Koženková tříkolka slaví 90 let. Velorex předběhla o dvě desetiletí

Our theme
Radek Pecák | 18.12.2022
dalších 11 fotek
Framo Stromer se dá pokládat za svého druhu předchůdce Velorexu | foto: Radek Pecák
Značka Framo je dnes už pozapomenutá. Ve své době však v Německu nabízela velmi levné dopravní prostředky. Obdobně jako u nás od padesátých let Velorex.
Značek, které ve své historii nabízely tříkolová vozidla, je překvapivě hodně. Nedávno jsme například zmiňovali kopřivnickou Tatru. Poměrně širokou škálu automobilů s tímto počtem kol v období mezi dvěma světovými válkami vyráběla značka Framo z německého města Frankenberg. To leží v Sasku, jen zhruba 60 kilometrů od českých hranic.

Založil ji dánský inženýr Jorgen Skafte Rasmussen, který se spojil s německým kolegou. Zpočátku vyráběli díly pro motocykly DKW, avšak snili o vlastních automobilech.

Na to, jak vypadala jejich unikátní osobní tříkolka, se můžete podívat do fotogalerie u článku.

Začali s nákladními tříkolkami. Ty první měly korbu vpředu, pak se místo pro řidiče pro řidiče a náklad otočilo. I když později byla v nabídce také vozidla se čtyřmi koly, za designově nejvíce vydařený se dá určitě pokládat typ Framo Stromer FP 200.

Vozidlo bylo poháněno zážehovým dvoudobým jednoválcem se zdvihovým objemem 200 cm3. Ten byl vlastní konstrukce značky Framo. Poskytoval nejvyšší výkon šest koňských sil a umožňoval vozidlu dosáhnout rychlost až 60 kilometrů v hodině.

Řidičák netřeba....
Motor, který se nacházel pod poměrně dlouhou přední kapotou, byl spojen se čtyřstupňovou převodovkou a točivý moment se přenášel na dvě přední kola. Ta, stejně jako jedno zadní kolo, byla osazena bubnovými brzdami.

vozidlo určené pro přepravu dvou vedle sebe sedících osob měřilo na délku 310 centimetrů, široké bylo 140 a vysoké 127 těchto délkových jednotek. Designově vydařená kabina, jejíž konstrukce byla vyrobena ze dřeva, měla koženkový potah. Ovšem některé části vozidla, jako třeba kapota nebo posuvná otevíratelná střecha (!) se vyklepávaly z plechu.

Nádherně zrenovovaný exemplář jsem objevil v Horch muzeu v německém Cvikově. Je tam umístěn právem, jelikož značka byla svým zůsobem začleněná do tehdejšího automobilového gigantu Auto Union a zakladatel Frama Rasmussen dokonce po určitou dobu působil v jeho vedení.

Framo Stromer měl šanci zaujmout díky nízké ceně, která činila 1460 tehdejších říšských marek. Navíc pro její řízení nebylo vzhledem k objemu motoru pod 200 cm3 zapotřebí řidičského průkazu a vlastník byl osvobozen od placení silniční daně.

Přesto jich vzniklo (dohromady s verzí kabriolet) během let 1932-34 pouze 737 kusů. V porovnání s českým Velorexem to byl tedy svým způsobem propadák.

Framo existovalo až do roku 1956 v bývalé Německé demokratické republice. Pak se název automobilky začleněné do koncernu IFA změnil na Barkas a továrna vyráběla v Chemnitzu (tehdejším Karl-Marx Stadt) například i u nás známou dodávku B 1000. Definitivně do historie odešla v roce 1991.
Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
no discussion yet
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů