Nenápadná závada na pneu zvýší spotřebu o 2l/100km. Radši si je zkontrolujte

Nenápadná závada na pneumatikách může zvednout spotřebu paliva, zhoršit ovladatelnost a urychlit opotřebení celé sady. Nejčastěji jde o pomalý únik vzduchu nebo prostě dlouho nekontrolovaný tlak. Údaj o dvou litrech navíc na 100 kilometrů se však u běžného podhuštění nepotvrzuje. I několik desetin litru ale za rok vytvoří účet, který řidič ve své peněžence rychle pozná. Palubní počítač ukazuje vyšší spotřebu, přestože řidič jezdí pořád stejně. První podezření padne na motor nebo zanesený filtr. Příčina přitom může být mnohem blíž silnici. Stačí netěsný ventilek, drobný hřebík nebo několik měsíců bez kontroly tlaku.

Pneumatiky většina motoristů řeší až při přezouvání. U celoročního obutí chybějí i tyto dvě přirozené kontroly. Podle přehledu Ministerstva dopravy je běžné minimum dezénu 1,6 milimetru, u zimních pneumatik pro osobní auta za stanovených podmínek 4 milimetry. Za chybějící zimní obutí ve chvíli, kdy je povinné, může policie uložit na místě až 1 500 korun.

Radiální pneumatika může vypadat normálně, i když jí část tlaku chybí. Měkčí plášť se při odvalování více deformuje a zahřívá, motor proto překonává vyšší valivý odpor. TipCars už vysvětlil závislost spotřeby na tlaku v pneumatice i to, proč se huštění kol od oka nevyplácí.



Nízký tlak se podepisuje také na stabilitě, brzdění a opotřebení bočnic. Boule, praskliny nebo sjetý dezén jsou především bezpečnostní problém. Samy o sobě však nevysvětlují skokový nárůst spotřeby o celé litry.

Podle měření a doporučení ADAC může tlak přibližně o 0,4 baru pod předepsanou hodnotou přidat ke spotřebě až 0,3 l/100 km. Rakouský ÖAMTC naměřil u kompaktního auta s tlakem nižším o celý bar ve všech čtyřech kolech nárůst o 0,2 l/100 km. Výsledky se liší podle auta a metodiky, od dvou litrů jsou ale velmi daleko.

Rozdíl vytvářejí také samotné pláště. ADAC uvádí, že pneumatiky s velmi nízkým valivým odporem mohou proti nevhodnému obutí ušetřit až 0,5 l/100 km. Zimní pneumatiky dojížděné v létě navíc zhoršují ovladatelnost a prodlužují brzdnou dráhu.

Když spotřeba vyskočí například z 6,5 na 8,5 l/100 km, samotné dofouknutí problém nejspíš nevyřeší. Pneumatiky mohou být částí skládačky, příčinou ale může být také přibrzděné kolo, špatná geometrie, závada motoru, střešní box, vyšší zatížení vozu, krátké trasy nebo změna rychlosti a počasí.

Vezměme auto se spotřebou 6,5 l/100 km, ročním nájezdem 15 000 kilometrů a benzin za modelových 38 korun za litr. Se správně nahuštěnými pneumatikami spotřebuje 975 litrů paliva za 37 050 korun. Pokud podhuštění přidá 0,2 až 0,3 l/100 km, roční účet naroste přibližně o 1 140 až 1 710 korun.

Výpočet platí i pro celoroční pneumatiky, u nichž se zanedbaný tlak může prodražovat všech dvanáct měsíců. Rozdíl 2 l/100 km by při stejném nájezdu znamenal 300 litrů paliva a 11 400 korun ročně navíc. Tak velkou odchylku je ale rozumné řešit jako širší technický nebo provozní problém.

Správnou hodnotu neurčuje maximální tlak uvedený na bočnici pneumatiky. Rozhoduje štítek na sloupku dveří, ve víčku nádrže nebo návod k autu. Použít je potřeba údaj odpovídající rozměru pneumatik a aktuálnímu zatížení vozu.



Tlak se měří před jízdou na studených kolech, ideálně každé dva týdny a vždy před delší cestou. TPMS je užitečná pojistka, nikoliv plnohodnotná náhrada manometru.

Jestliže jedno kolo po dofouknutí znovu ztrácí tlak, návštěvu pneuservisu není dobré odkládat. Technik může odhalit netěsný ventilek, poškozený ráfek nebo průpich dříve, než se levná drobnost změní v úplně zničenou pneumatiku.