Karel uvažuje o koupi staršího elektromobilu a bojí se drahých oprav baterie a elektromotoru. V praxi ale často zlobí mnohem obyčejnější věci. Na co se při koupi zaměřit a jakou finanční rezervu si nechat na první servis? Poradíme.
Dotaz
Dobrý den pane Mašku, přemýšlím o koupi zhruba pětiletého
elektromobilu, zvažuji
Volkswagen ID.3 nebo
ID.4. Auta v mém rozpočtu mají většinou najeto kolem 80 až 120 tisíc kilometrů. Nejvíc se bojím drahé závady baterie nebo elektromotoru. Napište mi prosím, co se na takto starých elektromobilech ve skutečnosti kazí nejčastěji? A kolik peněz bych si měl nechat bokem na první servis po koupi? Děkuji, váš čtenář Karel.
Odpověď
Dobrý den Karle, máte pravdu, že baterie je samozřejmě nejdražší součástí auta a její stav bych před koupí určitě nechal změřit. V běžném provozu ale majitele
elektromobilů z druhé ruky mnohem častěji potrápí daleko obyčejnější věci – dvanáctivoltová baterie, podvozek, klimatizace, brzdy, pneumatiky nebo elektronika. Začal bych právě klasickou 12V baterií. Elektromobil ji potřebuje stejně jako spalovací auto, protože napájí řídicí jednotky, zamykání a další nízkonapěťové systémy. Pokud je slabá nebo úplně vybitá, s autem nemusíte vůbec odjet, i když má trakční baterie dostatek energie. U pětiletého auta bych se proto na její stáří a kondici určitě zeptal. Pokud je stále původní, počítal bych s tím, že její výměna může přijít poměrně brzy.
Další oblastí je podvozek.
Elektromobil je kvůli baterii těžší než srovnatelné spalovací auto a vyšší hmotnost se časem projeví na silentblocích, čepech, stabilizátorech nebo tlumičích stejně jako u jakéhokoliv jiného auta. Při zkušební jízdě bych proto poslouchal klepání od náprav, zkusil několik horších úseků a taky bych nechal auto prohlédnout na zvedáku. Nezapomeňte, že vyšší hmotnost a okamžitý nástup točivého momentu se podepíšou i rychlejším opotřebením pneumatik. A pak tu máme brzdy. Elektromobil při běžném zpomalování využívá rekuperaci, takže klasické kotouče a destičky se ke slovu dostanou jen sporadicky. To sice znamená jejich nižší mechanické opotřebení, zároveň ale kotouče reznou víc než by bylo zdrávo. U kousku, který většinu času jezdil krátké trasy, může být jejich stav horší, než by odpovídalo kilometrovému nájezdu. Prověřil bych taky klimatizaci a vytápění. Celý systém si totiž mimo jiné udržuje vhodnou teplotu trakční baterie. Při prohlídce bych proto vyzkoušel chlazení i topení a u auta vybaveného tepelným čerpadlem bych si ověřil jeho bezchybnou funkci.
Také se vyplatí ověřit, jestli má auto provedené všechny dostupné aktualizace a svolávací akce. Při zkušební jízdě bych vyzkoušel infotainment, asistenční systémy, kamery, parkovací senzory, klimatizaci i obě možnosti nabíjení. Pokud je to možné, nechal bych auto připojit k AC nabíječce a před koupí bych chtěl mít jistotu, že bez problémů komunikuje taky s DC rychlonabíječkou. Určitě není ve vašem zájmu po koupi zjistit, že auto doma nebo v zaměstnání nenabijete. Nejdražší položkou samozřejmě zůstává trakční baterie. Je fajn zajistit si nezávislý protokol o jejím stavu, tedy hodnotu SoH, a pokud možno taky info o případných rozdílech mezi jednotlivými články nebo moduly.
Kolik si tedy nechat stranou? Za mě bych u pětiletého
elektromobilu po koupi počítal s rezervou alespoň 20 až 30 tisíc korun na běžné věci, které mohou být zanedbané předchozím majitelem. Jak jsem zmínil, nejčastěji jde o 12V baterii, pneumatiky, brzdy, geometrii nebo některou část podvozku. Pokud kupujete vůz bez jasné historie nebo po skončení tovární záruky, nechal bych si rezervu ještě malinko vyšší.
Tepelné čerpadlo u ojetého elektromobilu: vyplatí se za něj připlatit?Ojetý elektromobil bez domácího nabíjení: dává smysl člověku z paneláku?Volkswagen ID.3, nebo Cupra Born? Který starší elektromobil vybrat?