Bodový systém se může opět měnit: Přibudou nové povinnosti a ještě tvrdší tresty

Přísnější bodový systém, vyšší pokuty a hrozba rychlé ztráty řidičského průkazu. Od roku 2024 platí v Česku nová pravidla pro motoristy, která výrazně zpřísnila tresty za nejnebezpečnější dopravní přestupky, jako je telefonování za jízdy nebo vjezd na železniční přejezd na červenou. První statistiky ukazují historicky nejnižší počet obětí nehod, zároveň se ale chystají další změny – včetně zákonné bezpečné vzdálenosti či tvrdšího postihu za odmítnutí dechové zkoušky. V Česku platí od roku 2024 pro motoristy přísnější bodový systém. Přinesl zjednodušení, když přestupky jsou podle závažnosti rozdělené do dvou, čtyř a šestibodových kategorií. Při spáchání dvou nejnebezpečnějších přestupků tak šofér přichází o řidičský průkaz. Kromě toho došlo k aktualizaci ceníku pokut, a to hlavně u nejnebezpečnějších přestupků.

Patří mezi ně i řízení s mobilem v ruce. Nyní za takové chování hrozí šoférům bloková pokuta od 2500 do 3500 korun, ve správním řízení se finanční postih pohybuje od 4 tisíc do 10 tisíc korun a k tomu ještě čtyři trestné body. Před rokem 2024 byly sankce mnohem mírnější. Šofér mohl vyfasovat na místě pokutu maximálně do tisícovky, ve správním řízení od 1500 do 2500 korun a k tomu dva trestné body.

Ke změně došlo i třeba při vjezdu na železniční přejezd přes zákaz. Na místě mohli policisté dříve udělit pokutu maximálně 2500 korun, ve správním řízení od 2500 do 5 000 korun a k tomu sedm trestných bodů. Nyní je bloková pokuta v rozmezí od 4500 až 5 500 korun a k tomu šest trestných bodů.

Hrozba tvrdších postihů pro nezodpovědné řidiče se na silnicích, zdá se, projevuje. V loňském roce se z cest domů nikdy nevrátilo 421 lidí. To je o 17 zemřelých méně než v roce 2024. Jedná se tak o nejmenší počet obětí nehod od roku 1961, kdy policie vede souvislé statistiky.

Snížil se i počet nehod. V loňském roce jich policie evidovala bezmála 85 tisíc, což je meziroční pokles o cirka 6700 havárií. „I tak je to pro nás stále dost vysoké číslo, i když se jedná o historicky nejnižší počet,“ uvedl pověřený ředitel dopravní policie Michal Hodboď.

Stejně to vidí i zástupci samostatného oddělení BESIP ministerstva dopravy. „Jedná se o pokračování pozitivního trendu, kdy došlo k meziročnímu poklesu počtu obětí dopravních nehod, a to navzdory už deset let rostoucímu silničnímu provozu. Na druhou stranu je potřeba si říci, že naše cíle ve snižování počtu zemřelých na českých silnicích jsou mnohem ambicióznější. Není tak důvod, aby nás tato čísla uspokojila. Naopak bude potřeba přidat a přijímat další opatření,“ sdělil ředitel BESIP Tomáš Neřold.

Narážel tím na strategii BESIP, která má za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných osob při nehodách v dekádě 2021 až 2030 na polovinu oproti období 2011-2020. Předpokládá se, že konečný počet zemřelých na českých silnicích za toto období nepřekročí do roku 2030 hranici 3 500 lidských životů a těžce zraněných nebude více než 12 500.

Právě nedostatečný trend úbytku zemřelých na českých silnicích a stále dost nehod s těžkými zraněními budou důvodem možné změny bodového systému. Jednou z novinek by mělo být zákonné stanovení bezpečné vzdálenosti.

„Věřím, že to bude jedna z nejzásadnějších změn, která může pozitivně pomoci k pozitivnímu trendu statistik. Podotýkám, že něco podobného už mají například Němci či Slováci,“ sdělil expert hnutí ANO a zároveň předseda Podvýboru pro dopravu Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník.

Není to jediná připravovaná novinka. Tou další je zákonná definice agresivity za volantem, ale také přísnější tresty pro řidiče, kteří odmítnou test na přítomnost alkoholu či jiných návykových látek.

„Měli jsme to v minulém volebním období připravené a nazvané Odmítání jako trestný čin. V připraveném materiálu jsme navrhovali, že ten, kdo odmítne, bude na něj automaticky nahlíženo, že páchá trestný čin. Změna zasahuje jak do bodového systému, tak i trestního zákona. Ministerstvo dopravy a spravedlnosti to nechtělo. Budu chtít na toto téma otevřít v podvýboru debatu,“ doplnil Kolovratník.

Zároveň sdělil, že změny by mohly platit od začátku roku 2027. „Nebude se jednat o žádnou revoluci, ale pouze o vylepšení stávajícího systému. Vše budu chtít prodiskutovat na podvýboru a mít na tom politickou shodu,“ dodal Kolovratník.

Zejména poslední navrhovaná změna by razantně zasáhla šoféry „odmítače“. V současné době je totiž odmítnutí dechové zkoušky klasifikováno jako závažný přestupek, za který hrozí pokuta od 25 tisíc do 75 tisíc korun a zákaz řízení od 18 do 36 měsíců a připsání šesti trestných bodů.

Nově by se jednalo už o trestný čin. V takovém případě už hrozí až tříleté vězení, milionové pokuty a až desetiletý zákaz řízení. „Mnozí řidiči toho zneužívají. Vědí, že se jim vyplatí odmítnout zkoušku, protože by třeba nadýchali přes jedno promile a už by se jednalo o trestný čin. S tvrdším postihem tak jednoznačně souhlasím,“ sdělil Deníku.cz expert na bezpečnost v dopravě Roman Budský.

Zpřísnění trestů se nebrání ani samotní zástupci motoristů. „Co se trestání závažných přestupků v dopravě týče jsme na úrovni Bulharska a Rumunska. Pro mnohé ze střední střídy nejsou pokuty překážkou. Ty nejzávažnější bychom měli trestat tak, jak je to zvykem na západ od nás. Třeba za ujetí od nehody hrozí v Česku sankce 25 tisíc korun. V sousedním Polsku je to po přepočtu až 1,4 milionu korun. Za bezohlednou jízdu Rakušané už dva roky zabavují a na základě soudního rozhodnutí konfiskují auto. Peníze z toho jsou používány do programů na pomoc pozůstalým po haváriích a podobně. Jako samotný motorista jsem proti přísným pokutám, ale na lidi, kteří se chovají agresivně a arogantně, prevence neplatí,“ poznamenal mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota.

Ministerstvo dopravy si nechalo stejně jako v loňském roce zpracovat analýzu od Centra dopravního výzkumu. „Dokud nebude k dispozici, nechci možné změny nijak komentovat, předjímat. Na jejím základě se bude diskutovat s dalšími odborníky o možných opatřeních,“ poznamenal Neřold.