Test Mercedes-Benz GLB: Skvělý mix praktičnosti a prestiže v SUV balení

Automobilka Mercedes-Benz se v posledních desetiletích snaží oslovovat daleko širší publikum, než třeba v minulém století. Zákazníci si tak u jejích dealerů můžou koupit jak auta v poměrně malé velikosti, třeba v řadě označené písmenem A, tak i obří limuzíny i SUV. Ty mají pro změnu v názvu literu S. Nyní jsem otestoval novou generaci rodinného SUV GLB. Nedejte se zmást tím, že auto na fotografiích u tohoto článku vozí na karosérii označení GLB a spadá tak do kategorie těch nejmenších vozů s třícípou hvězdou. Byť se nad ním nacházejí ještě GLC, GLE a monstrózní GLS, i tak už je GLB velké zhruba jako tuzemská Škoda Kodiaq. A o té opravdu jen málokdo řekne, že je to malé auto.

Obsáhlou sadu snímků tohoto vozu najdete v naší fotogalerii.

Mercedes své vozy současných generací konstruuje tak, aby si zákazník mohl vybrat, zda ještě chce či nechce mít jako součást pohonného ústrojí spalovací motor.

Takže i GLB se nabízí také jako čistý elektromobil nebo jako auto s benzinovým spalovacím motorem. I když i jemu samozřejmě v řadě situací pomáhá elektromotor jako součást hybridního ústrojí.

O pohyb se přesto v testované verzi 200 4Matic stará hlavně zážehová čtyřválcová patnáctistovka. Je to nově vyvinutý motor, který má dostatek výkonu a umí jezdit poměrně úsporně. Těm, kteří nespěchají, palubní počítač ukáže hodnotu kolem šesti litrů, ostatní budou jezdit o půl litru až litr dráže. Spíše zajímavostí na okraj je to, že údaj na přístrojovém štítu signalizuje zbývající stav paliva v nádrži v procentech. Tedy ve stylu míry nabití baterie u elektromobilů.

Venkovní design auta je takový umírněný. Byť i zde se dají nalézt zajímavé oblasti a detaily. Například zadní červený pás, který v podstatě lemuje celou plechovou část víka kufru a v něm svítí motivy třícípých hvězd.

Také v čelní masce vypadají miniaturní stříbrné hvězdičky elegantně. Naopak v případě dveřních klik bych se přimlouval o klasické namísto elektrických vysouvacích.

Palubní desku ocení hlavně milovníci informačních technologií. Celou její svislou část totiž tvoří skleněná plocha se třemi displeji. Na tom prostředním řidič ovládá prakticky všechny funkce (samozřejmě kromě řízení a brzd), ten zcela vpravo je určený pro zábavu spolujezdce. Ten si na něm může promítat třeba i videa z kanálu Youtube. Na pár desítek sekund jsou pak viditelná i ze sedadla řidiče, pak už to vůz znemožní.



Pro zadání navigace, úpravu teploty nebo přepnutí rádiové stanice lze využít dotykové nebo hlasové ovládání. Obojí funguje velmi dobře. Přesto bych se například pro zapínání vyhřívání sedaček přimlouval k samostatnému, alespoň dotykovému tlačítku. Takovému, jaké jsou na středové konzole pro přepínání jízdních režimů (je tu i speciální pro terén) nebo pro ovládání hlasitosti a vyvolávání obrazu z kamer.

Interiér v oblasti předních sedadel vypadá velmi kvalitně, až luxusně. Prostě tak, jak se na vůz prémiové značky sluší a patří. Hezké jsou třeba výdechy klimatizace, bílé plochy na středové konzoli a obložení dveří nebo kovové kryty reproduktorů.

Tlačítka pro ovládání elektrických sedaček a okének na dveře jsou také moc pěkně řemeslně zpracované. Ovšem to, že jsou u řidiče jen dvě tlačítka pro spouštění okének (a kvůli zavření či otevření je třeba využít další pro přepnutí módu) je šlápnutím vedle. Před časem to měla u svých elektromobilů největší evropská automobilka a pod tlakem zákazníků od tohoto řešení musela ustoupit….

Od opěradel předních sedaček dále je auto skvěle vymyšlené z hlediska praktičnosti. Zadní strana opěradla je pokrytá plastem a tudíž odolná vůči okopávání dětskými botičkami, je tu také síťka na odložení věcí. Před zadními sedačkami, které lze posouvat a jejich opěradla naklápět, je spousta místa.

Vzhledem k tomu, že opěradlo je rozděleno na tři části a lze tak postupně zvětšovat objem nákladového prostoru, je vůz skvěle variabilní. To se hodí i kvůli tomu, že objem zavazadelníku sám o sobě úplně velký není. A to jsem měl k dispozici pětimístnou verzi. Kdyby zákazník využil možnost montáže třetí řady, byl by samozřejmě ještě menší.

GLB je auto, které dobře poslouží pro všechny účely rodinného života. Je dostatečně prostorné, podvozek, přestože má pouze klasické mechanické komponenty, je dobře schopen projet jak zanedbanou okresku, tak i lehčí terén. Na druhou stranu, na dobrém asfaltu vůz v zatáčkách prokazuje jistou míru sportovnosti. Třeba náklony karosérie jsou umírněné a auto nejeví známky přehnané nedotáčivosti či naopak přetáčivosti.

S bržděním před zatáčkami pomáhá i rekuperační systém pracující s kamerou i daty z navigace a k činnosti automatické převodovky jsem neměl žádné výhrady. Dynamické schopnosti, pokud auto nenakládáte takzvaně až po střechu (dnes často i nad ni), jsou s s testovanou výkonovou verzí motoru 163 koní dostatečné. Komu by to přesto nestačilo, může sáhnout po sto devadesátikoňové. Třetí možností je spokojit se jen se 136 oři.

Karosérie: pětimístné pětidveřové SUV

Motory/Spotřeba: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1,5 – 136 – 190 koní/5,7 – 6,0, elektromotor - 218 – 353 koní

Převodovky: automatická

Vnější rozměry: 4732 x 1861 x 1681 mm mm

Rozvor: 2889 mm

Zavazadlový prostor: 540 l

Max. rychlost 194-212 km/hod

Zrychlení 5,5-9,7s

Ceny: od 1 161 600 Kč