Polský traktor Bizon sklízel celý svět, pak ho semlela síla transformace

Our theme
Edvard D. Beneš | 12.07.2025
další 3 fotky
Zvuk motoru při vyšších otáčkách nebo tvar připomínající bizona, vynesly kombajnům značky Bizon titul skutečné legendy polského venkova. Na snímku je model Z-056. | foto: Wikimedia Commons, Jakub Halun, CC BY-SA 4.0
Obdělával naše lány a nebyl zdaleka využíván jen u nás. Díky odolnému motoru a snadno dostupným náhradním dílům si kombajny Bizon získaly uznání zemědělců i dlouho po ukončení výroby. Na polských polích jsou k vidění dodnes. Jeho nezaměnitelný zvuk při vysokých otáčkách a silueta připomínající skutečného bizona mu zajistily status jednoho z nejikoničtějších strojů v dějinách polského strojírenství — a právem mu náleží označení legenda polského venkova. Po změně režimu však výrobní závod zažil strmý úpadek a následný zánik.
Bizon byla řada zemědělských kombajnů polské výroby používaných ke sběru obilovin, řepky, kukuřice, slunečnice a dalších semenných rostlin. Kombajny pod touto značkou vyráběla Fabryka Maszyn Żniwnych v Płocku, jediný polský výrobce sklízecích mlátiček řady Vistula a Bizon a dalších strojů, v letech 1970 až 2004. Název modelu závisel na šířce žacího ústrojí, mlátičky, kapacitě zásobníku obilí a výkonu hnacího motoru.

Bizon byl exportován do mnoha států
Patřil k velice úspěšným zemědělským strojům, co se týče prodeje. Byl totiž exportován snad na všechny světové kontinenty, konkrétně do Běloruska, Brazílie, Dánska, Finska, Řecka, Íránu, Irska, Španělska, Pákistánu, USA, Sýrie, Švédska, Ukrajiny, Maďarska, Velké Británie, Itálie a dalších zemí.

Polský kombajn Bizon Z-O56:
Jedním z odběratelů kombajnů značky Bizon bylo také tehdejší Československo. Polský kombajn Bizon Z-056 se v Československu běžně používal v zemědělství. Byl navržen jako nástupce staršího modelu Z-050 Super a byl určen pro sklizeň obilovin, řepky a některých luskovin. Díky možnosti instalace různých žacích ústrojí byl univerzální a mohl se používat i pro sklizeň kukuřice, slunečnice, trav a vojtěšky. „U zemědělců byl oblíbený pro svou jednoduchost, spolehlivost a relativně nízkou cenu,“ píše se na portálu wikipedia.

Mezi nejznámější modely, které se dokázaly na trhu prosadit patřily:

Z-055 nazývaný též America
Kombajnů Bizon America bylo vyrobeno pouze dvacet. Všechny byly exportovány do Skandinávie. Kombajn byl vyroben v roce 1975, měl již hydraulicky sklopnou troubu, snímače ztrát, široké pneumatiky, kabinu s posuvnými dveřmi a především charakteristický velký zásobník obilí, který pojmul 3 tuny pšenice, což byl téměř dvojnásobek ve srovnání s modelem Bizon Super.

Kapacita zásobníku byla v něm využita částečně i díky tomu, že namontovaný krátký šikmý šnek sypal obilí jen do středu zásobníku.

Z-056 byl nástupcem Z-050
Kombajn Z-056, vyvinutý jako nástupce Z-050 Super, byl určen ke sběru čtyř základních obilovin, řepky a některých luštěnin. Kombajn byl uzpůsoben k instalaci vhodných žacích ústrojí, což rozšiřovalo rozsah jeho použití pro sběr dalších semenných kultur, jako jsou kukuřice, slunečnice, trávy a jetel. Kombajny Z-056/5 mohly být z výroby vybaveny drtičem slámy.

Sklízecí mlátička nebo-li kombajn Bizon Z-056 vyfotografovaný při práci v roce 2013., zdroj: Wikimedia Commns, Ralf Lotys, CC BY 4.0


Ze Z-058 se stal Bizon Rekord
Tento kombajn byl označen jako Bizon Rekord Z-058 a stal se nejoblíbenějším kombajnem z clé rodiny Bizonů. Od roku 1995 vyjížděl z bran továrny lakovaný modře. Měl modernizovaný systém chlazení motoru, kdy obdržel velký chladič. Později na přelomu let 1999 – 2000 byl důkladně zmodernizovaný firmou NH. Byl určen ke sběru základních obilovin, kukuřice, řepky, slunečnice, rýže, trávy a jetele. Poslední vyrobené Rekordy měly lakované ráfky a střechu kabiny v barvě celého kombajnu.

Pohodlné pracovní podmínky zajišťovala prostorná, utěsněná a dobře odhlučněná kabina kombajnu. Vyfukovaný vzduch čistil kabinový vzduchový filtr. Velká plocha čelního skla usnadňovala vidění hlavičky i lišty nože.

