Kdo neujede s autem za den určitou vzdálenost, čeká ho mastná oprava v servisu

Krátké jízdy autem vypadají neškodně, při pravidelném opakování však mohou citelně zkrátit životnost motoru, filtru pevných částic i autobaterie. Nejhůře je snášejí některé ojeté diesely, úplně bez rizika ale nejsou ani moderní benzinové motory. Rozhoduje délka trasy, počasí, konstrukce motoru i způsob jeho údržby. Ráno tři kilometry do školky, odpoledne rychlý nákup a večer cesta přes dvě ulice do posilovny. Auto pokaždé nastartuje, ale sotva se začne zahřívat, už motor zase zhasne.

Jedna taková jízda mu neublíží. Pokud však podobně funguje celé měsíce, v servisu se může ukázat, že vůz s malým nájezdem je opotřebovanější než auto, které polyká stovky kilometrů po dálnici.

Za krátkou se orientačně považuje cesta kratší než osm až deset kilometrů nebo trvající méně než 10 až 15 minut. Britská síť servisů upozorňuje zejména na pravidelné jízdy kratší než pět mil, tedy přibližně osm kilometrů.

Nejde však o magickou hranici. Malý benzinový motor se v létě může zahřát poměrně rychle, zatímco velký diesel v zimní koloně nemusí dosáhnout vhodné teploty ani po patnácti kilometrech. Ručička chladicí kapaliny navíc může být uprostřed dříve, než se skutečně prohřeje motorový olej a výfuková soustava.



Při studeném chodu dostává motor bohatší směs. Část paliva a kondenzované vody se může dostávat do oleje, který pak hůře maže. Výfuk nestihne vyschnout a alternátor nemusí doplnit energii odebranou při startování. Podobné následky městského provozu popisuje také přehled dopadů krátkých jízd na motor, olej a baterii.

Největší riziko představuje ojetý diesel emisních tříd Euro 5 a Euro 6, který už má něco za sebou. Vedle samotného motoru obsahuje DPF, EGR ventil, turbo, citlivé vstřikování a u novějších aut také systém SCR s AdBlue.

Filtr pevných částic potřebuje pravidelně spálit zachycené saze. K tomu je nutná dostatečná teplota výfukových plynů. Pokud řidič regeneraci opakovaně přeruší vypnutím motoru, filtr se postupně zaplní. Podrobně jsme už popsali, jak poznat regeneraci DPF a kdy zpozornět.

Staré diesely z doby před masovým rozšířením DPF mohou být konstrukčně jednodušší a krátké trasy někdy snášejí lépe. Jejich nevýhodou je stáří, opotřebené vstřikování, netěsnosti a často nejasná servisní minulost. Největší účty tak obvykle nepřináší nový diesel, ale zanedbaná ojetina s modernější emisní technikou.

Pokud většinu provozu tvoří město, dává smysl spojovat pochůzky do jedné trasy a občas nechat auto souvisle jet mimo obec. Ford například u svých dieselů doporučuje nejméně dvacet minut plynulé jízdy ve vyšší rychlosti při 1 500 až 3 000 otáčkách. Rozhodující je však vždy návod konkrétního auta.

Jednoduché atmosférické benzinové motory s nepřímým vstřikováním patří k nejodolnějším variantám do města. Ani jim studené starty nesvědčí, obvykle ale nemají tolik citlivých emisních součástí jako diesel.

Benzinové motory posledních let už tak jednoduché být nemusí. Přímý vstřik, turbo a benzinový částicový filtr přidávají další místa, kde se mohou tvořit úsady nebo objevit závada. Právě karbon patří k častým problémům moderních motorů. Samotný malý objem ovšem neznamená automaticky kratší životnost. Důležitější je konkrétní konstrukce a servis.

Elektromobil nemá olej, turbo ani filtr pevných částic. Krátké cesty proto jeho pohonné jednotce stejným způsobem neškodí., zdroj: Hans-Christoph Seidel/Wikimedia CC BY-SA 4.0

Hybridy krátké trasy zvládají lépe, protože část cesty mohou absolvovat bez spuštěného spalovacího motoru. Pokud však benzinový motor pokaždé naskočí jen na pár minut, studené cykly se mu nevyhnou.

Elektromobil nemá motorový olej, turbo, EGR ani DPF, proto mu krátké jízdy pohonnou jednotku podobným způsobem neničí. V zimě pouze výrazněji roste spotřeba a klesá dojezd. Trpět může také malá dvanáctivoltová baterie, brzdy nebo pneumatiky. Množství asistentů a displejů je problémem hlavně pro tuto pomocnou baterii, nikoli pro elektromotor.

Žádná tabulka neurčí, že se vůz porouchá po půl roce nebo deseti tisících kilometrů. Opotřebení se sčítá měsíce a roky. U staršího dieselu ale může několik nedokončených regenerací stačit k rozsvícení kontrolky, pokud byl DPF zanesený už předtím.

Aktuální české servisní ceníky ukazují, že profesionální vyčištění DPF obvykle vyjde přibližně na 4 000 až 10 000 korun. Nový filtr může podle typu auta stát 30 000 až 60 000 korun. Oprava turba, EGR nebo vstřikování se snadno dostane do desítek tisíc a větší zásah do motoru může překročit 100 000 korun.

Povinná denní porce kilometrů tedy neexistuje. Když už ale auto pravidelně startuje, mělo by alespoň občas dokončit celý zahřívací cyklus. Pomáhá spojit několik krátkých cest do jedné, studený motor nezatěžovat a dodržovat časový interval výměny oleje. U některých vozů totiž servisní interval počítá také počet studených startů a teplotu oleje.

Rozsvícenou kontrolku DPF ani rostoucí hladinu oleje už delší projížďka řešit nemusí. V takové chvíli patří auto na diagnostiku.