Když semafory spolupracují: Nová značka Zelená vlna je moderní pomocí řidičům

Zelená vlna, známá především jako rozhlasové zpravodajství pro řidiče, se nyní představuje v nové podobě. Jako nová dopravní značka má za cíl zlepšit plynulost dopravy a zvýšit bezpečnost na silnicích. Co tato změna přinese a jak ovlivní každodenní jízdu? „…. dlouhé jsou auťáků šňůry, kdopak je rozmotá... Zelená, zelená, zelená vlna Hvězdy. Zelená, zelená, zelená vlna Hvězdy.“

Tak to ne, písničkou Luďka Soboty opěvující dopravní servis někdejší rozhlasové stanice Hvězda se opravdu zabývat nebudeme.

Podíváme se na jinou Zelenou vlnu, a sice dopravní značku. S tou se pod názvem Grünen Welle můžete setkat například v sousedním Německu.

Pokud jezdíte do sousedního Německa za prací, nebo za nákupem či jen tak na výlet, můžete na tamních silnicích potkat novou digitální značku. Má na sobě symbol zelené vlny, bílý kruh a je na tmavém pozadí. Nad ní je většinou ještě ve čtverci informace o rychlosti v kilometrech za hodinu.

Značka není příkazová, ale doplňková. Má totiž jeden jediný úkol, upozornit na to, jak efektivně a při jaké rychlosti se dá projet ulicemi města. Ve většině případů se tato značka nachází na výpadovkách větších měst.

Portál wikipedia uvádí, že se jedná o systém, ve kterém jsou semafory na ulici synchronizovány tak, že při jízdě určitou rychlostí svítí každý semafor zeleně a projíždění křižovatkami je daleko plynulejší.

Tato rychlost bývá uvedena na doplňkové značce, například „Zelená vlna 40 kilometrů v hodině“. Výhoda spočívá v plynulejším proudu dopravy.

Zelenou vlnu lze použít pro motorová vozidla nebo jízdní kola a v širším smyslu zrychlení také pro veřejnou dopravu. Zatímco Zelenou vlnu lze snadno plánovat a realizovat na jednosměrných ulicích bez časového omezení, tak například křížící se Zelené vlny fungují stejně dobře pro oba směry jízdy na obousměrných ulicích pouze tehdy, pokud to umožňuje rozteč křižovatek a jsou koordinovány doby cyklů jednotlivých signálních programů.

V případech, kdy implementace takové ideální zelené vlny není možná, je obvykle upřednostňován jeden směr jízdy, například příjezdová doprava ráno a odjezdová doprava odpoledne. V druhém směru jsou pak plánovány jednotlivé zastávky kvůli signálům.

Pro české řidiče je tato značka asi jednou velkou neznámou. „Většina řidičů vlastně ani netuší, co znamená. Přitom pokud by to věděli, mohla by jim výrazně ušetřit čas strávený na semaforu,“ píše se například na webu Autosalon TV.

Na základě dopravní situace, kterou zařízení vyhodnocuje, je Zelená vlna buď rozsvícená nebo zhasnutá. Pokud ale svítí a řidiči dodržují stanovenou rychlost, semafory na trase automaticky přechází na zelenou. Díky tomu se řidiči vyhnou zdržení při čekání na červenou.

Kromě úspory času pak dochází také k redukci emisí, které při častém zastavování a rozjíždění vznikají, popisuje německý web BR24 s tím, že existuje i režim pro jízdu na kole.

Podle slov Michaela Schreckenberga, profesora fyziky dopravy a provozu na Univerzitě v Duisburgu-Essenu, se lidé za volantem stávají jinými bytostmi.

„Práh emoční reakce v provozu je velmi nízký, říká Michael Schreckenberg s tím, že lidédé, kteří jsou v každodenním životě ve skutečnosti docela klidní a zdrženliví, se ve svých autech často prakticky mění. „Jedním ze stresových faktorů je právě čekání na semaforech,“ dodává Schreckenberg.

A právě tuto skutečnost má nová dopravní značka Zelená vlna za úkol, co nejvíce eliminovat.

Auto Club Europa (ACE), což je obdoba našeho ÚAMK, vysvětlil, že jde o směrové dopravní značení podle paragrafu 42 německého silničního zákona, tedy o značku, která má usnadnit silniční provoz. Podstatné je, že má podobu proměnného světelného zařízení, nikoliv stálé svislé dopravní značky, a proto se podle situace mění.

Tato dopravní značka se poprvé objevila v roce 2020 v Drážďanech. Nasazena byla v rámci pilotního projektu podpůrného programu Digitalisierung kommunaler Verkehrssysteme, tehdejšího spolkového ministerstva pro dopravu a digitální infrastrukturu.

Postupně se pak objevila i v dalších regionech. Pořád jde ovšem spíš o raritu. Podle dostupných informací se digitální Zelená vlna objevuje například v Heidelberg, Zittau nebo v Greifswaldu.



Nejdelší „Zelená vlna“ se v českých podmínkách podle portálu wikipedia nachází na Evropské ulici v Praze, kde může být synchronizováno až 27 světelných křižovatek. Ovšem speciální novou dopravní značku, která by na to upozorňovala, zde zatím nenajdete. V Praze se totiž jedná spíše o koordinaci režimu semaforů. Ten se používá také na část Plzeňské ulice a ulice Vrchlického (11 křižovatek a pět samostatných přechodů), Poděbradské a Českomoravské ulice (osm křižovatek a dva samostatné přechody).