Jochen Rindt: Bouřlivák F1, který jediný získal titul mistra světa in memoriam

Our theme
Edvard D. Beneš | 26.07.2025
dalších 10 fotek
Jochen Rindt doprovázený Colinem Chapmanem po vítězství ve Velké ceně Holandska 1970. | foto: Wikimedia Commons, Everst, Joost - Anefo, CC BY-SA 3.0 nl
Jezdil vždy na doraz! Byl to bouřlivák, který neznal kompromisy ani druhá místa. Rakouský jezdec F1 Jochen Rindt buď slavil na stupních vítězů s vavřínem kolem krku, nebo končil v nemocnici. Před 55 lety si díky sérii triumfů ve Velkých cenách vytvořil takový náskok, že měl titul mistra světa F1 prakticky jistý. Osud však zasáhl krutě – při tréninku na Velkou cenu Itálie tragicky havaroval. Zapsal se do historie jako jediný, kdo se stal mistrem světa formule 1 posmrtně.
Rakušan Jochen Rindt závodil s rakouskou licencí, přestože měl i německý pas. Před několika dny jsme si připomněli jeho nedožité 83. narozeniny. V sezoně 1970 kdy od své stáje Lotus dostal mistrovské auto, mu došlo štěstí a při havárii během tréninku na Velkou cenu Itálie zahynul. Přesto mu jeho bodový náskok v šampionátu přinesl titul mistra světa, který tak jako jediný jezdec F1 získal in memoriam. Trofej za něj převzala jeho žena, finská modelka Nina.

Rodiče nepoznal, zahynuli při bombardování
Narodil se jako Karl Jochen Rindt 18. dubna 1942 v německém Mainzu německému otci a rakouské matce. Svoje rodiče vlastně nepoznal, protože zahynuli při náletu na Hamburk a Jochena tak vychovávali prarodiče z matčiny strany v rakouském Grazu. Do školy chodil v Bad Aussee, kde také úspěšně složil maturitní zkoušku. V osmnácti podle portálu Garáž zdědil v Německu rodinný mlýn firmy Klein & Rindt, měl podnik převzít jako jediný dědic, ale pak si to rozmyslel.

Fatální havárie Jochena Rindta na okruhu v Monze:
První závod jel se Simcou své babičky
Do světa motoristických závodů vstoupil v roce 1961. První závod, který jel na Flugplatzrennen v Innsbrucku, absolvoval s vozem Simca Montlhéry své babičky. Během závodu byl za svůj nebezpečný styl jízdy označen černou vlajkou a diskvalifikován. Poté se zúčastnil se svvou Simcou několika rallye, ale nedosáhl dobrých výsledků. Teprve když mu byla poskytnuta závodní Alfa Romeo GT 1300 za pořizovací cenu a bezplatný servis od místního prodejce, stal se úspěšnějším. Ve voze Alfa Romeo dosáhl osmi vítězství. Startoval i v několika závodech do vrchu.

Píše se rok 1962 a Jochen Rindt čeká na start závodu do vrchu s Alfou Romeo Guilietta TI., zdroj: Wikimedia Commons, neznámý autor, volné dílo


Mezinárodní svět si Rindta všiml v roce 1964
V roce 1963 přešel na monoposty a byl úspěšný jak ve Formuli Junior, tak ve Formuli 2. Tady byl Rindt velmi úspěšný, když nasbíral celkem 29 vítězství. Mezinárodní svět motoristických závodů si ho poprvé všiml 18. května 1964, kdy vyhrál závod London Trophy na okruhu Crystal Palace s vozem Brabham BT10 před Grahamem Hillem.

Ve Formuli 1 debutoval při Grand Prix Rakouska
V roce 1964 Rindt debutoval ve Formuli 1. Stalo se tak při Grand Prix Rakouska. V kvalifikaci se vozem Brabham – BRM vyjel třináctou pozici. V závodě samotném pak musel po 58 kolech odstoupit pro poruchu na řízení. V konečné klasifikaci mu patřilo dvanácté místo. Závod vyhrál Ital Lorenzo Bandini na Ferrari. Asi je dobré doplnit, že za Jochenem Rindtem při jeho vůbec prvním závodě ve Formuli 1 skončila taková jména jako Phil Hill, Dan Gurney, Bruce McLaren, Jim Clarke nebo Graham Hill.

