Projedete centrem města a nic se neděje. Pokuta 8 000 Kč+ dorazí domů až zpětně

Pokuta z Itálie může dorazit dlouho poté, co je auto zpátky v garáži a fotky z dovolené v telefonu. Stačí při hledání hotelu nebo parkoviště projet nenápadně označeným vjezdem do historického centra. Kamery registrační značku přečtou automaticky a krátký omyl pak vyjde na tisíce korun. Navigace ukazuje posledních pár stovek metrů k hotelu. Ulice se zužují, za autem nervózně troubí místní a vedle silnice se na okamžik objeví bílá značka s červeným kruhem a několika řádky italského textu. Žádná závora se nezavře a policista řidiče nezastaví, takže pokračuje dál.

Právě v tu chvíli ale mohl projet jedním z kamerových vjezdů do zóny ZTL. Z dovolené si to pravděpodobně vůbec pamatovat nebude. Úřední dopis totiž může do Česka dorazit až s odstupem několika měsíců.

Zkratka ZTL znamená Zona a Traffico Limitato, tedy oblast s omezeným provozem. Nejde automaticky o nízkoemisní zónu ani o klasicky zpoplatněnou silnici. Podmínky si určují jednotlivá města a mohou se lišit podle denní doby, dne v týdnu, konkrétní části centra i druhu vozidla.

Systém funguje například v Římě, Florencii, Miláně, Pise, Boloni, Sieně či Neapoli. Vjezdy bývají označené zákazovou značkou, nápisem ZTL a seznamem výjimek. Elektronický panel „varco attivo“ znamená, že je omezení právě aktivní.



Příkladem je Boloňa, kde je podle oficiálního městského turistického webu vjezd do velké části historického centra omezen každý den od 7 do 20 hodin. Registrační značky zde kontroluje kamerový systém Sirio. Některé ulice uvnitř zóny mají ještě přísnější režim.

To, že do ulice bez problémů vjíždějí jiná auta, proto nic neznamená. Může jít o rezidenty, zásobování, taxislužbu nebo vozidla s předem zaregistrovanou značkou. Češi, kteří si teprve plánují nejlepší trasu autem do Itálie, by si měli zkontrolovat také pravidla cílového města.

V různých cestovatelských přehledech se objevuje rozpětí přibližně 80 až 335 eur. Aktuální znění článku 7 italského silničního zákoníku zveřejněné autoklubem ACI uvádí za neoprávněný vjezd do ZTL sankci od 83 do 332 eur.

Samotná horní hranice tedy v přepočtu přesahuje osm tisíc korun. K částce se navíc mohou přidat náklady spojené se zjištěním provozovatele a doručením. U půjčeného auta se do procesu nejprve zapojí autopůjčovna, která úřadu předá údaje o zákazníkovi.

Problémem je i opakovaný průjezd. Každé další zachycení registrační značky může být vyhodnoceno jako nový přestupek. Řidič tak může během hledání hotelu nebo správné odbočky nasbírat několik záznamů. Na podobná rizika automatických kamer jsme upozorňovali také v článku o pokutách na cestách po Itálii a Chorvatsku.

Kamera pořídí záznam, ale řidič se o něm na místě nedozví. Evropské spotřebitelské centrum v aktualizovaném přehledu upozorňuje, že zásilka může do zahraničí přijít po několika týdnech či měsících. Pro odeslání oznámení do zahraničí mají italské úřady zpravidla až 360 dnů.

Tabule v Aostě výslovně upozorňuje, že vjezd do zóny ZTL kontrolují kamery a povolení mají pouze registrovaná vozidla., zdroj: Tenam2, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

U auta z půjčovny může být čekání ještě delší, protože policie nejprve zjišťuje, kdo vůz v daném termínu používal. V krajním případě může celý proces podle spotřebitelského centra trvat přibližně rok a půl.

Dopis proto není rozumné automaticky považovat za podvod. Je vhodné zkontrolovat registrační značku, datum, místo, fotografii a údaje úřadu. Obecně lze při rychlé úhradě získat slevu. Italská policie uvádí snížení vybraných dopravních pokut o 30 procent při zaplacení do pěti dnů. Při pochybnostech je lepší věc ověřit dříve, než uplyne lhůta pro odvolání. TipCars už dříve popisoval také případy, kdy pokuta ze zahraničí dorazila s dlouhým zpožděním.

Ubytování uvnitř ZTL může být důvodem k povolení vjezdu, automatické ale není. Hotelu je nutné předem sdělit registrační značku a nechat si potvrdit, že ji skutečně zapsal do systému. Povolení navíc může platit jen pro konkrétní trasu, období nebo část města.

Opatrnost platí také pro elektromobily a hybridy. V některých městech mají výjimku, zahraniční registrační značka však často musí být předem nahlášena. Univerzální pravidlo pro celou Itálii neexistuje.

Nejjistější je před cestou otevřít oficiální web radnice, najít mapu místních ZTL a zvolit parkoviště mimo historické centrum. Samotná navigace nemusí mít hranice zóny ani její aktuální provozní dobu správně. Pár minut pěšky nebo městskou dopravou vyjde výrazně levněji než fotografie registrační značky pořízená kamerou.