Francouzská Alpine má nové rodinné auto. Tatínkové ho budou milovat

Značka Alpine, která má slavnou sportovní minulost, se postupně přeorientovává na plně elektrickou. Po hatchbacku A 290, který vyšel z Renaultu 5, přiváží na trh svébytné čtyřdveřové kupé A 390. Projel jsem se s ním nejprve po různorodých polských silnicích. Je to auto, které umí potěšit.... Jedete po rovině a najednou přijde zatáčka, do které nevidíte, neznáte ji a prostě vás i trošku překvapí. Pokud  řídíte novinku značky Alpine, můžete si s takovou situací bezpečně poradit o poznání lépe než ve většině dalších aut, které jsou na trhu.

Je to díky systému Alpine Active Torque Vectoring, který si automobilka nechala patentovat. Používat ho může díky tomu, že má na zadní nápravě dva elektromotory a řídící elektronika umí v případě potřeby poslat na jedno či druhé zadní kolo až sto procent točivého momentu. Na druhé naopak například nulu. To samozřejmě pomáhá stočit vůz do oblouku.

Funguje to rychle a dobře, což jsem si na vlastní kůži ověřil při první testovací jízdě s touto novinkou na silnicích na polské straně Krkonoš.

Auto si můžete prohlédnout v naší fotogalerii

Alpine A 390, protože právě o tomto typu auta je řeč, je stoprocentní elektromobil. Pod karosérií se nachází stejná platforma jako třeba v aktuálním Renaultu Mégane, ovšem třeba baterii si vyvinuli sami specialisté Alpine. Umožňuje opakované vysoké dávky elektřiny pro celkem tři pohonné elektromotory (ten třetí má na starosti roztáčení kol na přední nápravě), aniž by se baterie přehřívala.

Baterie má kapacitu 89 kWh a dobíjet ji lze výkonem 150 kW, u GTS pak 190 kW. Standardem je palubní nabíječka umožňující nabíjení střídavým proudem z wallboxu výkonem 22 kW.

Běžná verze, kterou jsem měl možnost na pár desítkách kilometrů otestovat, poskytuje celkový výkon 400 koní. Díky tomu lze zrychlit z nuly na sto za 4,5 sekundy a v případě potřeby se rozjet až na 200 kilometrů v hodině. Za pár týdnů bude kromě klasické varianty k dispozici i A 390 GTS, do které se podařilo napěchovat ještě o sedmdesát koní více, navýšit maximálku o 20 kilometrů v hodině a samozřejmě také cenovku o pár set tisíc korun.



Přesto by se prý měla vejít pod hranici dva miliony korun. Podotýkám, že klasická A 390 se prodává za 1 700 000 Kč.

Během první jízdy jsem se soustředil hlavně na první dojmy z jízdního projevu a celkové vyznění vozu. Na spotřebu se mimo jiné zaměřím až během redakčního týdenního testu. Každopádně bude obtížné se soustředit na úspornou jízdu a dosáhnout také uváděného dojezdu na jedno nabití 555 kilometrů.

Alpine A 390 umí zaujmout také svým designem. Velmi se mi líbily částečně prosvětlené trojúhelníky na přídi, které prý jsou symbolem alpských vrcholků a zejména design litých kol. Na nich je pro změnu zase patrný motiv sněhové vločky.

Interiér je také originální, byť třeba centrální displej i s operačním systémem od Googlu je celý převzatý z Renaultů. Naprosto svébytný je ale volič převodovky s velkými tlačítky pro jednotlivé režimy a zejména volant. Na něm jsou tři speciální ovladače. Červená páčka pro aktivaci maximálního výkonu na omezenou dobu deseti sekund. Pak je tu modrý otočný volič pro nastavení míry rekuperace (páčky u věnce volantu by podle mého byly lepší) a ještě černé tlačítko pro volbu jízdních režimů.

Vpředu je v karosérii s celkovou délkou 4615 milimetrů dostatek životního prostoru. Horší je to vzadu. Jednak kvůli střeše, která vinou svého sklonu zmenšuje prostor na hlavu, jednak kvůli nízko ukotveným sedákům. Kufr je pak rozhodně dostatečný.

Malinko lepší schopnosti zejména ve svižnějším tempu na nerovném povrchu jsem očekával od podvozku. Odpružení nedostalo adaptivní tlumiče, ale jen ty s hydraulickými dorazy. A tak působí podvozek trošku měkce, což nedává řidiči takovou jistotu, jakou by od modelu značky s takovým sportovním renomé očekával. Ale chápu, že se snažili vytvořit vůz, který bude dostatečně pohodlný i pro manželky a převážené děti. Většině tatínků i tak dokáže zpříjemnit dlouhé cesty se zajímavými úseky silnic.

Ještě jsem se nezmínil o výbavě. V té je již v základním modeu GT vše podstatné. Včetně třeba kamerového systému se zobrazováním okolí 360 stupňů, dvouzónové automatické klimatizace, elektricky ovládaného víka zavazadlového prostoru, vyhřívaných sedaček a volantu nebo bezklíčkového odemykání a startování.