Bestseller Dacie skoro nestárne: Test ojetého Dusteru za 330 tisíc korun

Our theme
Radek Pecák | 16.07.2022
dalších 28 fotek
Testovaná Dacia Duster byla po pěti letech provozu v dobrém stavu | foto: Radek Pecák
Dacia Duster se prakticky hned po svém příchodu na trh stala velmi úspěšným typem rodinného SUV. Je to navíc jedno z mála aut, které je schopné absolvovat také terénní přesuny a přitom nestojí příliš mnoho. Ve své recenzi se zaměřuji rovněž na to, jak moc jsou jednotlivé části odolné po letech používání.
Designérům historicky prvního SUV značky Dacia se už někdy v polovině prvního desetiletí tohoto tisíciletí (auto se poprvé ukázalo veřejnosti v roce 2009) povedlo vytvořit karosérii s líbivými tvary, která prakticky nestárne. Design se pak moc nezměnil ani s příchodem druhé generace, která se prodává dosud. „Zákazníci jej oceňují jako vůz s vysokou hodnotou za vynaložené peníze. Má několik zásadních předností, mezi které rovněž vyhovující vnitřní prostor a nízké provozní náklady,“ uvádí Filip Kučera z Auto ESA.

Z nabídky Auto ESA jsem si tentokrát vybral exemplář, který v Rumunsku stvořili v roce 2017, tedy rok před koncem životního cyklu první verze. Pod kapotou měl turbodiesel se zdvihovým objemem válců půldruhého litru. Ten prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky poháněl výhradně přední kola. Jeho výkon byl 109 koňských sil, což je takto malé auto poměrně solidní hodnoty.

Auto si podrobně můžete prohlédnout v naší fotogalerii. Při čtení popisků o něm získáte další informace.

Byť samozřejmě po světě jezdí mnoho Dusterů s pohonem 4x4, výhodou „dvoukolky“ je podle Filipa Kučery z AutoESA především lepší manévrovatelnost v těsných prostorách a pochopitelně také nižší spotřeba.

Tento konkrétní testovaný Duster měl na poměry rumunské značky, která se orientuje na nižší cenový segment, poměrně solidní výbavu. V interiéru jsem tedy našel elektrické ovládání pro všechny čtyři boční okna, dále manuální klimatizaci, tempomat, vyhřívání předních sedaček a dokonce dotykový displej s navigací a schopností zobrazování obrazu z parkovací kamery. Byla tady také opěrka mezi sedačkami. Jenže, ta se viklala tak, že jsem se na ni svůj loket bál položit.

Zvnějšku ještě „offroadový“ vzhled doplňoval přední ochranný nerezovým rám a mohutné boční nášlapy. Praktickou využitelnost zvyšovalo namontované tažné zařízení.

Automobil v uplynulých pěti letech zvládl najezdit 88 tisíc kilometrů a jeho současná cenovka činí 330 tisíc Kč.

Faktem je, že konstruktéři vozů značky Dacia sahali a stále sahají po levných řešeních. Některá z nich ovšem řidiče moc nepotěší. A tak jsem zjistil, že zatímco elektrické ovládání okének je na opěrce na dveřích, jak je v automobilovém světě obvyklé, tak elektrické nastavování venkovních zpětných zrcátek je nutné provádět malým kolečkem na středovém tunelu. Navíc se tam nachází přesně pod pákou parkovací brzdy. Nastavit zrcátka (jsou navíc poměrně malá) lze tedy jen u stojícího vozidla a se zataženou ruční brzdou.

Také se mi nelíbil příliš nízko umístěný displej navigace a nepříliš pohodlné sedačky. Mají krátký sedák a téměř žádné boční vedení. Na dlouhých cestách by to na nich asi nebyl žádný „med“. „Interiér Dusteru je účelný a také nabízená výbava je oproti ostatním kompaktním SUV na trhu skromnější,“ přiznává také Filip Kučera.

