„Děláme službu společnosti. Češi jezdí jako bezohledná zvířata,“ říká kamioňák

Máte v lednici čerstvé mléko? Nový telefon v kapse? Pravděpodobně za to vděčíte někomu, koho na dálnici pravidelně proklínáte. Profese řidiče kamionu se v Česku stala bojem o přežití – nejen kvůli přísným regulacím a nedostatku parkovišť, ale hlavně kvůli absolutní ztrátě respektu ze strany běžných řidičů. Práce profesionálního řidiče už dávno není tou romantickou jízdou vstříc obzoru. Podle dat Sdružení Česmad Bohemia chybí v Česku v nákladní dopravě přibližně 20 000 řidičů. Ti, co zbyli, čelí enormnímu tlaku na čas, nekonečným přesčasům a kontrolám, které bazírují na minutách.

Jak potvrzuje i diskuse na odborných fórech jako Reddit, největším spouštěčem hněvu řidičů není samotná práce, ale pocit neviditelnosti a neustálé ohrožování ze strany „osobáků“.

Redakce TipCars oslovila českého řidiče kamionu Františka K., který brázdí hlavně tuzemské silnice a trasy v sousedních státech. Z osobních důvodů si nepřál uvést jméno svého zaměstnavatele, ale k situaci na cestách se vyjádřil velmi rázně.

VIDEO / Nebezpečné předjíždění a brždění kamionu:

Podle Františka je největší problém v naprosté bezohlednosti řidičů osobních aut. „Někdy se chovají jako zvířata. Je jim úplně jedno, jestli porušují předpisy nebo základní slušnost, prostě vidí kamion a mají zatmění,“ popisuje své zkušenosti.

František upozorňuje zejména na nebezpečný manévr „poslední vteřiny“ u sjezdů a odboček.

„Předjedou mě jen pár desítek metrů před místem, kde chtějí sami zabočit nebo si dát kafe na pumpě. Hodí to tam na brzdy přímo přede mě, aby ten sjezd stihli. Přitom stačilo vteřinu počkat a zařadit se za mě. On získá nulu nula nic, ale já musím jít tvrdě na brzdy a riskovat, že se mi utrhne náklad a zabije mě to přímo v kabině. Lidé by si měli uvědomit, že jim vezeme všechno od jídla po elektroniku. Za ty peníze v podstatě děláme službu společnosti, ale oni se k nám chovají, jako bychom na silnici jen překáželi,“ dodává František K.

Podle něj jsou nebezpečné i manévry na silnicích, kdy řidiči předjíždějí v nebezpečných úsecích, například před zatáčkou, dky neví, zda právě v protijedoucím pruhu nejede kamion.

Podobné pocity má i Michal Š., další z řidičů, se kterým jsme hovořili. Ten zdůrazňuje, že běžní řidiči vůbec netuší, co kamiony převážejí a jak se takový náklad chová.



„Nikdo neví, co mám zrovna naložené. Můžou to být ocelové roury nebo laminátové desky, které po sobě kloužou. Když mi to tam někdo ‚zašlápne‘, ten náklad se prostě utrhne a může mě v té kabině klidně zabít, protože to prostě neubrzdíte. Nebo vezu palety s vodou – vy mi tam vjedete, já to sice ubrzdím, ale náklad se rozhází a já pak musím někde na rampě ručně přerovnávat 25 tun zboží jen proto, že byl někdo idiot,“ vysvětluje Michal drsnou realitu.

Hned prý také pozná, kdo za volantem telefonuje. „Ten člověk jede pětasedmdesátkou, kličkuje a vůbec nevnímá okolí. Nejhorší je, když tohle udělá v úseku se zákazem předjíždění. Musím se za ním táhnout a tiše trpět, protože v kamionu máte v podstatě jen povinnosti, ale žádná práva,“ zlobí se Michal.

Vzpomíná také na incident u Břeclavi: „Předjížděl jsem kamion a najednou se mezi nás oba vklínil motorkář. Stačil malý pohyb a byl mrtvý. Ten člověk neměl v hlavě naprosto nic. Viděl jsem, jak pak zabočil na pumpu, tak jsem tam za nim přijel. Řekl jsem mu jen to, že si ho jdu prohlédnout, protože jsem dlouho takového idiota neviděl. Ti lidé si myslí, jak jsou hrdinní, ale vůbec jim nedochází, že riskují život pro nic – jen aby byli na kafi o minutu dřív.“

Podle řidičů je frustrující i to, že systém je nastaven proti nim. „Všichni chtějí všechno kontrolovat, bazírují na minutách v tachografu, ale nikdo vám nevytvoří podmínky, abyste to mohl dodržet. Například s odpočívkami. Nikoho nic nezajímá, ale každý kontroluje nesmysly. A pak vám řeknou, že jste si to měli lépe naplánovat. Jenže v tomhle provozu to kolikrát prostě nejde,“ uzavírá Michal Š.

Statistiky Policie ČR ukazují, že nesprávný způsob jízdy (zejména nevěnování se plně řízení) je dlouhodobě příčinou více než 20 % všech nehod. I když počet obětí na silnicích historicky klesá, agresivita a nepozornost zůstávají klíčovými riziky.