Test Renaultu Clio: Kam se posunul francouzský bestseller a co nám vadilo?

Automobilový průmysl čelí výzvám kvůli přísnějším emisním a bezpečnostním normám, což ohrožuje výrobu malých aut. Renault Clio však dokazuje, že i v této situaci může zůstat na vrcholu evropského trhu. Jaké inovace přináší nová generace tohoto populárního modelu? V zemích, které přiléhají ke Středozemnímu moři, umí dělat malé městské vozy dobře. Platilo to již před desítkami let o Itálii i o Francii. Teď se ta prvně jmenovaná země trošku nadechuje před návratem na ztracené pozice, ale Francie se vede stále výborně.

Kdysi dávno Clio nahradilo veleúspěšný typ Renault 5. Podařilo se mu dobře, protože se celkem dvakrát stalo Evropským autem roku. A navíc se jich prodalo již 17 milionů, což znamená pozici číslo 1 v historickém žebříčku nejžádanějších aut s francouzským původem.

Vloni se na trh vrátila i zmíněná pětka, která je už ale výhradně elektrická. Letos sestavu malých aut francouzské značky doplňuje Clio šesté generace.

Na jeho design i detaily se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Je to samozřejmě největší Clio, jaké kdy vzniklo. Oproti tomu pátému v pořadí narostlo například do délky o 67 a do šířky o 39 milimetrů. Objem kufru v plně spalovací verzi činí bez devíti litrů rovných čtyři sta, což je dokonce o 11 litrů než u zatímní přebornice v této kategorii vozů – Škoda Fabia.

Ve variantách s dalšími nabízenými typy pohonu, což jsou agregát schopný spalovat také LPG nebo plný hybrid, pak kapacitu zavazadelníku snižují ve spodní části buď padesátilitrová nádrž na LPG nebo baterie.

Design je odlišný oproti dvěma generacím, které této novince předcházely. Ty se na svět tvářily mile, nové Clio má agresivní vzezření. Oproti obvyklým trendům v současnosti se navrací ke klasické masce chladiče. Zajímavými detaily jsou jak dvojice šestiúhelníkových světel vzadu, tak i černé plastové lemy kolem výřezů pro kola v blatnících. Ty jsou, mimochodem, celé vyrobené z recyklovaného plastu.

Testoval jsem nejvýkonnější a nejlépe vybavenou verzi nového Renaultu Clio. Tedy full hybrid s výbavou Esprit Alpine.

Faktem je, že i uvnitř je to pak pěkné auto. Například na palubní desce se nacházejí ozdobné lišty, ve kterých v oblasti výdechů klimatizace v rozích přechází stříbrná barva přes žlutou až k modré. Má to evokovat titan, který se předtím rozpálil na vysokou teplotu.



Na palubce je také použit textil, na volantu na sedačkách barevné prošívání. Okraje bezpečnostních pásů mají modré lemy. Designéři interiéru si skutečně vyhráli, což dokládá třeba i poměrně složité tvarování předních sedaček, což jim ale nijak neubírá na funkčnosti.

Do dlouhé karosérie (samozřejmě na poměry městských hatchbacků) se můžou poměrně pohodlně posadit čtyři dospělí lidé.

Zkoušel jsem i praktičnost prostoru za zadními sedačky. Šlo by udělat určitě více. Třeba háčky na tašky na bocích jsou jen vylisované do plastu. Postrádal jsem nějaké fixační prvky pro upevnění povinnné výbavy, síťku nebo poličku. Opěradlo je rozdělené na dvě části v poměru 60:40, otvor na prostrčení delších věcí se nekoná.

Přesto i ti, kteří nemají chuť či čas instalovat na střechu nosníky a na ně plastový box, můžou sklopit opěradlo, hodit dovnitř lyže a vyrazit na lyžařský výlet. Zkoušel jsem to s prkénky s délkou 170 centimetrů. Pro přední cestující to neznamená žádné omezení a samozřejmě jde bez problému zavřít víko zavazadlového prostoru.

Hybridní verze je fakt úsporná. Když jsem sjížděl z parkovišti u sjezdovek na Černé hoře v Janských Lázních dolů k dálnici D11, spatřil jsem před nájezdem na palubním počítači hodnotu 3,6 litru, což je dokonce o čtyři desetiny pod oficiální spotřebou v technických datech.

Současně to ale není úplně vypovídající, protože většina této cesty vedla z kopce. Je ale vcelku snadné se pohybovat v příměstském provozu rychlostmi do 90 kilometrů v hodině za zhruba 4,5-4,7 litru. Na dálnici si auto „bere“ přibližně šest litrů, ve městě pak kolem pěti.

Renault pro tento vůz vymyslel možnost zvolit si kromě dalších režimů (eco, sport..) i režim Smart. Ten pak podle okolností, mezi které patří třeba i tlak řidičovy nohy na plynový pedál), jaký režim zvolí. Mně se ale několikrát stalo, že občas zbytečně dlouho nebo naopak příliš brzdy přepnul z Eca rovnou na Sport. To se projeví nejen změnou barvy displeje před řidičem ze zelené na červenou, ale i zvýšeným hlukem z motorového prostoru. Raději jsem pak přepnul na Comfort. I v něm je stále Clio velmi svižným vozem.

Hluk z agregátu ve vysokých otáčkách mi vadila také tehdy, když se vůz sám o sobě rozhodl, že spalování benzínu při jinak poměrně klidné a pomalé jízdě dobije vysokonapěťovou baterii hybridního systému.

A hluk do třetice. Poměrně výrazné kovové rány se ozvaly od podvozku v okamžiku, kdy se některé z kol propadlo do výtluku nebo neopravené kanálové propusti. Jinak je jízda s Cliem pohodová až zábavná. V zatáčkách je rozhodně cítit, že konstruktéři oproti předchůdci rozšířili rozchod kol.

Karosérie: pětimístný pětidveřový hatchback

Motory/Spotřeba: Zážehový tříválec 1,0 /91,100 koní- 5,2-5,5 litru, hybridní ústrojí 1,6 / 143 koní – 542 litru

Převodovky: Šestitupňová manuální, automatická

Vnější rozměry: 4118x 1768x1451 mm

Rozvor: 2591 mm

Zavazadlový prostor: 391 l

Max. rychlost 160-180 km/hod

Zrychlení 8,3-10,3 s

Cena: od 434 000 Kč