Návštěva města duchů. Po výbuchu Černobylu zmizel z Pripjati život

/AUTEM ZA POZNÁNÍM/ Návštěva okolí Černobylské jaderné elektrárny a opuštěného města Pripjať patří k nejunikátnějším výpravám, jaké může dobrodruh zažít. Místo, kde se po havárii v roce 1986 zastavil čas, dnes láká cestovatele i fanoušky roadtripů svou tísnivou atmosférou, autentickými kulisami a přísně regulovaným režimem vstupu.   V městečku Pripjať dříve žili zaměstnanci elektrárny. Web Mapy.cz do dvě trasy, ta rychlejší měří 1495 kilometrů a v ideálním případě zabere 15 hodin a 57 minut. Cesta vede okolo Brna, Ostravy, Katovic, Krakova, Řezna, Lublinu, Chelm na Ukrajinu.



V městečku Pripjať se 26. dubna 1986, tedy v den, kdy došlo k havárii elektrárny, prakticky zastavil čas. Ve školách zůstaly lavice na svém místě, na některých z nich se stále nachází učebnice, ze kterých se už nikdy nikdo učit nebude. Ve školkách je zase spousta hraček.

„V interiérech ještě stojí dětské postýlky nachystané na odpolední klid, instruktážní nástěnky k výuce chození přes přechod, dětské papučky,” popisovali svou návštěvu Jana Mičulková, Václav Stacke a Václav Škarpich, doktorandi z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Stojí zde i hotel, krytý plavecký bazén anebo třeba lunapark s velkým ruským kolem. Není divu, že se městu Pripjať přezdívá „město duchů”. Protože přesně tak působí. Ostatně i proto ale stále láká řadu zvídavých nadšenců.

Přestože v Černobylské jaderné elektrárně došlo k obrovské havárii, její okolí je dnes bezpečné. Navštívit se dá jak městečko Pripjať, tak dokonce i některé části samotné elektrárny. Na několik stovek metrů se návštěvníci smí přiblížit i k reaktoru, v němž k havárii došlo.

Do zmíněné oblasti pořádá několik cestovních agentur organizované zájezdy, na kterých průvodci samozřejmě hovoří i česky. A kolik takový zájezd stojí? Samozřejmě záleží na tom, s jakou agenturou se člověk vydá. V průměru se však za dvoudenní výlet ceny pohybují okolo 7 500 korun na osobu, přičemž si lidé dopravu na Ukrajinu a zpět platí zvlášť.

Nutno říct, že v současné době jsou všechny tyto zájezdy pozastaveny vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu. Cestovní agentury však uvádějí, že jakmile dojde ke konci konfliktu, budou zájezdy opět obnoveny.

V první řadě je třeba myslet na to, že se do oblasti Černobylu lze dostat jen s průvodcem přes cestovní agenturu. Jakékoliv vstupování do zasažené oblasti je přísně zakázáno ukrajinskými zákony, a to hlavně z bezpečnostních důvodů.

Kdokoliv, kdo by byl v okolí Černobylské jaderné elektrárny přistižen bez doprovodu průvodce, může dostat nemalou pokutu. Upozorňuje na to web CNN.

Pakliže se zúčastníte oficiální prohlídky, musíte i tak dodržovat celou řadu pravidel. Každý návštěvník musí mít na sobě pevnou obuv, dlouhé kalhoty a dlouhý rukáv, aby byl chráněn před radioaktivním prachem



Z tohoto důvodu je rovněž zakázáno cokoliv jíst a pít na otevřeném prostranství. Návštěvníci se nesmí dotýkat prakticky ničeho a už vůbec ne stromů, které jsou pokryté mechem. Mech je totiž známý tím, že účinně pohlcuje radioaktivní látky a i nyní může vykazovat podstatně vyšší úroveň radiace než okolní půda.

V oblasti se turisté mohou setkat také s toulavými psy. Ti jsou vesměs přátelští, a tak není divu, že mají mnozí nutkání je pohladit a případně pomazlit. I to je ovšem zakázáno. Existuje totiž podezření, že psi ve své srsti nosí radioaktivní prach, jak uvádí web BBC.

V neposlední řadě platí přísný zákaz vynášení jakýchkoliv věcí z uzavřené zóny. „Zůstala tam řady osobních věcí, ale nemůžete si vzít nic. Takže potlačte nutkání odnést si s sebou jakýkoliv radioaktivní dáreček,” říká pro zpravodajský web ABC novinářka Lauren Beldi, která před časem Černobyl navštívila.

Při návštěvě černobylské zóny jsou naprosto pochopitelné obavy z radiace. Nutno ale říct, že jsou při dodržování veškerých pravidel naprosto zbytečné. Dle Chernobyl X, jedné z nejznámějších agentur zprostředkovávajících výlety do této oblasti, úroveň radiace nepřesahuje více jak 0,3 uSv za hodinu. To pro představu vykazuje mnohonásobně nižší stupeň radiace ve srovnání například s rentgenem čelisti u zubaře.