Levněji už to snad ani nejde. Našli jsme táckovnu, kde stojí obědy pár korun

Fronty až ven, svíčková za stovku i levné a přitom výborné chlebíčky. Podnik Vesna na Vysočině je už desítky let gastronomickým fenoménem, kam míří dělníci, babičky, řidiči i zvědaví turisté. Legendární „Mlíčňák“ dokazuje, že poctivé jídlo nemusí stát majlant, a že se tu člověk může královsky najíst i za ceny jako z dob minulých.  Když se řekne Žďár nad Sázavou, většina lidí si vybaví unikátní kostel na Zelené hoře. Jenže pro místní a zasvěcené poutníky existuje ještě jedno poutní místo. Jmenuje se Vesna a už od roku 1992 tu Miloš Raudenský dokazuje, že poctivé jídlo nemusí stát „raketu“.

Do Vesny nás zavedla naše další zastávka v rámci seriálu gastrotoulek. Je pravda, že budova podle stavu omítky pamatuje lepší časy, ale nenechte se zmýlit. Uvnitř se totiž skrývá gastronomické království, kde se zastavil čas v tom nejlepším slova smyslu.

Lahůdky Vesna nejsou žádným novým pokusem o moderní bistro. Miloš Raudenský podnik vede už přes tři dekády a jeho recept na úspěch je prostý: dělat si všechno sami a držet ceny tak nízko, aby se zákazník mohl vrátit klidně každý den.

Podnik přitom vznikl už v roce 1974 jako mléčný bar a pamětníci mu dodnes neřeknou jinak než „Mlíčňák“.

„Důležité je, aby byl spokojený hlavně zákazník,“ říká skromně pan Raudenský. A že jich je! V průměru tu vydají 500 porcí denně, ale v největším náporu jich přes pult „proletí“ i tisícovka.

Když stojíte v té pověstné frontě u kovového zábradlí, musíte se držet, abyste si nekoupili všechno, co vidíte ve vitrínách. My jsme ale přišli na hlavní chod. Svíčková za neuvěřitelných 98 korun byla jasná volba. Poctivá omáčka, měkké maso a žádná degustační porce.

Pokud ale na něco místní nedají dopustit, je to zdejší „smažák“ a především domácí bramboráky. Ty jsou tak oblíbené, že si je lidé berou i jako svačinu do ruky – jeden vyjde na 20 korun.

Hitem jsou i domácí chlebíčky. A ani ty nezrujnují peněženku. Zatímco jinde za ně dáte i padesátku, tady se pohybují kolem 20 korun. A pokud máte chuť na sladké, domácí vdolek vás vyjde jen o tři koruny dráž než bramborák.

Vesna je unikátní i v tom, že si zde vyrábějí vlastní mléčné výrobky – jogurty a ochucené tvarohy zavážejí dokonce i do kantýn a obchodů v okolí. Na jídelním lístku najdete denně kolem dvaceti pokrmů a dvě polévky. Vyhlášená je třeba jejich gulášovka nebo dršťková.

Pravdou je, že Vesna není pro lifestylové influencery, kteří hledají mramorové stolky. Interiér i zevnějšek budovy jsou zastaralé, zákusky občas nevypadají jako z pařížské cukrárny a fronta hladových krků, od dělníků ze stavby až po babičky s vnoučaty, může někoho odradit.

Jenže jakmile usednete k jednomu ze stolů a ochutnáte dílo místních kuchařek, všechno vizuální nepohodlí zmizí. Ten pocit, že jste se královsky najedli a v peněžence vám zbyla většina peněz na další výlet, je k nezaplacení. Vesna je prostě důkazem, že poctivá táckovna není přežitek.

Víte i vy o dobrém motorestu či podniku, který stojí za návštěvu? Napište nám svůj tip na e-mail: petr.vanous@denik.cz. Třeba se příště vypravíme v rámci našich gastrotoulek právě tam, kam nám doporučíte.