Nejrychlejší žena světa bude na poštovní známce. Pocta pro legendární závodnici

/KVÍZ/ Česká pošta připravuje speciální emisi známkového aršíku na počest Elišky Junkové, legendární československé automobilové závodnice. Tato výjimečná žena, proslulá svými úspěchy s vozy Bugatti, se stane inspirací pro sběratele i milovníky motoristické historie. Příznivci motoristické historie a filatelisté se mohou těšit na jedinečnou vzpomínku na legendární automobilovou závodnici Elišku Junkovou, protože Česká pošta vydá na konci měsíce listopadu speciální emisi – známkový aršík, věnovaný právě Elišce Junkové.

„Aršík představuje stylizovanou scénu z dobového závodu automobilů v horní části a v dolní části aršíku je zachycena Eliška Junková v závodním voze,“ píše se v emisním plánu poštovních známe České pošty. Dolní část aršíku nápadně připomíná asi nejznámější fotografii Elišky Junkové ve voze Bugatti T35.



Návrh aršíku byl vytvořen perokresbou kolorovanou akvarelem. Na obálce prvního dne jsou vyobrazeny závodní automobilové brýle a dobové dámské řidičské rukavice. Na razítku je autogram Elišky Junkové. Známky jsou kategorie A a E.

Eliška Junková byla česká automobilová závodnice, která závodila s vozy značky Bugatti. Již v roce 1921 se stala jednou z prvních žen v Československu, která získala řidičské oprávnění.

Narodila se jako  Alžběta Pospíšilová 16. listopadu 1900 v Olomouci, do rodiny zámečnického mistra Kašpara Pospíšila. Měla celkem sedm sourozenců, z nichž se však dospělosti dožily jen čtyři děti, a sice Alžběta, její sestra a dva bratři. Absolvovala olomouckou školu Pöttingeum a v šestnácti letech začala pracovat v nově zřizované olomoucké pobočce Pražské úvěrní banky jako korespondentka burzovního oddělení, kde se seznámila se svým budoucím manželem Čeňkem Junkem. Svatbu měli 24. června 1922.

Během obřadu se Alžbětě nezměnilo pouze příjmení, ale i křestní jméno. České jméno Alžběta se totiž v jiných jazycích překládá jako Elisabeth a odtud vychází zkratka Eli či Eliza, jak se jí také v zahraničí často říkalo. Z tohoto označení pak následně vzniklo české Eliška, a z Alžběty Pospíšilové se stala Eliška Junková.

Začínala jako spolujezdkyně svého manžela Čeňka Junka, poprvé se tak podle portálu wikipedia stalo v dubnu roku 1923, a bylo to do upraveného Bugatti T30, a posléze usedla za volant závodního vozu sama. Ve 20. letech minulého století byla nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže.

Na konci léta téhož roku si manželé Junkovi pořídili novější Bugatti T32 Tank a s ním triumfovali v závodech u Plzně (Lochotín-Třemošná) a Rumburku (Schöber). „Měli jsme ho od září 1923 do dubna 1924,“ poznamenala si do svého motoristického alba Eliška Junková.

V srpnu roku 1924 Junkovi zakoupili vůz Bugatti T35 a v září 1924 se Junková posadila za volant závodního automobilu Bugatti T30 a svůj první závod (na trati Lochotín – Třemošná) v kategorii cestovních vozů vyhrála.

K největším úspěchům Elišky Junkové patřilo první vítězství ženy v mezinárodním závodě do vrchu X. Zbraslav – Jíloviště 1926, to už s Bugatti T35, kde dokonce zajela absolutně nejrychlejší čas a porazila i svého manžela, který startoval na výkonnějším stroji Bugatti T35B.

Dále celkové čtvrté místo a vítězství ve třídě do 2 litrů při I. velké ceně Německa 1927 na Nürburgringu a páté místo v legendárním závodě Targa Florio v roce 1928. Závod byl v té době považován za nejtěžší na světě. Jezdil na pět okruhů, z nichž každý měřil 108 km, převýšení téměř 1000 m, projíždělo se takřka 1500 zatáčkami a trasa většinou vedla po šotolinových tratích. Po příjezdu domů byla označována za královnu volantu.

Vedle mezinárodního úspěchu v závodu Targa Florio přinesl rok 1928 Junkové i ránu v podobě úmrtí manžela, k němuž došlo 15. července během Velké ceny Německa na okruhu v Nürburgringu, kde o rok dřív triumfovala. Na rozměklém asfaltu dostal jeho vůz smyk, jezdec byl vymrštěn z vozu a hlavou narazil do skály, o niž si prorazil lebku. Po smrti manžela svou závodní kariéru Eliška Junková ukončila.

Až do své smrti žila v Praze 1 – Hradčanech. Zemřela 5. ledna 1994 ve věku 93 let v Praze. V roce 2000 byla na budově odhalena pamětní deska, na níž je ovšem chybně uveden rok, kdy začala v domě bydlet. Je zde uvedeno 1930 místo správného 1928, jak o tom píše portál Neviditelný pes.

Poštovní aršík věnovaný vzpomínce na legendární automobilovou závodnici Elišku Junkovou vydá Česká pošta 26. listopadu.