Toyota Avensis Touring Sports 2.0 D-4D – Oslnivý samuraj

Tests
František Mašek | 02.11.2015
dalších 16 fotek
foto: autor
Jaké auto se vám vybaví pod označením prémiové kombi střední třídy? Audi A4 Avant, Mercedes-Benz třídy C kombi nebo snad BMW řady 3 Touring? A co takhle Toyota Avensis v provedení Touring Sports?

Říkáte si: „Avensis přece není dost nóbl a nedá se s německými „prémiovkami“ srovnat“. Nebojte, nezbláznili jsme se. V následujícím testu vám ale přinášíme pár opravdu dobrých důvodů, proč byste na Avensis neměli zapomínat. A to dokonce ani v případě, pokud už mezi konkurenty mnohem dražších prémiových značek vybíráte. Nový Avensis je totiž lepší než kdy dříve a konečně se zlepšil i v doposud největší slabině. Jaké? Odpověď vám dá následující test.

Třetí generace Toyoty Avensis je na trhu déle než sedm let. To je doba, za kterou se u konkurentů stihnou vystřídat i dvě generace nových modelů. U Toyoty šli ale na věc obráceně.
Již v roce 2008 představili opravdu povedené auto, o čemž svědčí i prodejní statistiky a vývojáři jsou si toho dobře vědomi. Proto se rozhodli neměnit dobře fungující vůz a vykročili cestou omlazovacích kůr. Zmiňovaná generace prošla za svůj životní cyklus již dvěma facelifty. Ten první se konal v roce 2011 a kromě nepatrných změn v interiéru dostal Avensis do vínku pouze lehce pozměněný zevnějšek, který nově nabízel i světlomety s denním svícením. Pokrok však nelze zastavit, a tak musela po necelých čtyřech letech přijít další inovace, která zvýší prodejní úspěchy. A právě o té si povíme vše důležité.

Exteriér – Krásný, ale velmi svébytný
Vzhled nejnovějšího Avensisu je poněkud svérázný. Zvláště pak, budeme-li se bavit o přední části, která má svým výrazem vzdáleně připomínat samurajského bojovníka. Ve skutečnosti však přední chromové lišty zužují celý automobil více, než je třeba a Avensis tak budí dojem mnohem menšího modelu. Zbytek se designérům ale vážně povedl, a tak se nám nový Avensis i přes rozpačitý předek skutečně líbí. Chválíme grafiku zadních LED světel, efektní nástavce prahů, které podtrhují netradiční vzhled i krásnou a čistou zadní část, která je konzervativní, ale dynamická zároveň. Testovaný vůz měl navíc krásný příplatkový lak výrazné modré barvy a osmnáctipalcové ráfky v titanovém provedení. Tato kombinace mu nesmírně sluší, a pokud bychom si nový Avensis měli vybrat, nevolili bychom jinak.

Interiér – Kvalita jako u prémiovek
Dostáváme se do prostoru pro posádku, kde je i přes optické zmenšení zevnějšku dostatek místa ve všech směrech. Hovět si budou i cestující na zadních sedadlech a objem kufru je s hodnotou 543 litrů také lehce nad průměrem. Je navíc téměř pravidelný, což dále napomáhá jeho využití, takže z hlediska praktičnosti není kritika na místě.
Palubní deska byla při poslední modernizaci kompletně přepracovaná a nyní působí velmi hodnotně. Kvalita použitých materiálů je skutečně výborná a nebýt levně vyhlížejících madel dveří, neměli bychom celkovému zpracování téměř co vytknout. Většina konkurence se má tak od Toyoty co učit.

Z hlediska ergonomie jsou někteří konkurenti sice o chlup vpřed, ale i v Avensisu je vše (až na drobnost) přesně tam, kde má být a ovládání palubních systémů z místa řidiče je velice snadné. Onou drobností myslíme poněkud nelogické umístění elektronické parkovací brzdy, která je přímo před pravým kolenem řidiče a pro její aktivaci musíte udělat vícero pohybů (zvlášť pokud jste většího vzrůstu). Když jsme u pravého kolene, ještě něco nám v jeho oblasti vadilo. Byl to středový panel, který nemá pro řidičovu pravou nohu žádné vybrání a jeho vyboulený roh do kolena tlačí a tlačí. Nesmíme zapomenout ani na značně chaotické otevírání loketní opěrky mezi předními sedadly. K otevření úložného prostoru jsou totiž potřeba dva kroky. Nejprve opěrku zasunout dozadu, takže bude velice divně trčet u zadních sedadel a následně ji vyklopit. Celá opěrka je mimochodem posazena navíc i dost nízko. Chyběly nám také zadní výdechy ventilace ať už v bočních sloupcích, nebo ve středovém panelu. Kvůli této absenci se Avensis hodně mlží. Ale konec kritiky…

