Čínské automobilky jako BYD, MG Motor, Dongfeng či NIO čelí v Evropě rostoucím obavám. Kvůli rizikům spojeným se sběrem a přenosem dat už jejich vozy nesmí do některých strategických areálů v Česku ani dalších zemích. Experti varují, že moderní auta fungují jako „smartphony na kolech“ a mohou představovat nástroj špionáže i kybernetických útoků.
BYD, MG Motor, Dongfeng nebo NIO patří mezi nejznámější čínské automobilky, které jsou na seznamu
zakazujícím vjezd jejich autům do areálů rafinérií skupiny Orlen Unipetrol v Česku. Přísná opatření vznikla na základě bezpečnostních rizik spojených s technologiemi pro přenos a zpracování dat.
Stejně tak podle
Nadace pro obranu demokracie nemohou čínská auta v Polsku či Izraeli vjíždět do oblastí patřící tamní armádě, nebo ve Velké Británii k některým technologickým firmám. Vojenští představitelé navíc nemohou připojovat své chytré mobily k infotainmentu zakázaných vozů.
Smartphony na kolech
„Moderní auta jsou smartphony na kolech a představují ideální prostředek ke špehování,“ uvedla podle
Euractiv bezpečnostní analytička Paulina Uznańská z Centra pro východní studia v polské Varšavě. Doplnila, že propojená čínská i jiná auta mohou být zneužitá ke kyberútokům.
V Evropě se největší pozornost ubírá na čínské výrobce, zejména kvůli geopolitické otázce i hospodářské konkurenci. Moderní auta obsahují řadu senzorů, kamer i radarů. Zároveň jsou často připojená k internetu.
„Tím shromažďují obrovské množství dat o jedinečném chování či pohybu řidičů. Zároveň monitorují okolí auta,“ sdělila Uznańská. Dodala, že auta například mohou získat informace o vojenských zónách i kritické infrastruktuře – jako jsou třeba rafinérie – jen při pouhém projetí v jejich blízkosti.
Norský kyberbezpečnostní expert Tor Indstoy podle
Bloomberg v nezávislém projektu zjistil, že například model luxusního čínského SUV NIO ES8 odeslal zhruba devadesát procent získaných dat z jízd do Číny. Mezi odesílané informace patřily jednoduché hlasové příkazy i fyzická poloha auta.
Kamera zabudovaná ve zpětném zrcátku
Podivnou vlastností bylo i neustálé stahování nešifrovaného souboru od výrobce, ale tým norských expertů nezjistil, k čemu sloužil. Varování vydali i vůči kameře zabudované ve zpětném zrcátku. Podle společnosti NIO slouží k detekci ospalosti řidiče. Podle odborníků jsou ale shromažďovaná data neurčitá.
I proto členské státy Evropské unie zvažují zavedení společných bezpečnostních opatření. Mezi zmírnění rizik například může patřit i vyloučení některých společností z dodavatelských řetězců.
V letos projednávaném zákoně zatím nejsou přesně zmíněná auta na fosilní paliva či elektromobily, dokonce ani jmenovitě Čína. Experti ale doporučují upřesnění pro propojená moderní vozidla. Zároveň už nyní představitelé EU považují některé čínské firmy v oblasti telekomunikací za vysoce rizikové.
Čína vrací úderTaké západní automobilky čelí podobným zákazům a bezpečnostním opatřením v Číně. Například auta amerického výrobce Tesla nemohla jezdit nebo parkovat v blízkosti citlivé infrastruktury, jako jsou vládní budovy. Dokonce měla zákaz přiblížení k významným akcím, kterých se zúčastnil čínský prezident
Si Ťin-pching. Tamní úřady ale údajně zrušily tato opatření, až společnost absolvovala čínské testy zabezpečení dat.
Zdroj:
Euractiv