Bastly a patinovky burácely mezi regiony. Starý mlýn ožil nápady i legendami

V malebném prostředí historického mlýna v Hradčanech-Kobeřicích se uskutečnil již sedmý ročník unikátního srazu patinovek a bastlů. Akce, kterou pořádá nadšenec Petr Kenny Burian, přilákala milovníky netradičně upravených strojů z celé republiky. Setkání nabízí jedinečnou příležitost obdivovat kreativitu a lidovou tvořivost, která se odráží v každém vystaveném vozidle. Petr Burian, kterého všichni motošílenci znají jako Kennyho, pozval do svého historického mlýna v Hradčanech-Kobeřicích na rozmezí Prostějovska, Kroměřížska a Vyškovska majitele patinovek a bastlů. Nápad měl úspěch, o víkendu hostil hradčanský mlýn na hranicích tří krajů už sedmý ročník.

Patinovky jsou motorky či vozy, které někdo před lety odstavil do přístěnku vzadu za domem. A někdo jiný je po těch letech zase vytáhl a uvedl do pojízdného stavu. Bastly jsou stroje výrazně upravené.

„Tedy zbastlené. Mě totiž hodně baví lidová tvořivost, které se tady vždycky dařilo. Za komunistů nebylo nic k sehnání a lidé si museli umět poradit,“ usmívá se Kenny Burian.

Na srazu se tak setkali morocyklisté s majiteli sekaček nebo doma vyrobených traktůrků, v nichž přežívá motor původního stroje. Výtvory přivezli na vozíku, nastartovali a s potěšením diskutovali.

Burian se patnáct let věnuje renovaci motorek, i to je důvod, proč dělá sraz pro vozidla v původním a nebo hodně pozměněném stavu.

U veteránů je podstatné, aby byly dokonalé, ideálně tak, jak v době vzniku vyjely z výroby. Na srazu patinovek a bastlů se naopak cení úpravy, které strojům v průběhu času majitelé dali.

„Pravověrní by třeba řekli, že tato motorka se nevyráběla s tak širokými řidítky,“ vysvětluje Burian. „Jenomže někdo ta řidítka vyměnil proto, že mu s nimi jezdilo pohodlněji. A to jsou ty nápady, hledání a zkušenost, které by se měly uchovat,“ míní.

Každý stroj tady zkrátka má svůj příběh. Ozdobou letošního ročníku srazu je třeba autobus upravený pro převoz koní. „Vidíte, a na to by se třeba zapomnělo, že se autobusy upravovaly i na převoz závodních aut, jako obytňáky nebo se z nich dělaly úly pro včely,“ směje se Burian.

Sraz se každoročně koná v areálu starobylého mlýna, který Burian s rodinou a kamarády opravuje. Vrací mu podobu z roku 1922, což je datum poslední velké rekonstrukce. Historie původní budovy však sahá mnohem dál, až do roku 1710.