Interiér se povedl a posádka se v novém Avensisu bude cítit skvěle, ať ji povezete kamkoliv. Inovovaný infotainment s velkým dotykovým displejem je vynikající a 4,2 palcový displej mezi kapličkami přístrojů má skutečně vytříbenou grafiku. Pouze ovládání přes centrální dotykový displej působí u některých funkcí lehce nelogicky a na některé kroky je potřeba si zvyknout.
Zvláštní kapitolou jsou ovšem sedadla kombinující pravou a syntetickou kůži s perforací. Perfektní držení těla, široký rozsah nastavení i nebývalé pohodlí při dlouhých cestách hovoří za vše. Syntetická kůže je navíc velice příjemná na dotek a rychle se zahřívá tělesnou teplotou, což zvláště teď, při chladnějším podzimu, oceňujeme.

Na závěr tu máme volant, kterému věnujeme krátký odstavec, protože jsme v rukách již delší dobu nedrželi lepší. Věnec volantu se po obvodu asymetricky rozšiřuje přesně v místech správného držení a výborný je i rozsah nastavení. Držet tak volant oběma rukama není utrpením, nýbrž požitkem, a řízení, ke kterému se za malou chvilku dostaneme, se nejen díky tomu stává radostí. Třešničkou na dortu je pak střed volantu, který je obšitý kůží a Avensis díky tomu působí opravdu seriózně. Vynikající.

Motor - Pohonná jednotka z továrny BMW
Toyota při představení nového Avensisu přišla také se změnami na poli motorizací. Testovaný vůz disponuje vznětovým čtyřválcem o objemu 1998 ccm a nejedná se o jiný agregát než o dobře známý „dvoulitr“, který má na svědomí mnichovská produkce. Mimochodem, BMW pro tento motor se stejně nastavenými parametry používá označení 18d.
Je to „bavorák“, ne závoďák, ale do rodinného kombi plně dostačuje. Příjemný zátah od nízkých otáček zajišťuje 320 Nm, okolo 3000 ot./min. až téměř sportovně zaduní a dech neztrácí ani ve 4000 ot./min., ve kterých disponuje výkonem plných 105 kW (143 koní). Vytáčení do vyšších otáček již logicky nemá moc cenu, což prozradí i chytrá šipka na displeji, která radí: „přeřaď, dál to už netáhne“.
Motor je svým charakterem ale poněkud lenošivý a doslova miluje polykání dálničních kilometrů. Pro ně byl také zpřevodován, protože 3000 ot./min. na 6. převodový stupeň točí až v rychlosti okolo 180 km/h. Dostat se na tuto rychlost však trvá „nějaký ten pátek“ (doslova) a ideální cestovní rychlost tak hledejte do 150 km/h.
Již jsme zmínili, že motor vozu plně postačuje, přesto se nemůžeme zbavit pocitu, že by si Avensis zasloužil poněkud výkonnější vrcholnou variantu a doufáme, že v budoucnu dorazí!

Spotřeba by se měla pohybovat okolo 5l/100km a mimo město by si měl Avensis vystačit s pouhými 3,8 litry. Tohle číslo nás však při pohledu na technické údaje mírně dopaluje, protože dostat se na něj je zcela nereálné. Ona i pětilitrová hranice totiž znamená absolutně defenzivní jízdu s minimem předjíždění. No a běda, jak pojede víc aut! Ne, ty údaje jsou vážně nereálné a v praxi tak počítejte spíše s obvyklými 7 litry nafty na 100 km. Pokud se vám ale tlukot mnichovského srdce zalíbí a budete si dopřávat maximální možné dynamiky, nakouknete i za devítilitrovou hranici a to vzhledem ke zcela průměrnému výkonu nejsou nijak oslnivé hodnoty.

Jízda – Skvěle vyladěné kombi
Motor, sedačky, volant, téměř všechno jsme probrali, takže nezbývá, než vyrazit. Již první nastartování dává vědět o tom, že u Toyoty zapracovali na doposud největším problému minulých Avensisů. Tím bylo podprůměrné odhlučnění, které připomínalo spíše menší vozy. Tady je ale vše v pořádku a tichý chod vznětového srdce už jen dále umocňuje akustickou pohodu na palubě.

Po vyjetí zjišťujeme, že spojka jde hodně zlehka, ale je opravdu citlivá. Řazení je velmi jemné a i dráhy jsou poměrně přesně vymezeny, ale jistá gumovost se v něm přece objevuje. Samotná řadicí páka nám však učarovala. Vždyť tvar hlavice je přesně opačný těm, na které jsme zvyklí. Prvních pár kilometrů se tak odehrálo s myšlenkou, zda se tohle může někomu držet dobře. Vždyť to přece tlačí do dlaně! Pak ale jedete dál a dál a po pár desítkách řazení v městském provozu si tvar zamilujete. Díky obrácenému vyboulení proti dlani totiž hlavice při řazení lichých kvaltů (těch dopředu) nikdy nevyklouzne z ruky a člověk tak řadí mnohem intuitivněji. Při řazení sudých zase stačí jemně chytit hlavici prsty. Tento tvar je nakonec snad ještě lepší než většina obrácených.
O skutečně výborném volantu již řeč byla, čímž se plynule dostáváme k samotnému řízení.
To je velmi dobré, bohužel však poněkud necitlivé. Odladění posilovače je v pořádku a tuhnutí při vyšších rychlostech i celkový odpor při řízení působí skutečně přirozeně. Volant ale neposkytuje prakticky žádnou zpětnou vazbu a poměrně strmý převod s výbornou přesností tak bohužel stojí ve stínu tohoto nedostatku.

A co jízdní vlastnosti? Ty jsou naopak prvotřídní. Celý vůz i podvozek je naladěn na tužší notu (zásluhu na tom má i použití osmnáctipalcových ráfků), což nám skvěle vyhovovalo. Ne že by Avensis snad nebyl pohodlný, ale pokud jste projeli poctivý český výmol, rozhodně dal vědět, že takhle by to nešlo. Díky tužšímu naladění a dvojité lichoběžníkové nápravě vzadu ale skvěle drží stopu i při tvrdším zacházení a v kombinaci s přesným řízením nabízí sportovně založeným řidičům jistou porci zábavy i přes zmiňovanou necitlivost. Rovněž příjemné jsou brzdy. Ty mají sice velmi ostrý nástup, ale při silnějším sešlápnutí jejich intenzita nadále roste a brzdový pedál tak představuje solidní oporu řidičově kuráži. Jen nebýt línějšího motoru, který při snaze o sportovní jízdu mění každou rovinku ve zdlouhavé čekání.
Přesto musíme s uznáním dodat, že nasazení, s jakým se Avensis vypořádal s podobnými cestami, bylo skutečně nečekané a od rodinného kombi jsme si v podstatě více přát nemohli.

Závěr – Bolest pro konkurenci
Již dávno neplatí otřepaná fráze, která tvrdí, že Toyota svými vozy sice nikoho neurazí, ale ani nenadchne. Modernizovaný Avensis je totiž velice oslnivý a i když má jisté mouchy, na pochybách o své kvalitě nenechá ani majitele těch nejdražších prémiových značek. Naopak je naštve svou cenou, protože plně vybavený Avensis lze pořídit okolo jednoho milionu korun a to jsou peníze, za které u zmiňované konkurence koupíte leda základ s několika příplatky.
Necelý týden strávený za jeho volantem v nás tak zanechal vcelku příjemné pocity, které byly podpořeny skvělým chováním vozu na silnici, přesným řízením a skutečně dobrými sedadly. Toyota zároveň ukázala, že kvalita interiérů nemusí mít pouze sestupnou tendenci, jak je tomu v současné době zvykem a z kabiny zmizel i přebytečný hluk známý z předchůdců. Při výběru vozu střední třídy tak nový Avensis jistě nesmíte přehlédnout. Má co nabídnout!

Plusy
+ Kvalita a dílenské zpracování
+ Sedadla
+ Grafika displejů
+ Výkon Bi-LED předních světlometů
+ Jízdní vlastnosti
+ Přesné řízení
+ Velikost vnitřního prostoru

Mínusy
- Umístění parkovací brzdy
- Absence zadních výdechů ventilace
- Středový panel v oblasti pravého kolena řidiče
- Jen průměrný výkon motoru

Article rating
4.4 from 5 (88%)
Rated: 25x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
no discussion yet
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů