Umělá inteligence v boji proti náledí: Silnice dostávají předpověď na míru

Zimní údržba silnic se mění díky moderním technologiím, které zlepšují bezpečnost a efektivitu. Digitální senzory a prediktivní modely poskytují aktuální informace o sjízdnosti a uzavírkách, což usnadňuje plánování cest. Jak tyto inovace ovlivňují zimní údržbu a co to znamená pro řidiče? Tradiční zimní údržba byla dlouhá léta založena hlavně na zkušenostech dispečerů a klasických předpovědích počasí. Dnes se ale do hry dostává prediktivní údržba, což je systém, který na základě dat dokáže předvídat riziková místa se sněhem či náledím a plánovat výjezdy posypových vozidel s předstihem.

Digitální infrastruktura současnosti umožňuje správcům komunikací spojit data z meteostanic, kamer i samotného provozu posypových vozů do jednoho celku. Systém pak upozorňuje na místa, kde se může tvořit námraza, sněhové jazyky nebo zhoršené adhezní podmínky.

Zimní měsíce jsou pro silničáře každoročně zkouškou připravenosti i přesnosti. V době, kdy se počasí může během hodin dramaticky změnit, hraje klíčovou roli rychlost rozhodování a efektivní nasazení techniky. Stále větší roli v tom dnes hrají chytrá řešení.

Digitální infrastruktura současnosti umožňuje správcům komunikací spojit data z meteostanic, kamer i samotného provozu posypových vozů do jednoho celku.

Systém dokáže upozornit na místa, kde se může tvořit námraza, sněhové jazyky nebo zhoršené adhezní podmínky. Díky nim lze reagovat dříve, než se problém na vozovce vůbec objeví.

Meteorologická čidla zabudovaná přímo do vozovek měří teplotu a vlhkost povrchu, kamery sledují intenzitu dopravy a hustotu provozu. „Všechna tato data se propojují v reálném čase a systém dokáže upozornit na místa, kde se začne tvořit námraza nebo kde hrozí sněhové jazyky. Výsledkem je cílenější údržba, která šetří náklady, zrychluje reakci, a především zvyšuje bezpečnost řidičů,“ říká Robert Knap ze společnosti VARS Brno.

Podle jeho slov už dnes prediktivní systémy testují či využívají různí správci komunikací včetně Ředitelství silnic a dálnic. Například systém ISUDaS dokáže vyhodnocovat, zda byl výjezd techniky přiměřený reálným podmínkám. Tím se podle Knapa minimalizují zbytečné zásahy a snižuje ekologická stopa posypových materiálů.

Moderní digitální infrastruktura nemá přínos jen pro samotné silničáře. Informace o stavu vozovek, uzavírkách či výtlucích dnes často putují i do veřejně dostupných aplikací jako Waze, Mapy.cz nebo Google Maps, takže se o nich dozvědí i řidiči. Ti tak mohou upravit trasu nebo styl jízdy ještě předtím, než vůbec na nějaký problém při cestě narazí.

Na stejné datové toky jsou navíc napojeny i složky integrovaného záchranného systému, které díky tomu dokážou reagovat na mimořádné události bez zpoždění a s přesnějšími informacemi o situaci v terénu.

Příklad regionu, který posunul správu silnic na digitální úroveň, je Kraj Vysočina. Tamní Krajská správa a údržba silnic před nedávnem spustila systém INFRA-FIM, který je vyvinutý právě společností VARS Brno.

Nový informační systém propojuje pasportizaci a údržbu majetku, meteorologická data i monitoring vozidel údržby. Silničáři tak mají přehled o každém kilometru krajských komunikací, včetně aktuálního stavu vozovky, mostů nebo doprovodné infrastruktury.

Tento systém navíc umožňuje sdílení vybraných dat s obcemi, složkami integrovaného záchranného systému a veřejností. Starostové jednotlivých měst a obcí mohou sledovat mapy plánovaných oprav, občané si mohou ověřit průjezdnost, a kraj má okamžitý přehled o probíhající údržbě.



Prediktivní údržba přináší nový rozměr péče o infrastrukturu. „Umožňuje správcům sledovat vývoj závad dříve, než jsou patrné pouhým okem, a reagovat na výkyvy počasí v reálném čase. Ať už jde o letní přehřátí asfaltu nebo zimní náledí,“ dodává Knap.

Zimní údržba se tak pomalu mění z reaktivního boje s následky na proaktivní systém, který dokáže nepříznivým situacím předcházet. A právě to může do budoucna znamenat nejen úsporu nákladů, ale především bezpečnější jízdu pro všechny řidiče na českých silnicích.

Významnou roli v přípravě na zimní údržbu silnic hraje také ekosystém CleveRA společnosti VARS Brno, jehož součástí je CleveRA Car, unikátní mobilní diagnostické vozidlo, které po celý rok sbírá mimořádně přesná data o stavu povrchu vozovek.

CleveRA Car je jediným vozidlem v Česku, které dokáže při běžném provozu měřit povrch komunikací se submilimetrovou přesností. Díky špičkové technologické výbavě, od kamer po specializované měřicí systémy, poskytuje správcům komunikací detailní obrázek o každém úseku silnice.

Je jediným diagnostickým autem, které brázdí české silnice. Na první pohled vypadá jako obyčejná dodávka. Z venku zaujme možná jedině masivní rampa s kamerami na střeše. V útrobách Mercedesu Sprinter, který právě startuje osmou sezonu ve službách CleveRA týmu VARS, je ale malé vědecké pracoviště. Vůz má serverové skříně, baterie napájející soustavu čidel, kamery a další elektronické vybavení. Díky tomu dokáže při rychlosti 80 kilometrů za hodinu snímat vozovku pod sebou s přesností na jeden milimetr a surová data rovnou ukládat. CleveRA Car vznikl ve Švédsku, kde jej postavili specialisté na diagnostická auta ze společnosti Ramboll.Například jeho technologie LCMS (Laser Crack Measurement System) umožňuje až 100násobě vyšší rozlišení oproti klasickému laser scanu, nebo-li mobilnímu mapovacímu systému. „A právě zimní měsíce jsou obdobím, kdy se tato data nejvíce využívají,“ říká Zdeněk Drápela, produktový manažer VARS Brno.

Správci komunikací mají díky nim jasno, kde je povrch silnice dlouhodobě oslabený, kde se začaly tvořit trhliny nebo kde může mráz způsobit rychlejší degradaci. Zima tak slouží jako období vyhodnocení a plánování – zatímco údržbová technika se soustředí na boj se sněhem a náledím, odborníci pracují s daty, která CleveRA Car nasbíral během roku.

Informace z CleveRA Caru doplňují obraz o dlouhodobém stavu vozovky. Díky tomu mohou správci lépe rozhodovat, která riziková místa mají v zimě zvýšeně sledovat a kde je potřeba připravit následné opravy na jarní období.

Jak už bylo zmíněno, propojení mobilního mapování, senzory z terénu a prediktivních modelů posouvá zimní údržbu do nové fáze. Diagnostické vozidlo v tomto systému plní klíčovou roli.

Software využívá prvky umělé inteligence, které jsou vyvíjené přímo pro diagnostiku poruch vozovek. Výsledkem je submilimetrová přesnost, na jejímž základě mohou správci plánovat údržbu s maximální efektivitou a s jistotou, že pracují s nejkvalitnějšími daty na trhu.