i její kompletní přestavba na kruhový objezd.
Nelichotivou statistiku odhalila
konference Česko bez nehod, která se uskutečnila v ostravské Dolní oblasti Vítkovice v multifunkční aule Gong. Odborníci z řad policie, dopravní fakulty ČVUT, Portálu nehod, Ředitelství silnic a dálnic i krajské samosprávy zde společně
analyzovali žebříček deseti nejrizikovějších míst v Moravskoslezském kraji pro rok 2026 a hledali konkrétní recepty na nápravu.
Třetí nejhorší místo v kraji sčítá miliony i mrtvé
Právě karvinská křižovatka patřila k nejdiskutovanějším bodům celého programu. Statistiky nehodovosti v této lokalitě ukazují v posledních letech prudký nárůst. Za posledních pět let zde došlo ke 24 nehodám, přičemž hned 16 z nich se stalo v posledních dvou letech. Jen za loňský rok jich pojišťovny evidovaly devět a další tři přibyly letos.
VIDEO / Podívejte se, jak vypadají průjezdy rizikovou křižovatkou u Karviné„Tou nejčastější příčinou nehod je nedání přednosti v jízdě proti značce Dej přednost, to bylo v pětadvaceti procentech případů. Dále nehody z důvodu nedání přednosti při odbočování vlevo nebo vozidlu zprava. Je zde evidováno osm lehkých zranění, ale i jedno úmrtí a škoda pojišťoven je přes deset milionů korun,“ upřesnil tvrdá data
analytik z DataFriends Marek Sibal.
Rozlehlost klame, nepřímé odbočení nepomohlo
Na první pohled křižovatka splňuje veškeré technické i rozměrové parametry pro křížení dvou komunikací první třídy. Projektanti se navíc pokusili bezpečnost zvýšit aplikací takzvaného nepřímého levého odbočení, kdy se řidič z vedlejší komunikace nejprve průpletem připojuje na hlavní. Jenže kýžený efekt to nepřineslo.
Podle odborného asistenta z Fakulty dopravní ČVUT v Praze
Petra Kumpošta tkví jádro pudla v samotné povaze moderních staveb.
„To je neštěstí těch nových obchvatů, na kterých se napojuje nějaká kapacitní komunikace ze sídla, jako v tomto případě z Karviné. Obchvatová komunikace má sloužit k tomu, aby tam byla intenzita a rychlost dopravy. Z logiky jde o extravilánovou komunikaci, řidič se připojuje z jedné strany, ale může přehlédnout další vozidlo,“ popsal úskalí Kumpošt.
Stopka nepomohla, policie nasadí balisety
Situaci na místě dlouhodobě sleduje a řeší také Dopravní inspektorát Karviná. Policie už v minulosti zkoušela změnit dopravní značení a z klasické „dej přednost v jízdě“ udělala stopku, aby řidiče donutila fyzicky zastavit. Nehody všeho druhu včetně střetů se zvěří však neustaly. Strážci zákona proto nyní přicházejí s novým plánem.
„Ve směru od Českého Těšína bychom protáhli plnou čáru. Vozidla, která odbočují vlevo směrem na Český Těšín, totiž často přehlédnou auta jedoucí přímo nebo odbočující na Karvinou. Řidič, který chce vyjet, si pak myslí, že protijedoucí auto odbočuje do centra Karviné, a dochází ke střetu. Proto tam chceme dát balisety, oddělit ty dva jízdní proudy a doplnit plnou čáru,“ vysvětlil vrchní komisař Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje Vladimír Kovařčík.
Úsekové měření? Podle policie zbytečnost
V diskuzi u kulatého stolu se sice otevřela i možnost instalace úsekového měření rychlosti po vzoru úspěšných projektů z okolí Brna. Vedoucí provozního úseku Správy Ostrava z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michaela Slezáková však upozornila, že k tomu ŘSD potřebuje jasné stanovisko.

03 - styková křižovatka silnice I/67 a I/59 v Karviné., zdroj: se svolením ČVUT / Jakub Nováček
„Je to věc, která se dá diskutovat a řešit. Každopádně bychom potřebovali podnět ze strany policie, aby se to posunulo někam dál a mohlo to být aktuálním tématem,“ sdělila Slezáková.
Policie však takový krok v tomto úseku odmítá jako neefektivní. „Za nás veškeré ty dopravní nehody nebyly o rychlosti a všechno to je vesměs o přednosti v jízdě, kdy je to opravdu ten výjezd anebo nájezd na tu křižovatku. Takže nějaké úsekové měření v tom místě nepředpokládáme,“ reagoval jasně komisař Kovařčík.
Ve hře je kruhový objezd
Ředitelství silnic a dálnic už v lokalitě dříve na základě bezpečnostní inspekce instalovalo všesměrná oka do obrub křižovatky a v současnosti chystá projektovou dokumentaci na prodloužení odbočovacího pruhu od Českého Těšína. Tím ale plány nekončí. Město Karviná má již vyprojektované kompletní veřejné osvětlení, které by mělo celý tento rizikový úsek ze tmy vyvést.
Nejzásadnější změna se však rýsuje v dlouhodobém horizontu. „Moravskoslezský kraj aktuálně pracuje na návrhu memoranda s Ředitelstvím silnic a dálnic, které by řešilo tuto stykovou křižovatku. Konkrétně by se zpracovala studie na její změnu na křižovatku okružní,“ potvrdil vedoucí oddělení silničního hospodářství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Marek Skoblej.
Přestavba teprve pár let starého obchvatu sice bude stavebně i finančně náročná, podle všeho je to však jediná cesta, jak černý bod u Karviné definitivně vymazat z mapy nehodovosti.
TOP 5 rizikových míst v Moravskoslezském kraji
- Okres Bruntál – mezikřižovatkový úsek na silnici I/11 u Bruntálu – za posledních pět let 30 nehod
- Okres Frýdek-Místek – okružní křižovatka silnic II/474 a III/01144 v obci Bystřice – za posledních pět let 27 nehod
- Okres Karviná – styková křižovatka silnice I/67 a I/59 v Karviné – za posledních pět let 24 nehod
- Okres Opava – křižovatka silnice II/464 Hradecká a ulice Rooseveltova v Opavě – za posledních pět let 21 nehod
- Okres Nový Jičín – obloukový úsek na silnici I/58 u Frenštátu pod Radhoštěm – za posledních pět let 19 nehod