Bydlí s Jawami i mopedem od četníka. Podívejte se na unikátní sbírku motocyklů

Moped v šatně, další motrky v kuchyni a životní příběh silnější než lékařská diagnóza. Pavel Skryja z Brna proměnil svou vášeň pro historické motocykly Jawa v osobní terapii po těžké mrtvici. Ve svém bytě dnes ukrývá desítky unikátních strojů včetně vzácné Jawy 500 Rumpál nebo mopedu, který měl patřit legendárnímu četníkovi - francouzskému herci Louis de Funesi. V šatně mu parkuje moped Louise de Funese a v kuchyni vzácná Jawa. Pavel Skryja z Brna je sběratel, kterému vášeň pro historické motocykly pomohla vyhrát boj nad vážnou nemocí.

Od osudného roku 2019 vybudoval kolekci unikátů, mezi nimiž je třeba Jawa 500 Rumpál nebo vzácný Ogar. Během pár měsíců dál Skryja dohromady sbírku motorek, kterou mu závidí i zkušení matadoři, a ty nejlepší kousky mu parkují v obýváku nebo v kuchyni.

Vznik sbírky totiž neměl zrovna radostné začátky a stal se spíše formou terapie po těžké životní zkoušce. „Vzniklo to tak, že jsem v roce 2019 měl mrtvici a byl jsem ochrnutý napůl těla. Když jsem ležel na posteli v nemocnici, měl jsem takový sen, že bych si koupil, jestli budu moct, jednu motorku,“ vzpomíná Skryja.

Odhodlání postavit se znovu na nohy přineslo výsledky rychleji, než kdokoli čekal. Zatímco jiní budují sbírky desetiletí, Skryja do toho po léčbě vlétl s neuvěřitelnou energií a během tří  měsíců měl koupených třicet strojů. Dnes pak jeho kolekce čítá přes pětatřicet historických motocyklů.

Základem celého snažení se stala domácí značka Jawa. Skryju totiž fascinuje příběh jejího zakladatele, inženýra Františka Janečka.

„Janeček ve své  době vybudoval obrovské impérium, které nemá období. V roce 1929 koupil od Wanderera licenci a z toho vznikl název JAWA – Janeček a Wanderer,“ vysvětluje.



Pro sběratele není Jawa jen dopravní prostředek, ale důkaz tehdejší technické vyspělosti našich předků. Když přijde řeč na nejvzácnější kousky, ukazuje na stroje, které patří k české strojírenské špičce. Prvním je Jawa 500 OHV, přezdívaná Rumpál.

„Byla to největší rarita Janečková. Je to masivní, těžký stroj, který se v dnešní době vysoce hodnotí,“ popisuje Skryja.

Vedle technicky náročných pětistovek však vyzdvihuje i Ogar Typ 4 z roku 1936, který je v naprosto původním stavu a v původní patině včetně originálních papírů přímo z fabriky.

Největším lákadlem pro návštěvy je však nenápadný zelený moped Motobécane AV3 Mobylette z roku 1953. Podle Skryji jde o autentický kus dovezený z Francie, který podle něj  patřil přímo Louisi de Funesovi.

Přestože tento konkrétní stroj na žádném filmovém pásu pravděpodobně neuvidíte, jeho příběh je o to osobnější a sběratel ho pro jeho výjimečnost přechovává přímo ve své šatně.

„Byl dovezen z Francie do České republiky a tak mi to aspoň říkal majitel, od kterého jsem ho koupil,“ usmívá se.

I přes úctyhodnou sbírku jeden velký sen stále zůstává – získat legendární ČZ 500 Tourist Vatikán v bílém provedení se zlatými linkami, které byly  objednány  pro švýcarskou gardu střežící Vatikán.

„Bylo jich dvacet kusl, ale  nikdy k tomu obchodu nedošlo z důvodů nedodaných financi od prostředníka Vatikánu. A je to můj velký sen,“ přiznává Skryja.

Tento vzácný stroj by byl pomyslnou korunou jeho sbírky. Netradiční je i způsob, jakým své stroje uchovává. Zatímco většina sbírek končí v garážích, on jich má osm přímo u sebe v bytě.

„Něco mám v jídelně, něco mám v šatně a jeden ze strojů parkuje dokonce v kuchyni. Manželka z toho sice není nadšená, ale vidí, že ty stroje k nám prostě patří,“ popisuje Skryja netradiční soužití. Pro něj nejsou motorky jen kusem kovu, ale životním motorem, který mu pomohl vyhrát boj nad nemocí a znovu najít každodenní radost.

Víte i vy o nějakém zajímavém muzeu či netradiční sbírce? Napište svůj tip napetr.vanous@denik.cz

Zdroj:Deník.cz