Kluci pod Sněžníkem vykopali i starý Merdeces. A založili unikátní muzeum

Od dětství prozkoumávali základy rozpadlých domů po Němcích ve vesnici Vysoká, kam jezdí na chalupu. Z nalezených předmětů nyní dva školáci vytvořili muzeum pod širým nebem. „Chtěli jsme, aby se lidé mohli dotknout toho, co tu ještě zůstalo,“ říkají Tomáš Reichl a Ctibor Rýznar. Vysoká je vesnička na úpatí Králického Sněžníku. Je odtud úchvatný výhled na panorama Jeseníků a Hanušovické vrchoviny. Kdo se vydá po žluté značce proti proudu zdejšího potůčku, narazí na cedulku s názvem Muzeum vykopávek. A při troše štěstí také na Tomáše Reichla a Ctibora Rýznara, dva školáky, kteří ho královstvím svých objevů provedou.

„Tady jsou motyčky, lopatka, naběračka. Našli jsme i past, budík, nůž,“ ukazuje desetiletý Ctibor na věci rozvěšené mezi stromy nebo položené na dřevěných lavičkách v malém hájku. Se svým o rok starším kamarádem je našel v okolí v místech, kde před desítkami let stávaly domy.

VIDEO / Muzeum vykopávek u Hanušovic:

Dnes je Vysoká vesnicí chalupářů. Patří mezi ně i dvojice školáků, kteří pozůstatky někdejšího osídlení nacházeli při svých výpravách do lesa. V ten se dnes změnily bývalé domy a zahrady původních německých obyvatel. I v místě dnešního muzea pod širým nebem kdysi stávala kovárna.

Většinu exponátů tvoří věci denní potřeby. „Když nám bylo kolem šesti let, nacházeli jsme hlavně skleněné a porcelánové střepy,“ vzpomíná Ctibor. Dnes tvoří většinu nálezů předměty z kovu. Některé jsou za desítky let rezavé natolik, že není možné určit, k čemu sloužily. U jiných je to zřetelné dodnes.

„Tady je velký lovecký nůž. Tahle vidlička má rukojeť z parůžků, dřevo by tak dlouhou dobu nepřežilo. Tam máme dva padesátníky a další maďarskou minci. Tu jsme našli dnes,“ popisuje Ctibor.

Na první pohled upoutá velký kus plechu. Při bližším pohledu je patrné, že se jedná o pozůstatek automobilu. „Támhle visí dveře, je tu i zbytek zadního blatníku. Našli jsme to na louce na místě, kde byla hromada kamení,“ líčí Tomáš Reichl.

Vrak automobilu kluci nalezli ve tři kilometry vzdálené osadě Cibulka. „Stávalo tam devět baráků. V místě, kde měl statek nejbohatší sedlák, vylezl ze země kousek plechu. Děcka začaly kopat, až vykopaly celou karoserii,“ líčí Pavel Reichl, Tomášův táta, který aktivitu kluků podporuje a s přepravou objemného nálezu jim pomáhal.

„Starý pan Jablončík, který tu bydlel, říkal, že Němci nechali baráky kompletně vybavené. Po válce byla snaha Cibulku osídlit, ale nebyla tam zavedená elektřina a nikdo tam nechtěl jít. V šedesátém druhém přišla ženijní rota, shodila zdi domů a suť naházela do sklepů. To auto měl německý majitel asi v baráku nebo v garáži a protože bylo zřejmě nepojízdné, odtáhli ho do sklepa a zahrnuli ho kamením,“ uvažuje Pavel Reichl.

Podle jeho pátrání by se mělo jednat o Mercedes-Benz z let 1933 až 1936. „Nevím to určitě, ale podle fotek, blatníků a dveří jsem dohledal, že by to být mohl. Z aut, která v těch letech existovala, je to nejpravděpodobnější varianta,“ upřesňuje.

Muzeum ze svých vykopávek školáci vytvořili nedávno. „Když se konaly slavnosti sedmi set let Vysoké, řekli jsme si, že by mohlo přijít hodně lidí. Věci jsme tu vystavili, aby se mohli podívat, co jsme našli,“ říká Tomáš Reichl.

Muzeum je volně přístupné, funguje na principu důvěry a dobrovolnosti. „Chtěli jsme, aby lidé mohli na chvíli vstoupit do doby, kterou mnozí znají jen z vyprávění. Aby se mohli dotknout toho, co tu ještě zůstalo. Pro nás je každá věc poklad, i když je to jen zrezivělý hák nebo neznámý kus kovu,“ uzavírají kluci.