Proč stěrače dělají dodatečný pohyb? Škodovka má vychytávku, o které se moc neví

Our theme
Jan Dvořáček | 24.05.2026
Škoda dokážou po ostříknutí čelního skla provést ještě dodatečné setření zbylých kapek, funkce je mezi řidiči známá jako teardrop wipe. | foto: Se svolením Škoda
Mnoho majitelů novějších aut s okřídleným šípem si toho možná už všimlo. Očistíte si za jízdy čelní sklo ostřikovači, stěrače odvedou svou práci a zastaví se. Po pár sekundách se ale ještě jednou pohnou, aby odstranily kapky stékající dolů. Tato funkce není porucha, ale promyšlený detail, který je mezi fanoušky známý pod vlastním pojmem.
Když použijete ostřikovače, na skle většinou zůstane zbytková vlhkost. Proudící vzduch pak kapky rozmaže přesně v zorném poli řidiče. Právě tomu má zabránit dodatečné setření. Výrobce do některých modelů instaloval systém, který zpožděně provede ještě jeden čistící kmit. Mezi motoristy a na odborných diskuzních fórech se pro něj vžil anglický výraz teardrop wipe.

Pokud si nalistujete oficiální manuál k oblíbenému modelu Škoda Octavia, narazíte na vcelku přesný popis fungování tohoto prvku. V návodech se dočtete, že po ostříknutí skla stěrače běží několik cyklů podle toho, jak dlouho držíte páčku. Zásadní podmínkou pro závěrečné setření kapky je ale rychlost vozidla.

U starších modelů závisel pohyb stěrače výhradně na poloze mechanické páčky., zdroj: Jan Dvořáček


Auto se musí pohybovat rychlostí vyšší než 2 km/h. V takovém případě přijde po zhruba pěti sekundách od hlavního cyklu ještě jedno extra setření. V manuálech pro modely Superb nebo Yeti se navíc uvádí, že funkci může odborný servis podle přání majitele aktivovat nebo naopak vypnout, jak popisuje i portál ManualsLib.

Tajemství ukryté v řídicí jednotce
Ne každá Škodovka má tuto vychytávku z výroby spuštěnou. Zkušení majitelé proto často sahají po diagnostických nástrojích typu VCDS. Na známém diskuzním fóru Briskoda se pravidelně objevují vlákna, kde řidiči řeší přesné kódování. Zajímavé je, že v hloubi softwaru se pro toto nastavení používá německý termín Traenenwischen, tedy volně přeloženo setření slzy.

V hloubi softwaru řídicích jednotek se funkce ukrývá pod německým pojmem Traenenwischen. Jakékoliv amatérské úpravy kódování přes diagnostiku ale nesou riziko poškození elektroniky., zdroj: By Modern Auto Service: Advanced Vehicle Diagnostics in Fruitland/Wikimedia CC BY 4.0


Někteří kutilové ale naráží na komplikace. Z diskuzí na internetu vyplývá, že zatímco u zadního stěrače jde funkce většinou zapnout bez problému, u čelního skla umí systém občas trucovat. Problémem může být například kolize s dešťovým senzorem, který má nad chodem stěračů vrchní dohled a dodatečný kmit vyhodnotí jako zbytečný.

Na diagnostiku je ovšem potřeba pohlížet s respektem. Redakce TipCars nedávno řešila podobné technické zásahy a skrytá funkce autoklíče zachrání situaci při vybité baterii také nevyžadovala žádné amatérské programování. Tvůrci populárního diagnostického softwaru přímo na svých oficiálních stránkách varují před bezhlavým přepisováním hodnot.

Řídicí jednotky se totiž liší model od modelu a rok od roku. Pokud si tedy nejste naprosto jistí původním nastavením a nemáte ho zálohované, raději přenechte úpravy zkušeným autoelektrikářům. I taková maličkost jako stírání jedné kapky se může nepovedeným kliknutím proměnit v nefunkční elektroniku za tisíce korun.
Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Discussion
no discussion yet
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů