První elektrický offroad slaví 55 let. Lunochod projel drsný terén Měsíce.

Před 55 lety se na Měsíci odehrál historický milník, který spojil kosmonautiku a elektromobilitu. Sovětský Lunochod 1, první dálkově řízený elektromobil mimo Zemi ukázal, že elektrický pohon má budoucnost i v nehostinném vesmíru. Zatímco Lunochod brázdil měsíční povrch rychlostí dvou kilometrů v hodině, dnešní elektromobily dobývají české silnice mnohem rychleji: jejich prodeje rostou rekordním tempem a vozy jako Škoda Enyaq, Elroq či Tesla Model Y dokazují, že budoucnost mobility je elektrická – na Zemi i mimo ni. Elektromobilita zažívá v poslední době boom a auta ta na baterie už nejsou jen raritou pro pár nadšenců. Naopak se stávají běžnou součástí našich silnic a garáží. Jen málokdo však ví, že právě před 55 lety se začala psát historie elektromobility. Nebylo to však na Zemi, ale na jeho věrném souputníku Měsíci. Právě 17. listopadu 1970 totiž na zemském satelitu usadil první elektromobil. V rámci sovětského programu Luna se jím stal lunochod.

Video: Jak fungoval Lunochod na Měsíci

Český trh s elektromobily jasně ukazuje, že vozy na baterie se usazují ve zdejších garážích. Aktuální data z Centra dopravního výzkumu (CDV) jsou nekompromisní: do konce září 2025 je v ČR registrováno více než 52 tisíc osobních bateriových elektromobilů.

Během pouhých devíti měsíců letošního roku přibylo 10 180 nových elektrických vozidel, což představuje meziroční nárůst o 41 %. Elektromobily si tak vydobyly 5,6% podíl na trhu s novými osobními vozidly – je to sice stále méně než benzín (67 %) a nafta (20,4 %), ale jasně ukazují, kam směřuje budoucnost. Největší zájem je o modely Škoda Elroq a Enyaq, následované Teslou Model Y.

Zajímavostí je dynamický nárůst u ojetin. „Růst se však netýká jen nových vozidel – během sledovaného období bylo do Česka dovezeno také 6 179 ojetých elektromobilů. Ty se letos podílejí na trhu se všemi dovezenými ojetinami rovněž 5,6 %, jejich meziroční růst je dokonce ještě dynamičtější. Letošní vývoj potvrzuje, že elektromobilita se postupně stává dostupnější." uvedl ředitel CDV Jindřich Frič.

Vraťme se ale 55 let zpět. Víte, které auto se jako první projelo po povrchu jiného světa? Nebyl to ani Jeep, ani Land Rover, ale sovětský elektrický rover jménem Lunochod 1.

Přistál na Měsíci dnes před 55 lety v rámci programu Luna 17, a ukázal, že i v mrazivém vakuu a nehostinném měsíčním prachu se dá jezdit na čtyřech kolech. Zvládl sice sotva dva kilometry v hodině, ale pohyboval se celé měsíce a stal se tak prvním opravdovým „offroad elektromobilem“, který lidstvo postavilo. A přitom neměl žádnou šanci zajet na servis nebo k zásuvce.

Proč byl Lunochod tak významný? Popularizátor vědy a techniky Dušan Majer z portálu kosmonautix.cz v tom má jasno. „Byl to svého času určitě významný pokrok. Lidstvo už nebylo odkázáno jen na to, že povrch kosmického tělesa zmapuje buďto velkoplošně z oběžné dráhy, nebo velmi podrobně, ale extrémně lokálně v okolí místa přistání. Rovery daly vědcům možnost cestovat i kilometry daleko od místa přistání a navštívit různé geologicky zajímavé lokality. Bez přehánění se dá říct, že rovery otevřely dveře ke skutečně podrobnému průzkumu povrchu Měsíce i Marsu,“ míní Majer.

Majer zároveň připomíná, že se nejednalo o poslední elektrická kola na Měsíci. Američané odpověděli o rok později svými Lunárními vozidly (LRV) z misí Apollo 15, 16 a 17, ve kterých se mohli svézt přímo astronauti. Tyto bateriové buginy zvládaly až třináct kilometrů v hodině a najezdily přes třicet pět kilometrů na jedno nabití. A další vozítka se dostala i na Mars.

A co mají společného Lunochod, americké měsíční buginy i marťanské rovery? Všechna jsou elektromobily. Skutečným rájem pro robotická vozítka se ale stal Mars. Od malého Sojourneru v roce 1997, přes slavná dvojčata Spirit a Opportunity, až po dnešní Curiosity a Perseverance. Přidejme čínský rover Zhurong. Dnes už je to celá flotila, která by uživila menší autosalon.

Jak dodává Dušan Majer, aktivní jsou v tuto chvíli tři elektromobily mimo Zemi: čínské vozítko Yutu 2 na odvrácené straně Měsíce (poháněné solárními články) a na Marsu pak americké rovery Curiosity a Perseverance (poháněné radioizotopovým generátorem).

Video: Pokračovatelé lunochodu. Například ti na Marsu

Kolik těchto dálkově řízených elektromobilů vlastně za celou dobu na povrchu jiných těles jezdilo? Podle ředitele Technického muzea v Brně Tomáše Přibyla je to složitý historický oříšek. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně dodává, že přesný součet je složitý historický oříšek: „Můžeme to rozdělit na úspěšné a neúspěšné mise. Mezi ty úspěšné řadíme sovětské Lunochod 1 a Lunochod 2, tři americké LRV (Lunar Roving Vehicle) v rámci výprav Apollo (přesněji Apollo 15 až Apollo 17), čínské Yutu, Yutu 2 a Jinchan, indický Pragyan, japonský LEV 2," uvedl  Přibyl.

Pak je asi ještě desítka dalších neúspěšných. „Většinou jde o malé rovery, ale patří sem i jeden selhavší (a utajený) Lunochod. Na Marsu jsou aktivní americké Curiosity a Perseverance. Dříve to byly Sojourner, Spirit a Opportunity (všechny USA) a Zhurong (Čína).

Nevím, jestli počítat sovětské Mars 2 a 3, které povrchu sice nějak dosáhly, ale neprojely se na něm – navíc nešlo o čistokrevné rovery... Japonská sonda Hayabusa II vysadila na asteroid Ryugu dvojici ,roverů‘, ale ty se pohybovaly poskakováním," doplnil Přibyl.

Tomáš Přibyl zároveň mírní nadšení ohledně technologického dopadu Lunochodu na pozemskou elektromobilitu. „Z hlediska rozvoje elektromobility byl význam mise Lunochod 1 nulový. Nevzešly z ní žádné nové technologie nebo poznatky, které by se daly aplikovat v pozemských podmínkách.

Třeba proto, že hlavním zdrojem energie byly sluneční baterie... Mnohem důležitější byl jiný aspekt mise, a to mobilita stroje. Lunochod 1 měl jako první stroj možnost se po povrchu jiného kosmického tělesa pohybovat. To byla revoluční změna, která o několik řádů posunula užitečnost sondy,“ uvedl Přibyl.

Možná tedy až si příště sednete do moderního elektromobilu – ať už do zcela nového vozu z tuzemské produkce, nebo do dovezené ojetiny, můžete si říct, že jste součástí stejné historie. Historie, která začala dnes před 55 lety.