Nová elektrická Škoda Epiq pod lupou: Umí překvapit spotřebou i jízdou

Škoda Auto letos výrazně rozšířila svou nabídku elektrických vozů, čímž posílila svou pozici na evropském trhu. K populárním modelům Enyaq a Elroq se přidávají novinky Peaq a Epiq. Zatímco Peaq sdílí pohon s předchozími modely, Epiq přináší inovativní konstrukční řešení. Jak si Epiq vede v praxi, jsme se rozhodli zjistit. Se Škodou Epiq jsem v průběhu letošního roku jezdil postupně v Portugalsku, posléze v Rakousku a až nakonec v Česku. V prvních dvou případech šlo vždy o krátké seznámení (poprvé dokonce se zamaskovaným vozem), až nyní jsem mohl tuto elektrickou novinku mladoboleslavské automobilky prověřit pořádně.

Dokonce i v „závodním“ tempu. Zde je asi třeba vysvětlení. Zúčastnil jsem se s ním totiž závodu Škoda Economy Run, kde nejde o rychlost, ale o co nejnižší spotřebu. Letos byl již 44. ročník. Pořadatelé stále vypisují kategorie pro různá spalovací auta značky Škoda, ale každým rokem se rozšiřuje také pole startujících s elektromobily.

Na to, jak vypadal ten náš, se můžete podívat do fotogalerie s vysvětlujícími popisky.

Trasa, která vedla z Mladé Boleslavi do Vrchlabí a různými oklikami zpět do Mladé Boleslavi byla letos dlouhá přes 320 kilometrů a nakonec nám v cíli naměřili spotřebu 9,73 kWh na sto kilometrů. Na zdolání celé vzdálenosti naší posádce stačilo zhruba 30 kWh elektřiny.

Vzhledem k tomu, že využitelná kapacita baterie Epiqu s baterií je 52 kWh, mohli bychom pokračovat další zhruba dvě stovky kilometrů.

Na druhou stranu, moc by se nám do toho nechtělo. Takový závod totiž znamená jízdu s vypnutou klimatizací i dalšími zbytnými elektrickým spotřebiči, navíc za extrémního soustředění na efektivní využívání pohonu.



Základem je, co nejvíce a co nejdéle plachtit (tedy jet na neutrál), plynový pedál sešlapovat jen krátce a nenajíždět zbytečné metry navíc. Toho jsme se nakonec nevyvarovali a po špatném odbočení jsme ujeli cca tři kilometry navíc. To nás pak v těsném souboji s dalšími konkurenty odsunulo na třetí místo v pořadí. Nejlepší posádka zaznamenala spotřebu 9,58 kWh na sto kilometrů.

S dobitým autem jsem v dalších dnech vyrazil na cestu do jižních Čech. Jakmile jsem se dostal na zajímavější okresní silnice, popustil jsem uzdu své řidičské vášní a využíval potenciál exempláře s nejvýkonnější verzí pohonu (211 koní) téměř na maximum. Po této jízdě ukazoval palubní počítač spotřebu 25 kWh na sto kilometrů. Energie v baterii by tedy vystačila jen na přibližně dvě stě kilometrů.

Za volantem jsem se ale takto činil velmi rád. Epiq, přestože je to fakticky jen klon rovněž ve Španělsku vyráběných modelů ID. Polo, Cupra Raval a Volkswagen ID.Cross, je totiž první elektrickou Škodou, jejíž jízdní projev je téměř nerozeznatelný od menších vozů značky se spalovacími motory.

Samozřejmě, pokud si odmyslíme akustický projev spalovacího agregátu. Má také motor vpředu a pohon předních kol. I díky tomu jezdí hodně podobně jako Fabia či Kamiq s motorem 1,5 TSI.



Podvozek je mírně tvrdší, což zmenšuje náklony v zatáčkách, brzdy přesné a s plynulým přechodem mezi rekuperačním zpomalováním a okamžikem, kdy se zapojí také součásti klasických mechanických brzd. Pokud navíc zapnete sportovní režim, využíváte zesílený stupeň rekuperace a vlastně se dá i hodně rychle jet bez použití brzdového pedálu.

Prostě včas sundáte nohu z pravého pedálu, otočíte volantem, auto zpomalí a krásně vykrouží oblouk. Je to zábavné a současně i velmi bezpečné. Vynikající je řízení.

Epiq je uživatelsky příjemný i z dalších mnoha hledisek. Například si řidič nemusí zvykat na netradiční tvar volantu (Epiq má klasický kulatý), na dveřích jsou normální kličky a běžné spínače pro otevírání všech bočních okének, pod displejem klapky pro urychlení vstupu do světa třeba asistenčních systémů, klimatizace nebo jízdních režimů. Výběr ale už pak samozřejmě musíte udělat dotykem na displej.

Kolem řidiče je dost a dost odkládacích prostorů, třeba v dvoupatrové středové konzole. Naopak například schránka před řidičem má poměrně malou kapacitu. Palubní deska (zejména v testované vrcholné verzi) vypadá velmi kvalitně a rozhodně ne nudně. Oživují ji i různé typy a barva použitých materiálů.

Známky úspory jsem nalezl například na středovém sloupku, kde již není možnost výškově nastavovat pásy. Rovněž poloha opěradla se hůře než ve většině jiných škodovek bude předním cestujícím hůře nastavovat. Obvyklou šroubovací růžici totiž vystřídala páčka s přednastavenými polohami.

Překvapivá je vzhledem k délce 417 centimetrů, což je o sedm méně než u Kamiqu, prostornost karosérie v zadní části vozu. Pro zadní cestující, kteří nepřesáhli 180 centimetrů, je tam místa tak akorát, ale kufr je fakt velký. Když započítáme i doslova jámu pod standardní podlahou, je objem 475 litrů. Na střeše jsou klasické ližiny, na které můžete připevnit libovolné typy příčníků.

Společně s na přání dodávanou schránkou pod přední kapotou tak máte pro uložení věcí i dispozici 500 litrů. Rozhodně to postačí pro běžné potřeby typické české rodiny s menšími dětmi.



Nechybějí háčky na zavěšení nákupních tašek, popruh pro upevnění lékárničky. Trojúhelník má stabilní místo v prolisu víka zavazadlového prostoru.

S Epiqem jsem ve zmíněných jižních Čechách u přehradní nádrže Orlík vjel třeba i na nepříliš udržovanou polní cestu. I tam si auto dobře dokázalo poradit s kamenným i děravým povrchem, od podvozku se neozvaly žádné pazvuky a na sedačce jsem rozhodně nenadskakoval.

Po cestě zpátky jsem se již snažil jet tempem průměrného českého řidiče. V tom případě lze počítat s průměrnou spotřebou cca 13-14 kWh na sto kilometrů. Pokud bude větší podíl dálničních kilometrů, tak je to přibližně 15 kWh.

To znamená o dost menší provozní náklady na jízdu než v případě Kamiqu. Nelze ale samozřejmě opomenout fakt, že takový Epiq jako je ten výše popisovaný, stojí nyní nejméně 779 000 Kč. Kamiq je o 145 tisíc korun levnější….