Starší auta čeká stopka: Také naše města čeká zavedení nízkoemisních zón

Evropská unie se připravuje na zavedení přísnějších emisních limitů pro oxid uhličitý a pevné částice, které mají za cíl zlepšit kvalitu ovzduší ve velkých městech. Tato opatření mohou výrazně ovlivnit majitele starších vozidel, kteří se budou muset přizpůsobit novým pravidlům, aby mohli nadále jezdit do městských center. Řidiči starších aut by měli zpozornět. Brzy jim bude vjezd například do centra hlavního města zakázán. Neumožní jim to evropské limity pro oxid uhličitý a pevné částice. Větší města budou muset mít po roce 2030 zřízeny takzvané nízkoemisní zóny. Kdo se nepodřídí a vjezd poruší, dostane pokutu.

Nová pravidla mají být tvrdší, například limit pro částice PM10, což jsou jsou drobné pevné nebo kapalné aerosoly v ovzduší o průměru do 10 mikrometrů, které pronikají do dýchacích cest a způsobují zdravotní problémy, se má snížit na polovinu, přičemž dnes je například v některých pražských ulicích tento limit až třicetkrát překračován a to vícekrát v roce roka.

Připomeňme, že v České republice je určen denní limit pro znečištění ovzduší pevnými částicemi 50 mikrogramů na metr čtvereční (µg/m3). Překročení tohoto limitu je tolerováno maximálně 35 dní v roce. Na Ostravsku je podle textu na webu Čisté nebe limit překračován i přes 100 dní v roce.

Otázkou, jak zlepšit kvalitu ovzduší v ulicích města, se již nějakou dobu zabývají pražští zastupitelé, protože pokud by Praha po roce 2030 nesplnila evropské imisní limity, hrozily by jí vysoké sankce ze strany EU, a to v řádech milionů eur a nejen to. Ještě by měla omezený přístup k penězům z evropských fondů.

Vzhledem k nařízení Evropské unie se v budoucnu budou muset nízkoemisní zóny v našich městech zavést. Jenom dosud není jasné kdy a za jakých podmínek.

V Česku je problematika nízkoemisních zón (NEZ) legislativně ukotvena především v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tento zákon dává obcím pravomoc vymezit na svém území zónu s omezeným provozem pro vozidla s horšími emisními parametry.

V roce 2016 byl zákon mírně novelizován. Ministerstvo životního prostředí vydalo ke zřizování zón metodický pokyn, nízkoemisní zóny by měly být zavedeny zejména v obcích, jimž toto ukládá příslušný Program zlepšování kvality ovzduší.

V současnosti má Praha nízkoemisní zónu pro nákladní automobily a autokary nad 3,5 tuny. „Pro soukromá vozidla žádné nízkoemisní zóny v hlavním městě zatím neexistují,“ informuje portál Europan Consumer Centre s tím, že naproti tomu Brno zřídilo pěší zónu a pro jízdu v historickém centru města řidiči potřebují zvláštní povolení.

Naproti tomu Česko je na tomto portálu zařazeno do kategorie zemí, kde až na výjimky neexistují žádné ekologické zóny. K němu je přiřazeno ještě několik dalších států, třeba Rakousko a Bulharsko, ale i Finsko, Řecko, Slovensko a další země.

Nízkoemisní zóna (LEZ) je vymezená oblast, do níž je omezen vjezd vozidlům s vyššími emisemi, což má za cíl zlepšit kvalitu ovzduší ve městech. Vjezdy jsou regulovány podle emisních norem (např. Euro 4, 5, 6) a často označeny plaketou. Zóny mohou platit trvale nebo jen v určitých časech, přičemž cílem je snížit produkci emisí v hustě obydlených oblastech. Způsobilost k vjezdu se většinou prokazuje emisní plaketou (nálepkou) na vozidle. Do zóny lze získat individuální výjimku, na kterou však není právní nárok.  V rámci Evropské unie mělo v roce 2023 zavedenou nízkoemisní zónu přes 320 měst.Naproti tomu mezi pilné země v tomto patří Francie, kde ve 42 městech a obcích je potřeba splňovat limity a mít nálepku Crit'Air (certifikát kvality ovzduší) na čelním skle auta, povolující vjezd do městské nízkoemisné zóny. Nálepka je povinná, navíc každé město si určuje svá přesná omezení.

Například s nálepkou Crit'Air 3 můžete řídit v ulicích Marseille nebo Štrasburku, ale hlavní město Paříž, ale i Lyon vjezd pro vozidla této kategorie zakazují. Čtyři města ve Francii, právě Paříž a také Nantes, Rennes a Grenoble, zavedla zóny s omezeným provozem.

Pro vjezd do některých německých měst je povinné mít na čelním skle auta ekologickou nálepku, takzvanou Umweltplakette, tedy ekologickou plaketu. Německá města si vytvářejí ekologické zóny už od roku 2007.

Ekologické plakety jsou v Německu podle úrovně znečišťování ovzduší vozidlem rozděleny do čtyř následujících emisních stupňů (čím vyšší emisní stupeň tím ekologičtější vozidlo):

1. emisní stupeň (bez plakety)
2. emisní stupeň (červená plaketa)
3. emisní stupeň (žlutá plaketa)
4. emisní stupeň (zelená plaketa)„Když jsme se s kamarády chystali na výlet do Berlína, tak jsem zjistil, že pro moje auto, Opel Astra, musím mít ekologickou plaketu, ta jsem si na internetu zjistil, jakým způsobem si ji mohu pořídit,“ prozradil řidič Martin, který následně absolvoval návštěvu STK, aby zelenou ekologickou plaketu pro vjezd do Berlína získal. Svěřil se, že se o plaketě pro vjezd do Berlína dozvěděl, když zjišťoval podrobnosti o cestě.

Za vjezd do německé nízkoemisní zóny bez platné ekologické známky hrozí podle portálu Ekologická známka pokuta ve výši 100 eur, tedy 2 500 korun. Tato pokuta platí pro německé i zahraniční řidiče, včetně vozidel z ČR.

V Polsku v současné době dvě města, Varšava a Krakov, už vytvořila zónu čisté dopravy, která platí jak pro obyvatele, tak i turisty. Elektromobily jsou v této zóně automaticky povoleny.

Nálepku nepotřebujete. Kamery kontrolují registrační značky vozidel vjíždějících do zóny. Pokud toto pravidlo nedodržíte, pokuta činí 500 zlotých, což je přibližně 117 eur.

Další polské město Vratislav také plánuje v blízké budoucnosti zavést zónu čisté dopravy. Implementace by měla skončit do července letošního roku.

V Rakousku platí ekologické zóny pouze pro těžká nákladní vozidla. Na běžná auta se to nevztahuje.

Na Slovensku konkrétní funkční nízkoemisní zóny s fyzickým omezením vjezdu zatím v hlavních městech, míněna je Bratislava a Košice, plošně aktivní, ale o jejich zavedení se intenzivně diskutuje, zejména v souvislosti s ekologizací městské dopravy.