V pozdějších modelech byl podle textu na wikipedii nainstalován palubní počítač informující na pravidelné bázi například o ztrátách zrna, prokluzování pásu, rychlosti jízdy, velikosti sečené plochy a dalších relevantních parametrech. Možnost instalace klimatizace a topného zařízení zvyšovala komfort práce v závislosti na povětrnostních podmínkách.

Kombajn Bizon Z-058 při práci na poli., zdroj: Wikimedia Commons, Aw58, CC BY-SA 4.0


Mohl mít namontovaný drtič slámy
Na přání zákazníka byl na zadní část vyhazovacího krytu kombajnu namontován drtič, který řezal slámu na délku 30 - 100 milimetrů a rozhodil ji v rovnoměrné vrstvě na povrch pole. Ke standardní výbavě kombajnu patřil vozík pro přepravu sběrové jednotky, který usnadňoval pohyb stroje po veřejných komunikacích.

Sklízecí mlátičky Bizon používaly domácí motory, jako jsou SW400 a SW680, vyráběné v polské továrně na motory s názvem Andoria. Standardní pneumatiky Bizon byly STOMIL.

Podle portálu Agriculture Today Bizon se svými sklízecími mlátičkami držel přibližně 80 procent polského trhu, aby, jak bylo už výše zmíněno, expandoval prodeje třeba v Latinské Americe, Pákistánu, Bělorusku nebo na Ukrajině.

Systémové změny v Polsku továrna nepřežila
Sociální a ekonomické změny v Polsku na přelomu let 1989 - 1990 předznamenaly blížící se konec výroby kombajnů značky Bizon. Počet sklízecích mlátiček vyrobených v Płocku se výrazně snížil. V roce 1989 to bylo ještě 5 847 kusů, ale v roce 1993 už jenom 195 kusů. Velký vliv na v podstatě fatální snížení výroby měla skutečnost, že státní zemědělské podniky byly likvidovány a jednotliví zemědělci nakupovali převážně použité stroje. Továrna na sklízecí stroje systémové změny nepřežila.

Restrukturalizace, nucená správa a likvidace
V roce 1990 došlo na restrukturalizaci firmy, které znamenaly založení obchodní právnické společnosti Bizon k 1. prosinci 1992 ze ziskové části závodu. Dne 22. dubna 1993 byla továrna kompletně podrobena restrukturalizačnímu programu, v rámci kterého byla zřízena nucená správa.

V důsledku reorganizace byla na základě výrobních oddělení založena společnost Maszyn Żniwne. Dne 5. ledna 1996 se vlastníky společnosti Bizon staly Bank Handlowy (85 procent akcií) a Sipma (15 procent akcií).

Dne 1. července 1996 vešla společnost kvůli dluhům do likvidace. Během tohoto období fungovala pod názvem Fabryka Maszyn Żniwnych w Płocku w istotne.

Společný ukrajinsko-polský projekt nevyšel
V roce 1997 byl v Kovelu na Ukrajině založen společný ukrajinsko-polský podnik Bizon-Ukraina. Společnost měla smontovat 2 000 kombajnů Bizon Ukraina Z-058 z dílů dodaných společností Bizon Sp.z oo v Płocku. Nakonec bylo smontováno pouze 8 strojů.

Firmu koupila společnost New Holland
Dne 10. června 1998 prohlásil zemský soud ve městě Płock na společnost konkurz. Proces konkurzu závodu FMŻ skončil až v lednu 2001 a předcházela mu likvidace společnosti Maszyn Żniwne v červenci 2000.

V roce 1998 společnost New Holland, patřící koncernu Fiat, koupila přes 90 procent akcií společnosti Bizon, které ji vyšly na 33 miliónů dolarů. Americká Komise pro cenné papíry a burzy odhadla, že New Holland zaplatil o 18 milionů dolarů více, než byla skutečná hodnota společnosti.

Posledních 30 kombajnů Bizon se vyrobilo v roce 2004
Nově založená společnost byla pojmenována New Holland Bizon. V roce 2002 byl název společnosti změněn na CNH Polska Sp. z o.o. a od roku 2014 společnost působí pod názvem CNH Industrial Polska Sp. z o.o.

Posledních 30 kombajnů pod obchodním názvem Bizon Rekord Z-058 vyrobila společnost New Holland Bizon v Płocku v lednu 2004. Výroba byla definitivně zastavena v květnu 2004, po vstupu Polska do Evropské unie. Důvodem bylo, že kombajny nesplňovaly požadavky evropských norem z hlediska úrovně vibrací a hluku na místě obsluhy a emisí výfukových plynů z hnacího motoru.

Návrat k názvu Bizon
V roce 2006 Case New Holland se pro kombajn TC54 vrátila k názvu Bizon. Po představení nové řady kombajnů série TC5000 dostal název Bizon nejmenší z rodiny, tedy New Holland TC5040, jehož výroba skončila v roce 2012.
Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Discussion
no discussion yet
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů