Květiny poslal i Giacomo Agostini. Lidé se rozloučili s Ladislavem Samohýlem

Nejen motoristický svět se rozloučil s Ladislavem Samohýlem, výraznou osobností české automobilové historie, sběratelem historických vozů a respektovaným podnikatelem. Na posledním rozloučení zazněly osobní vzpomínky rodiny i přátel, které připomněly jeho celoživotní lásku k autům, lidem i cestám. Samohýl zemřel náhle 10. ledna, jeho odkaz však zůstává pevně spjatý s českou motoristickou kulturou. „Milovaný tatínku, od malička jsi nám ukazoval svět, seděli jsme vedle tebe v autě, projížděli celé Česko a ty cesty nebyly jen o kilometrech, o rozhovorech, ale i o mlčení, které často řeklo nejvíc,“ vzpomínala během pátečního obřadu Samohýlova dcera Barbara.

S pohnutím v hlase vyprávěla , jak byl jako otec vždy přítomný a také o tom, že ji i syna Martina vždy podporoval. „Učil jsi nás rozhodovat se sami za sebe, nést odpovědnost a být laskaví k lidem. Učil jsi nás, že každá situace má řešení a smích pro tebe nebyl lehkovážnost, ale způsob, jak zvládat život,“ popsala.

Ladislav Samohýl zemřel náhle v blízkosti své nejbližší rodiny v sobotu 10. ledna. Začátek obřadu o chvíli zdrželo náledí na dálnici D1, které komplikovalo dopravu i smutečním hostům.

„Laďovi se to zase povedlo, to co dělal celý život. Spojil nás,“ zmínil jeden z řečníků a kamarád Ladislava Samohýla, Pavel Konečný. „Mluvil s každým stejně, bylo mu jedno, kolik má člověk titulů, jakou dělá práci nebo kolik má na kontě. Byl prostě lidský,“ vzpomínal na známého majitele firmy, spolutvůrce unikátní sbírky historických vozů a muže, jehož vzdělání zahrnovalo dva vysokoškolské tituly, i výuční list.

Zazněla řada veselých vzpomínek. Protože takový Ladislav Samohýl byl. „Zažil jsem s ním večer při slavnostním udílení státního vyznamenání pro Elišku Junkovu,“ vyprávěl Konečný. O ocenění Samohýl usiloval nejen proto, že šlo o výjimečnou závodnici, byla i rodinnou přítelkyní.

Na předání se velmi těšil, jenomže se zapovídal v předsálí a dveře do Vladislavského sálu se mu zavřely. „Musel být velmi zklamaný, jiný by se s ochrankou hádal, ale Laďa ne. Mávl rukou a řekl, že se nebudeme trápit, že si užijeme večer na hradě,“ líčil.

Květiny na poslední rozloučení poslal do Zlína i Giacomo Agostini, italský motocyklový závodník a patnáctinásobný mistr světa. Rád přijímal pozvání Ladislava Samohýla, s nímž mimo jiné pořádal debaty pro veřejnost během motoristických akcí.

„Jednou mi Jacomo řekl, že není mnoho lidí, kterým by mohl něco závidět. Laďa je jedním z nich, jeho sbírka je opravdu úžasná,“ vzpomínal moderátor obřadu Petr Suchoň, který oba muže během debat provázel.

Vzpomínky řečníků a promítání dokumentu o práci na obnově vozů bugatti, střídala hudba, kterou měl Ladislav Samohýl rád. Z pódia zněly skladby od Jiřího Schelingera po Metallicu v podání klavíristky.