Elektrická dodávka je zábavná, i když neušetří

Tests
iHNED | 26.05.2014
další 4 fotky
Elektromobilů v poslední době pomalu přibývá i na českých silnicích. Mezi vozy podnikatelů ale zatím příliš vidět nebyly.

Tento trend zlomily až francouzské značky Citroën a Peugeot, které uvedly na trh své malé dodávky berlingo a partner ve variantě Electric. Jak jezdí takový elektromobil a zda se českému podnikateli vůbec vyplatí, jsme zjišťovali v testu.

Dodávkám stále vládnou diesely. Občas se sice objeví i nějaká na zemní plyn, ale elektřina? To tu ještě pořádně nebylo. Přitom právě elektrický pohon má pro určité druhy podnikání smysl, zejména pak pro ty, jejichž teritoriem jsou velká města, nejlépe Praha. V nich se totiž začínají objevovat veřejné nabíječky, a tak není elektromobil závislý pouze na zásuvce ve firmě. Kromě toho je také pravděpodobné, že dojezd vystačí na celý jeden den provozu, protože vozy po městě nemusí překonávat tak velké vzdálenosti.

Přesně k tomuto účelu se hodí testovaný Peugeot Partner Electric. Ten má pod přední kapotou umístěný elektromotor, který koncernu PSA dodala díky vzájemné spolupráci japonská automobilka Mitsubishi. Jde o stejnou pohonnou jednotku, která se už objevila v malém městském elektromobilu Peugeot iOn a jeho příbuzných od Citroënu a Mitsubishi.

Motor má sice jen velmi malý výkon 67 koní, pro dynamiku vozu je ale nejdůležitější točivý moment. Rovných 200 Nm dosáhne navíc díky vlastnostem elektromotoru prakticky okamžitě.

Rychle a zábavně

Provoz elektrického partneru připomíná tak trochu tramvaj, zejména zvukově. Po sešlápnutí plynového pedálu se zepředu ozve bzukot roztočeného elektromotoru a auto vyrazí razantně, ale plynule vpřed. Zrychlení z nuly na nějakých 50 km/h je dílem okamžiku, navíc díky jednostupňové převodovce nedochází k přerušování při řazení jako u běžných spalovacích motorů.

Po překročení městských rychlostních limitů už partner zrychluje s menší ochotou, zejména při větším zatížení. Maximální rychlost je 110 km/h, ale předpokládá se, že jí řidič příliš často dosahovat nebude. I proto je údaj o zrychlení z nuly na 100 km/h za 21,9 sekundy spíše nepodstatný a o dynamice vozu téměř nic nevypovídá.

Řízení elektrické dodávky je poměrně zábavné. Partner je vždy na světlech první a i přes svou vysokou hmotnost je velmi mrštný. Problémem je, že vzdálenost, kterou lze s vozem ujet na jedno nabití, se odvíjí od stylu řízení. Proklamovaný údaj 170 km je spíše vysněný, realitou je zhruba 120 km. Je ale nutné jezdit klidně a v žádném případě nezapínat klimatizaci. Ta podle míry odběru proudu zkrátí dojezd o dalších 20 až 40 kilometrů. Provoz dodávky bude tedy kompromisem v letních i zimních měsících (elektrický motor netopí, proto je potřeba klimatizaci zapínat i pro vyhřívání kabiny).

Kde nabíjet

#foto23760 Odčerpávání elektřiny klimatizací signalizuje samostatný ukazatel eco. Otáčkoměr zase vystřídal budík zobrazující odběr elektřiny motorem, nebo naopak její zpětné dobíjení (rekuperace).

Auto je totiž schopné vyrobit si zpětně část elektrické energie při brzdění - stačí sundat nohu z plynového pedálu. Ten brzdový se tak příliš často používat nemusí, a brzdové destičky se proto příliš neopotřebují. Podle údajů automobilky lze dojezd rekuperací prodloužit o deset procent.

Dříve nebo později je ale potřeba auto nabít. Možností jsou veřejné dobíjecí stanice, z nichž některé jsou zatím zdarma. V Praze jsou k dispozici v garážích velkých nákupních center nebo před budovami energetických firem. Jejich použití ale bývá občas komplikované, neboť k některým je potřeba mít speciální čipovou kartu. Pokud řidič narazí na rychlonabíjecí stanici, lze auto do poloviny nabít za 20 minut a do půl hodiny na 80 procent kapacity. Takových stanic je ale zatím jen několik.

Ostatní stanice nabídnou klasické dobíjení, které zabere 7,5 hodiny. Stejně tak dlouho trvá dobití z obyčejné zásuvky doma či ve firmě. Ideální je proto naplánovat cesty tak, aby dojezd vozu stačil na celý den a auto se pak přes noc nabilo z běžné zásuvky. Testovaný vůz byl vybaven zásuvkami na oba způsoby dobíjení, za ten rychlý je ale nutné připlatit 15.900 korun.

Vyplatí se?