Prostor nenadchne, ovládání ale v pořádku
Ani vpředu není moc místa. Auto je poměrně úzké a dveře jsou tak hodně blízko tělům řidiče a jeho spolujezdce. Vzadu si pak pohodlně sednou lidé s výškou do zhruba 170 – 175 centimetrů. Poměrně objemný je ale zavazadlový prostor. Rezervní kolo není pod podlážkou, ale až pod podlahou vozu. Při potřebě jeho využití se tak pořádně zašpiníte.

Jsou ale prvky a místa, kde Duster umí překvapit. Třeba bezpečnostní pásy jsou vpředu výškově nastavitelné a přední kapotu není třeba zajišťovat klasickým drátem. Drží totiž sama ve vzpřímené poloze díky plynové vzpěře. Líbilo se mi rovněž vylepšení vzhledu dveřních výplní pomocí tkaniny.

Potěšilo mě také, jak je dobře zachovalý lak vozu, na kterém jsem navíc nenašel žádná poškození a v hodně solidním stavu byl rovněž interiér. Léta používání se projevila vlastně jen na ohmataném volantu a oprýskaném lemu otvoru pro výstup klimatizovaného vzduchu na straně předního spolujezdce. Všechny ovladače byly plně funkční a dobře držely na svých místech.

Vozy Dacia nemají samozřejmě interiér tak dobře odhlučněný, jak je obvyklé u rodinných aut přece jen o něco prestižnějších značek. Přesto hluk turbodieselu do interiéru nijak výrazně nepronikal ani bezprostředně po nastartování a navíc se po pár minutách ještě trošku utišil. Horší je to už se svistem vzduchu proudícího kolem karosérie v dálničních rychlostech.

Duster, přestože zátah agregátu je zejména při zařazených nižších převodových stupních poměrně mohutný, není auto určené pro rychlou jízdu a užívání si zatáček. Pravým revírem pro něj jsou okresky s dírami, povrchem zvlněným třeba prorůstajícími kořeny stromů a díky vyšší světlé výšce není problémem ani přejetí nějakého toho obrubníku nebo průjezd lesní či polní cestou. Samozřejmě, pokud nejsou rozbahněné.. Pak by se rychle narazilo na limity pohonu 4x2. Nerovnosti vůz přejíždí s větším zhoupnutím a občas ho trošku rozkolísají i v příčném směru. Pokud ale pojedete výletním tempem, pak nebudou hrozit ani větší náklony karosérie v projížděných zatáčkách.

Řidiči při ovládání vozidla nepomáhají vůbec žádné bezpečnostní asistenční systémy. Auto mu ale počínání na komunikacích nijak neztěžuje. Je z něj solidní výhled šikmo vpřed, řadicí páka nekladla žádný nežádoucí odpor při změnách „kvaltů“ a nic negativního nemůžu napsat ani o brzdách nebo řízení.

Vyšší karosérie se samozřejmě musí projevit na hodnotě spotřeby při dálničních rychlostech. Tam palubní počítač ukázal průměr rovných sedm litrů, což samozřejmě na diesel není žádná super hodnota. Na druhou stranu, při volném tempu na okreskách v nepříliš členitém terénu už spotřeba spadla na pouze 4,9 litru. Odhaduji, že běžný uživatel by dlouhodobě jezdil za přibližně šest litrů na sto.

Konkurenti přicházející v úvahu:
Doporučuje Filip Kučera z Auto ESA

 
Konkurent - Mitsubishi ASX


Mitsubishi ASX

Plusy:

silnější motory

vyšší bezpečnost

bohatší výbavy

Mínusy:

vyšší ceny

menší zavazadlový prostor

Konkurent - Hyundai Kona


Hyundai Kona

Plusy:

více místa vpředu

silnější motory

vyspělejší bezpečnostní systémy

Mínusy:

menší zavazadlový prostor

nižší světlá výška

 
Konkurent Suzuki SX4


Suzuki SX4

Plusy:

vyspělejší pohon všech kol

pohodlnější sezení vzadu

vyspělejší bezpečnostní systémy

Mínusy:

menší zavazadlový prostor

vyšší ceny
Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
no discussion yet
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů