Pomalý řidič dokáže na silnici vyvolat stejnou nervozitu jako ten příliš rychlý. Český zákon přitom pamatuje i na situace, kdy někdo bezdůvodně brzdí provoz a nutí ostatní k riskantním manévrům.
Pomalé tempo na silnici dokáže spolehlivě rozčílit i toho naprosto nejklidnějšího jedince za volantem. Řidič uvězněný v koloně za takovým vozem nemá mnoho dobrých možností na výběr. Buď se obrní nekonečnou trpělivostí a počká na přehledný úsek, nebo se rovnou pustí do nebezpečného předjíždění.
Právě u neuvážených manévrů vzniká obrovský problém, jelikož se nejedná jen o pouhé zdržení, ale především o ohrožení bezpečnosti všech okolo.
Nečekaně pomalu jedoucí auto vytvoří na silnici špunt, za kterým se rychle formuje dlouhá řada nervózních šoférů. Lidé v koloně snadno ztratí nervy, začnou zbytečně riskovat a zkouší předjíždět i v místech s nulovým rozhledem.
Zástupci
České asociace pojišťoven ve svém rozsáhlém průzkumu pro bezpečnostní kampaň Agresivita zabíjí zjistili k tomuto tématu velmi zajímavá a znepokojivá data. "Více než třetina dotázaných přiznala, že je do varu přivede právě pouhá pomalá jízda jiných řidičů," varují odborníci před častým spouštěčem silniční agrese. Z dat pojišťoven je zřejmé, že neustále roste napětí mezi lidmi, kteří se na cestách cítí zbytečně omezováni.
Kdy se z opatrnosti stává problém
Česká legislativa kupodivu nepracuje s žádným univerzálním minimálním číslem na tachometru, pod které už automaticky přichází postih. Zákon o silničním provozu, konkrétně osmnáctý paragraf, ovšem jasně definuje, že šofér se má vyvarovat chování, kterým omezuje plynulost dopravy. Plné znění tohoto pravidla si lze nastudovat na
webu Zákony pro lidi.

Hranice osmdesáti kilometrů v hodině na dálnici není striktně přikázané tempo, ale technický limit vozidla., zdroj: Nakonana/Wikimedia CC BY 4.0
Zjednodušeně řečeno je zakázáno bezdůvodně jet příliš pomalu, stejně tak není dovoleno nikoho zdržovat vleklým a pomalým předjížděním.
Při policejní kontrole je vždy klíčové posoudit reálné okolnosti, skutečný důvod takového chování a hlavně dopad na ostatní účastníky.
V praxi se často uvádí orientační hranice kolem 40 km/h v úseku s povolenou devadesátkou nebo výrazně pomalejší tempo na dálnici za běžných podmínek. Nejde ale o pevnou zákonnou hranici. Rozhoduje počasí, provoz, stav vozovky, technický stav auta a hlavně to, jestli řidič bezdůvodně omezuje ostatní.
Při ranní mlze, hustém sněžení nebo ledovce lze jet klidně krokem, vhodné je ale držet se co nejvíce v pravém pruhu. Ve městě nebývá pomalejší tempo vůbec na překážku, ale na frekventované víceproudé komunikaci v levém pruhu je situace o poznání vážnější.
Známý mýtus jménem dálniční osmdesátka
Během dálničních přesunů se mezi šoféry velmi často skloňuje hranice osmdesáti kilometrů za hodinu, což si spousta lidí plete s předepsanou minimální rychlostí. Skutečnost je ale o něco složitější a opět vychází z přesného znění platné legislativy. Předpisy totiž stanovují, že na dálnici smějí vjet pouze vozidla s konstrukční rychlostí nejméně 80 km/h.
Nejedná se tedy o striktně přikázané tempo, které by bylo nezbytné za každou cenu a v každé vteřině dodržovat.
Snadno se stane, že vás zbrzdí dopravní zácpa, průtrž mračen nebo nenadálá technická závada na motoru, a vy jednoduše zrychlit nedokážete. Zákon pro takový případ nařizuje jasný postup, kdy je nutné dálnici bezpečně opustit na nejbližším možném sjezdu, pokud závada nedovolí autu jet osmdesátkou ani na rovině.
Na kolik vás vyjde bezdůvodné loudání
Ve chvíli, kdy vás dopravní hlídka zastaví za neopodstatněné brzdění plynulého provozu, budete nepochybně zjišťovat výši případného flastru. Údajných pět tisíc korun, kterými se občas lidé straší v nekonečných internetových diskusích, v hotovosti na místě rozhodně nenecháte. Příkazem na místě policisté mohou uložit částku nanejvýš do patnácti set korun.

Pomalý vůz dokáže na silnici vytvořit špunt, za kterým rychle roste nervozita ostatních řidičů., zdroj: ŠJů /Wikimedia CC BY 3.0
Jakmile ovšem celá věc zamíří do správního řízení, tam už peněžitá sankce šplhá do vyššího rozmezí od dvou tisíc do obávaných pěti tisíc korun. Dobrou zprávou pro chronické sběratele trestných bodů je fakt, že tento konkrétní přečin spadá do kategorie hodnocené čistou nulou.
Zákon u tohoto typu přestupku připouští i vyřízení domluvou. Nejde ale o nárok řidiče. Záleží na okolnostech, dopadu na provoz a posouzení policisty.
Rychlostní extrémy na opačné straně spektra
Zatímco zbytečné zdržování je přečin, který se poměrně špatně dokazuje a často končí smířlivým varováním, opačný extrém se u nás trestá naopak velice přísně. Porušení horních rychlostních limitů, které jsou přesně nalajnované pro obce i volné úseky, patří dlouhodobě k těm nejčastějším řidičským hříchům. Pokud šlápnete na plynový pedál příliš zhurta a překročíte povolené maximum o 40 km/h v obci nebo o 50 km/h mimo ni, čekají vás tvrdé následky.
Přehledná tabulka sankcí zveřejněná na oficiálním portálu
BESIP hovoří zcela jednoznačně. Úřady vám za takto nebezpečnou jízdu vyměří peněžitý trest v rozmezí sedm tisíc až dvacet pět tisíc korun. K vysoké faktuře navíc rovnou vyfasujete šest trestných bodů a plošný zákaz řízení motorových vozidel na šest až osmnáct měsíců.
Bohužel stále platí, že vysoké procento lidí za volantem považuje občasné překročení limitů za zcela běžnou praxi. Je dobré mít vždy na paměti, že klidná a hlavně předvídatelná jízda je tím zdaleka nejlepším receptem, jak dojet naprosto bezpečně a bez zbytečných výdajů až do vytyčeného cíle.