Jochen Rindt s Lotusem 49B na trati Grand Prix Německa 1969., zdroj: Wikimedia Commons, Lothar Spurzem CC BY-SA 2.0 de


U Lotusu usedl do konkurenceschopného vozu
Pro následující rok 1965 si Rindt zajistil sezonu v kokpitu monopostu Cooper. V něm vydržel až do roku 1967. V roce 1968 se přestěhoval do stáje Brabham, aby v následujícím roce 1969 přešel k Lotusu.

Tady se dostal za volant konkurenceschopného vozu. Svůj první závod Formule 1 vyhrál při Velké ceně Spojených států 1969. Závod se jel 5. října na okruhu Watkins Glen. Rindt zvítězil před druhým Piersem Couragem s Brabhamem a Johnem Surteesem na BRM.

Závod byl poznamenán celou řadu odstoupení pro poruchu nebo haváriemi. Z osmnácti účastníků jich do cíle dojelo pouze prvních šest na tehdy bodovaných místech. Kuriozitou pak může být skutečnost, že vítězný Rindt šestému jezdci konečného pořadí, kterým byl Švýcar Silvio Moser na Brabhamu, „nadělil“ deset kol.

V konečném pořadí seriálu mistrovství světa F1 si Jochen Rindt vyjezdil čtvrtou příčku, když se mu podařilo získat 22 bodů. Nebyl to ale jeho nejlepší výsledek, protože už v roce 1966 skončil s vozem Cooper T81 se stejným počtem mistrovských bodů celkově třetí.

Famózní sezonu nezačal zrovna nejlépe
A přišla doslova famózní sezona 1970. Tu Rindt nezačal zrovna nejlépe, když ještě s vozem Lotus 49B při úvodní Grand Prix Jižní Afriky skončil až třináctý. Náladu si ale spravil při Velké ceně Monaka, kterou s Lotusem 49B dokázal vyhrát. Následovala kvůli závadě na motoru nepovedená Grand Prix Belgie ve Spa-Francorchamps.

Jochen Rindt, vítěz Velké ceny Holandska v roce 1970., zdroj: Wikimedia Commons, Evers Joost - Anefo, CC BY-SA 3.0 nl


Poté stáj Lotus nebo spíše její šéf Colin Chapman udělala revoluční krok, když do Grand Prix Holandska nasadila nejnovější monopost, později legendární Lotus 72. Rindt závod, který byl poznamenaný tragickou havárii Pierse Courage, vyhrál. Následovaly další tři závody, při kterých Jochen Rindt s Lotusem 72 svou konkurenci jednoduše řečeno „přejel“ a pokaždé stál na nejvyšším stupínku.

Osudná Velká cena Itálie v Monze
Až přišla Velká cena Itálie na okruhu v Monze. Té předcházela Grand Prix Rakouska, v které byl Rindt sice nejrychlejší v kvalifikaci, ale závod nedojel, protože ve 21. kole odstoupil pro poruchu motoru.

Italská Monza je trať známá tím, že se zde dá jezdit vysokou rychlostí. Kvůli tomu se mnoho týmů, včetně Lotusu, rozhodlo sundat zadní přítlačná křídla namontovaná na vozech, aby se snížil odpor vzduchu a ještě více se zvýšila rychlost. Ferrari Jackyho Ickxe a Claye Regazzoniho bylo až o 16 kilometrů v hodině rychlejší než Lotus už v předchozím závodě v Rakousku.

Rindtův týmový kolega John Miles byl po pátečním tréninku nespokojený s nastavením vozu bez křídel a hlásil, že jeho auto prostě „nejede rovně“. Rindt nehlásil žádné takové problémy a Chapman si vzpomněl, že mu měl říct, že auto je bez křídel téměř o 800 otáček za minutu na rovince rychlejší. Uvádí to v Rindtově životopisu autor Heinz Prüller (Jochen Rindt - London: Kimber Publishing, 1970).

Tragédie v pátém kole tréninku
Následující den vyjel Rindt na okruh s vyššími převodovými poměry namontovanými ve svém voze, aby využil sníženého odporu vzduchu a zvýšil potenciální maximální rychlost vozu na 330 kilometrů v hodině.

V pátém kole tréninku Jochen Rindt těžce havaroval při nájezdu do zatáčky Parabolica. Denny Hulme, který v té době sledoval Rindta, nehodu popsal takto: „Jochen jezdil několik kol za mnou a pomalu se na mě dotahoval. Druhou zatáčku Lesmo jsem neprojel moc rychle, takže jsem uhnul na stranu a nechal ho projet kolem sebe. Následoval jsem ho dolů do pravotočivé Paraboliky, ... jeli jsme oba velmi rychle, on začal brzdit. Jeho auto ale jelo jenom tak trochu doprava a pak se stočilo doleva a zase doprava, následně ještě jednou doleva a pak narazilo do svodidel.“

Při nárazu jeho monopostu uletěla přední kola, vůz se roztočil a zahalil se do oblaku prachu. Když prach opadl, byly vidět pilotovy nohy a on se nehýbal. Byl okamžitě z vozu vyproštěn a naložen do sanitky.

Do nemocnice sanitka přijela pozdě
V ulicích města byla v té době dopravní zácpa, v ní uvízla i sanitka s těžce zraněným jezdcem. Řidič sanitky se rozhodl, že pojede do jiné nemocnice. Přijel však pozdě a Jochenu Rindtovi už nedokázal nikdo pomoci. První rakouský mistr světa F1 zemřel ve věku 28 let.

Na portálu Formula 1 se píše, že k Rindtově smrtelné nehodě došlo poblíž místa, kde v roce 1961 zahynul jeho chlapecký hrdina, závodník Wolfgang von Trips. Němec tehdy vedl šampionát, stejně jako v tu dobu Rakušan Jochen. Ale zatímco von Trips byl později poražen a titul získal jeho týmový kolega z Ferrari Phil Hill, po Rindtově smrti jej o titul už nikdo z jezdců F1 nedokázal připravit.

Rindtova manželka Nina převzala pohár pro světového šampiona in memoriam z rukou Jackie Stewarta 18. listopadu 1970 při ceremoniálu poblíž Place de la Concorde v Paříži a kdysi prohlásila: „Můj život s Jochenem je nezapomenutelný, vzdala jsem se kariéry modelky a seděla na boxové zídce se stopkami. Když zahynuli Bruce McLaren a Piers Courage, bylo mi jasné, že to může potkat i Jochena. Když se tak stalo, byl to strašný šok.“

Tramvajová zastávka na Jochen Rindt Platz v Grazu., zdroj: Wikimedia Commons, Robert Kropf, CC BY-SA 4.0


Připomínky památky prvního rakouského mistra světa
Nina s dcerou Natashou a Jochenovým, o tři roky starším nevlastním bratrem Uwe Eislebenem ze Schwarzwaldu, se v roce 2020 zúčastnili vzpomínky na prvního rakouského mistra světa Formule 1. „Jochen prostě musel vítězit. Chtěl být dobrý, vlastně ne, chtěl být nejlepší!“ prohlásil na mítinku Uwe.

Památka Jochena Rindta byla a je připomínána několika způsoby. Například závod Formule 2 na začátku sezony BARC 200 byl přejmenován na Jochen Rindt Memorial Trophy tak dlouho, dokud seriál existoval. V roce 2000, v den 30. výročí jeho smrti, město Graz odhalilo na Rindtovu památku bronzovou pamětní desku s manželkou Ninou a dcerou Natašou. Předposlední zatáčka na Red Bull Ringu v Rakousku nese Rindtovo jméno.

Klub historických sportovních vozů ve Spojeném království pořádá historický šampionát Formule 2, jehož kategorie před rokem 1972 se nazývá Trophy Jochena Rindta třídy A. Ve městě Graz nese Rindtovo jméno jedno z náměstí, kde je také tramvajové zastávka jako vzpomínka na prvního rakouského mistra světa F1, který byl korunován až po své smrti.

Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Discussion
no discussion yet
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů