Jen jedno osobní auto a navíc bez pneumatik! Tak před 80 lety rozhodla vláda ČSR

Výroba vozu Škoda 1101, jehož koncepci pak mladoboleslavská automobilka využívala téměř celá následující dvě desetiletí, začala na jaře roku 1946. Ovšem již v samotném závěru roku 1945 tehdejší československá vláda rozhodla o tomu, že právě tento model, později známý jako Tudor, bude jediným, který bude na trhu dostupný pro běžné motoristy. Dokonce stanovila také přesnou cenu. Aero, Jawa, Praga, Tatra, Walter, Wikov, Zetka a samozřejmě Škoda. Všechny tyto značky před druhou světovou válkou i během ní nabízely zákazníkům širokou škálu osobních automobilů.

Ovšem tato rozmanitost jen pár měsíců po skončení tohoto krvavého konfliktu u nás skončila. Vláda Československé republiky se nechala inspirovat poměry v tehdejším Sovětském svazu a rozhodla o tom, že velkosériovou výrobu osobního auta pro běžnou motoristickou veřejnost dostane na starost mladoboleslavská automobilka Škoda.

Na to, jak Škoda 1101 vypadala, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie

Navíc politici stanovili přesnou cenu automobilu, který dostal typové označení Škoda 1101. K mání byl za 69 700 Kč. Ovšem v této ceně nebyly zahrnuty pneumatiky, které byly nedostatkovým zbožím. Ty si zákazníci museli sehnat sami.

Ostatní československé automobilky dostaly na starost výrobu jiných dopravních prostředků. Zejména nákladních vozů a autobusů, kterých se velmi nedostávalo. Jen Tatra mohla dále (pro potřeby různých institucí) dodávat osmiválcový typ 87 (za cenu 167 500 kč) a v Praze v nově ustavených Leteckých závodech mohla vzniknout původně jen stokusová série vozu Jawa/Aero Minor.

Tudor, jak lidé rychle začali Škodě říkat kvůli zkomolení anglického označení dvoudveřové karosérie two-door, vůbec nebylo špatné auto. V Mladé Boleslavi ho víceméně tajně vyvíjeli již ve válečných letech. Údajně, jak uvádí autoři publikace Kronika Škoda Auto, deklarovali testy podvozku jako jízdní testy německých vozidel, které do továrny přijely na opravu.

Konstrukce byla odvozena od modelu Popular z roku 1940, ale oe něho se lišil jak tvar karosérie, tak i řadou technických záležitostí. Například technici vylepšili účinnost hydraulických jednookruhových brzd, dále přidali na přední nápravu kapalinové tlumiče pérování, páku ruční brzdy přesunuli z podlahy pod volant a podobně. Všechna kola měla nezávislé zavěšení.



Vůz poháněl čtyřválcový zážehový motor se zdvihovým objemem 1089 cm3 a výkonem 32 koňských sil. Produkce začala v květnu roku 1946. Podvozky se dělaly v Mladé Boleslavi, karosérie byly dílem pracovníků pobočných závod ve Vrchlabí a v Kvasinách.

Délka vozu činila 405 centimetrů, šířka jen 150 centimetrů. Na silnicích auto dosahovalo rychlosti 100 kilometrů v hodině, mohlo však díky solidní světlé výšce 20 centimetrů projíždět i lehčím terénem.

Nejprve byla k mání varianta s uzavřenou karosérií a jedním párem bočních dveří. Později si zejména zahraniční zákazníci vyžádali čtyřdveřovou verzi sedan.

Montovaly se také kabriolety s klasickými dveřmi a shrnovacím dílem střechy, případně i nízké roadstery. Rovněž automobilka vyvinula speciální varianty pro ozbrojené složky.

„V období mezi lety 1946 a 1952 vzniklo 66 904 Tudorů v civilní verzi a 4237 speciálních provedení pro ozbrojené složky. Téměř dvě třetiny celkové produkce vozů Škoda 1101/1102 byly vyvezeny – v roce 1947 do 36 zemí světa, o čtyři léta později již šlo o 76 států. Například v roce 1950 se exportovalo 15 072 Tudorů. K nejvýznamnějším odběratelům patřilo Polsko, Nizozemsko, Belgie či Spolková republika Německo, ale nabídka značky Škoda byla pevně etablovaná i v Austrálii, Brazílii, Indii, Jihoafrické unii či Kanadě," uvádí se v článku o Tudoru publikovaném na portálu Škoda Storyboard.

Technická koncepce vozu Tudor přetrvala skoro celá následující dva desetiletí. Zásadní změnu přinesl až typ Škoda 1000 MB se samonosnou karosérií vzadu umístěným motorem.