Nadšenec ujel stovky kilometrů na netradiční palivo. Drahý benzin ho netrápí

Místo benzinu nebo nafty jezdí na obyčejné dřevo. Švédský nadšenec přestavěl staré Volvo na pohon dřevoplynem a dokázal, že i dnes lze jezdit na palivo, které bylo běžné za druhé světové války. Jak přestavba funguje, kolik dřeva auto spotřebuje a proč se tento způsob pohonu nikdy znovu masově nerozšířil? Vysoké ceny benzinu a nafty mohou některé řidiče vést k hledání levnějších alternativ, například v podobě olejů z obchodů. To však může skončit i poškozením auta. Bezpečnější, ale stále dost netradiční možností, je přestavba vozu na dnes už pozapomenutý pohon na dřevoplyn.

Ekologické palivo využil podle webu Deník.cz před zhruba pěti lety švédský nadšenec Niklas Alexandersson, který přestavěl své Volvo 145 z roku 1970. Jeho motivací nebyla cena paliv, ale snížení emisí uhlíku a zanechání menší škodlivé stopy na životním prostředí.

Žlutočervené Volvo původně jezdilo na benzin, než jej Alexandersson předělal na pohon využívající dřevo. „Původně jsem uvažoval o použití štěpky, ale nakonec jsem zvolil malé kousky dřeva,“ řekl v rozhovoru pro švédský magazín Siljan News.

VIDEO / Jak se startuje Volvo na dřevoplyn:

Aby mohl kousky dřeva přeměnit na palivo, musel upravit i vzhled auta. Proto má v zadní části zařízení připomínající kovový generátor, do kterého se surovina vkládá. Odsud se postupně zplyňuje a pomocí trubek vedoucích přes střechu a kapotu putuje do motoru. Změny musel provést také u některých dalších součástí vozu, třeba u karburátoru.

„Volvo dostalo čtyřstupňovou převodovku. Motoru se nejlépe daří pod 3000 otáček. Nejvyšší rychlost je kolem 85 až 90 kilometrů za hodinu,“ uvedl Alexandersson. Dodal, že do dlouhých a strmých kopců auto zaostává, ale jinak fungovalo skvěle.



Během testovací jízdy Alexandersson zvládl s Volvem na dřevoplyn ujet tři sta kilometrů. Spotřeba přitom byla čtyři pytle březového dřeva. Jednalo se asi o desítky kilogramů materiálu. Alexandersson dále uvedl, že i jeho soused má vozidlo s dřevoplynem.

Dřevoplyn se podle Dace Motor Group hojně používal během druhé světové války. Zejména populární byl v Německu, Švédsku nebo Finsku, kde byl nedostatek tradičnějších pohonných hmot.

Někteří lidé přestavěli podle reportáže NBC auta na dřevoplyn také během krizí s cenami paliv v USA na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. I v kanadském Saskatchewanu vznikla podle The Leader Post reportáž o farmáři s autem na dřevoplyn. Podle údajů z roku 2018 byl jedním z pěti majitelů aut s tímto pohonem v celé Kanadě.

VIDEO / Na dřevoplyn jezdil i kanadský farmář:

Pohon na dřevoplyn se podle Dace Motor Group pravděpodobně do módy nedostane skrz svou nepraktičnost. Před nastartováním je nejprve nutné celý systém zahřát, aby dokázal vyprodukovat dostatek plynu k rozjezdu. Nutná je také častá údržba, například filtrů od popele.

Asi největším problémem je nebezpečí. Dřevoplyn obsahuje vysoce jedovatý oxid uhelnatý. Netěsnost systému pak může být životu nebezpečná.