Pokud by se měl vůz dobíjet jen z domácích nebo firemních zásuvek, kde platíte za odběr elektřiny, lze cenu provozu snadno vypočítat. Auto spotřebuje na ujetí 100 kilometrů v průměru 17 kWh elektrické energie. Opět jde ale o stav, který odpovídá vypnuté klimatizaci a jemnému zacházení bez prudké akcelerace.

Pomineme-li, že podniková elektřina může být levnější stejně jako noční proud, můžeme v Praze počítat s průměrem okolo 4,50 koruny za 1 kWh. Ujetí 100 kilometrů tak vyjde na 76,50 koruny. To je zhruba o polovinu méně než v případě nejúspornější dieselové verze tohoto vozu.

Ani tak se ale nákup elektrické dodávky v tuto chvíli nevyplatí. Problémem je totiž její pořizovací cena, která je o 340 tisíc korun vyšší než v případě naftové varianty. Taková suma se za dobu užívání vozu nemůže vrátit, natož vyplatit.

Z ekonomického hlediska tak má elektrický partner šanci jen v zemích, kde stát podporuje nákup elektromobilů dotacemi či daňovými úlevami.

V Česku ale přesto může takové auto zaujmout - třeba podniky, které se chtějí pomocí elektromobilu prezentovat a budovat si svou image. Novátorský přístup k provozu autoparku totiž může znamenat i pozitivní reklamu.

Stále praktický

Dobrou zprávou je, že ačkoli se jedná o elektromobil, netratí jeho majitel příliš na přepravní kapacitě. Podobně jako v běžném partneru se v dodávce standardní velikosti vejde do nákladového prostoru 3,3 metru krychlového zboží. Jediným problémem je rezerva, která se musela kvůli bateriím přemístit na bok vnitřního úložiště. Také je potřeba vyřešit, kam bude posádka ukládat nabíjecí kabel. Testované auto bylo kvůli tomu vybaveno plastovou krabicí z hobbymarketu.

Nicméně přístup do nákladového prostoru je řešen praktickými křídlovými dveřmi na zádi. Za jejich prosklení se platí 5.900 korun navíc, jinak jsou neprůhledné. Je ale potřeba zaplatit ještě 7.000 korun za pravé posuvné boční dveře, které se při nakládce a vykládce rovněž hodí. Dvojnásobná částka pak zajistí k pravým bočním dveřím i levé. Nákladový prostor má samozřejmě praktické úchyty a osvětlení.

Peugeot je vyspělou dodávkou, a tak při jízdě rozhodně nebude trpět ani řidič, ani spolucestující. Pokud tedy pomineme problém s nutností vypnout kvůli většímu dojezdu klimatizaci. Auto může být vybaveno za příplatek barevnou obrazovkou s navigací, která stojí 18.500 korun. Nechybí ani parkovací asistent pro lepší manipulaci s vozem při parkování.

Sedadla jsou přiměřeně komfortní. V kabině jsou celkem tři. Prostřední je ale nouzové a hodí se leda na krátké cesty, protože člověk na něm musí sedět kvůli vystouplému panelu zkrouceně. V kabině je dostatek odkládacích prostor pro drobnosti či desky s dokumenty, do středové schránky dobře pasuje chytrý telefon.

Provozování elektrické dodávky je určitě nevšední způsob řešení vozového parku. Pokud vaše firma patří k těm, které by si takto chtěly budovat image, je pro ni francouzský vůz dobrou volbou.

Výhoda elektromobilu: Oproti dodávkám vybaveným běžnými motory je servis elektromobilu mnohem jednodušší, levnější a rychlejší. Odpadají nutné výměny oleje, filtrů, rozvodů, svíček a další úkony nezbytné u spalovacích motorů.

Nevýhoda elektromobilu: Za zásuvku pro rychlé dobíjení (vlevo) je třeba si připlatit 15.900 korun. Jinak musíte vůz nabíjet z běžné zásuvky ve firmě či doma. Rezerva zabírá kvůli bateriím místo v nákladním prostoru.

Provozní náklady? 76,50 KČ/100 KM

Ujetí 100 kilometrů v elektrické dodávce Peugeot Partner Electric stojí v průměru 76,50 koruny, pokud se k nabíjení používá domácí nebo firemní zásuvka. Investice do koupě elektromobilu je ale vysokým nákladem.

 

Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
David V, 27.05.2014 09:19


Hele tohle je nesmysl. Výkon je součin obvodové rychlosti a krouticího momentu, a to neohne ani elektromotor. Takže pokud má eletromotor 50 kW, tak nikdy nebude mít 200 Nm na 6000 rpm, protože to odpovídá výkonu 125 kW (P=Mk*2*pi*n = 200*2*pi*100=125660 W).
Spíš bych momentovou charakteristiku tipoval, jako u klasických trakčních motorů, kdy moment klesá z teoretického nekonečna při nulových otáčkách (proto ten excelentní rozjezd) dle křivky dané výše uvedenou rovnicí (proto ten strašný čas při zrychlení na 100 km/h).
Jen tak na okraj, jaký výkon má Tesla Roadster? Jestli spíše v tomto není odpověď na to, že nevadne ani ve vysokých otáčkách....oproti 50 kW u dodávky.
M.See, 28.05.2014 09:26
To co je ve vzorci, je jednoznačně pravda ale přikláněl bych se i k názoru uživatele "brin" protože odporová síla vzduchu roste právě s druhou mocninou rychlosti. A když je právě tento odpor tak majoritní, že z cca 90% zastaví všechny vozítka v jejich zrychlování, ať už jakéhokoli pohonu, a ať už do jakékoli max. rychlosti, proč by tomu mělo být u elektromobilu jinak...

Jinak nevím kde berete jistotu jaký ty motoru byl použit, u elektromobilů se používají i stejnosměrné, nebo BLDC. A každý má charakteristiku trochu jinou. Ať už výkonu, kr. momentu nebo účinností.
David V, 28.05.2014 10:03


Přijde mi zvláštní, že souhlasíte s oběma tvrzeními, která jsou rozdílná. Buď máte znalosti, abyste si na to udělal vlastní názor nebo ne a pak byl komentář zbytečný.
Odporová síla prostředí působí proti zrychlující síle, kterou generuje výkon motoru. U každého vozidle dojde k vyrovnání těch sil a zrychlování ustane. S tím lze obecně souhlasit, ale pro každý výkon v kombinaci s čelní plochou bude ta rychlost jiná. Na jinou rychlost se dostane motor s výkonem 50 kW, 100 kW a 200 kW, a to bez ohledu, jestli je hybnou silou roující magnetické pole nebo expanze plynů. To ovšem mluvíme o ustálené maximální rychlosti. Pokud mluvíme o zrychlení, tak různě výkonné motory mají i různá zrychlení, kdy zpočátku je odporová síla zanedbatelná a převažují síly setrvačné, a tedy největší vliv má hmotnost vozu. Se zvyšující se rychlostí roste složka odporu prostředí, respektive se přidává k setrvačné síle.
Ohledně motoru nevím, jaké se používají, mluvil jsem obecně o charakteristice motoru, jak si ji představuji já. Ohledně všech možných typů střídavých a stejnosměrných motorů jsou moje znalosti omezené, ale přišlo mi výhodné použít stejnosměrný motor s výše popsanou momentovou charakteristikou. U střídavého motoru bych očekával střídač a frekvenční měnič právě kvůli různému režimu otáček a u 3-fázového ještě zařízení, které způsobí fázový posuv.
brin, 29.05.2014 15:48
Používají se střídavé indukční motory, protože prakticky jen ty mají schopnost pořádné regenerace. Navím mají maximální účinnost a vynikající charakteristiky výkonové i momentové křivky. Stejnosměrné motory nemají šanci konkurovat. Je to samozřejmě dražší, protože se používají vysokonapěťové měniče, ale mají to tak dnes všechny plnohodnotné elektromobily, od Leafu, přes Volt, Tesly apod. Má to tak i Toyota Prius. Má to prostě spoustu výhod, které u stejnosměrných systémů, které používají většinou bastleři, dosti chybí. Nevýhodou je cena.

U motoru mi šlo o to, že váš vzorec může být správný, ale berte to tak, že je to jedno, protože při rychlosti 80–100 km/h už ten motor stejně nemá dostatečný výkon, aby nějak zrychloval. Navíc se uvádí, že motor má možná 50 kW, ale u elektromotoru je to zavádějící. Protože často z něj lze dostat krátkodobě dvojnásobek, případně dlouhodbě třeba jen polovinu výkonu...
M.See, 03.06.2014 09:21
V prvé řadě se tu stále omílají střídavé indukční motory, ale těch je x druhů, nehledě na to že i stejnosměrné byly dříve továrně využívány. A pokud vím, nejčastěji používaný je v současnosti z této skupiny právě BLDC, který jsem už předtím uved.

Co se týká naoko rozporuplného závěru, vysvětlení je prosté - oba máte pravdu. Jednak o dynamice vozidla, pokud je toto téma bráno jen z pohledu motoru, skutečně nejvíce o dynamice vypovídá VÝKON motoru. Zadruhé co se týká maximální rychlosti, jde jen o vyrovnání sil proti dalšímu zrychlování, tzn odpory, z nichž je drtivě největší odpor vzduchu, proti němuž působí motor točivým momentem. A zatřetí, i ten točivý moment se vypočítá v daných otáčkách z výkonu... Začtvrté je taky pravda že uváděný výkon, dlouhodobý výkon a krátkodobý výkon jsou tři naprosto jiná čísla. Bez grafu toho konkrétního typu elektromotoru je to celé jen debata v ryze všeobecné rovině.

A zapáté zpět k dynamice vozidla, elektromobily mají proti svým spalovacím "bratrům" už z podstaty vždy deficit. Vždy jde o desítky, spíše o stovky kilogramů, což má u takto slabých pohonných jednotek na dynamiku fatální důsledky. Nehledě na to že krátkodobý výkon těchto elektromotorů se dá počítat na sekundy, max desítky sekund.
enter into discussion
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů