Čím vlastně Češi jezdí?

Our theme
Petr Šikl | 03.06.2009
foto: http://media.skoda-auto.com
Každý rok přibývá velké množstí nových i ojetých automobilů, přesto se na českých silnicích nejčastěji setkáváme se Škodou Felicií. Čím vlastně Češi nejčastěji jezdí?

V Česku bylo k 31.12.2008 registrováno celkem 4 423 370 osobních automobilů s průměrným stářím 13,82 let. Na jeden registrovaný vůz tak připadá 2,36 obyvatele ČR. Vůbec nejzastoupenějším modelem na českých silnicích je Škoda Felicia s počtem 407 989 ks s průměrným stářím 11,85 roku. Téměř každé 10-té registrované auto je Felicia. Druhou příčku obsadila Fabia, třetí příčku Octavie. Následuje Škoda 135 (Favorit), Škoda 120, 105 a Škoda 136. Až osmá příčka patří prvnímu zahraničnímu automobilu - Renaultu Megane, kterých jezdí 94 185 ks. Následuje Opel Astra, Ford Escort a Volkswagen Golf (více v tabulce).


Škoda Felicia GLXi

 
1. Škoda Felicia (407 989 ks) sjížděla z výrobních pásů dlouhých sedm let (5.9.1994-2001). Celkem bylo vyrobeno 1 420 411 kusů (včetně verze Combi a Pickup). Jednotlivé verze byly značeny zkratkami LX, LXi, GLX, GLXi. Základní pohonnou jednotkou byla při uvedení na trh třináctistovka SPi s výkonem 40 kW, kterou doplnila výkonější varianta s výkonem 50 kW (zvýšený kompresní poměr). V roce 1996 se objevila třináctistovka MPI produkující 40 kW což stačilo na maximálku 146 km/h a na zrychlení z 0-100 km/h za 15,5 s. Od roku 1997 v nabídce existovala 1,3 MPI s 50 kW (162 km/h a 13 s) a 1.6 MPI dostupná již od roku 1995 s vícebodovým vstřikováním paliva a výkonem 55 kW (170 km/h a 12s ). V nabídce se objevila i vznětová devatenáctistovka o výkonu 47 kW (156 km/h a 16,5 s).

 
2. Škoda Fabia (329 346 ks) byla v roce 1999 představena jako nástupce Felicie. K hatchbacku přibyla verze kombi (od 2000) a sedan (od 2001). V létě 2004 se začala prodávat i sportovní varianta RS. O pohon základní verze Junior se staral velmi krátce (2002) jednolitrový agregát MPI s výkonem 37 kW, který si jen těžko dovedl poradit s 1100 kg těžkým vozem. Později byl vystřídám tříválcem 1,2 HTP s dvouventilovým rozvodem a výkonem 40 kW. Silnější čtyřventilová verze 1,2 HTP disponovala výkonem 47 kW a byla dostupná od roku 2003. Od počátku výroby byl k dispozici zážehový čtyřválec 1,4 MPI s 50 kW výkonu, 1,4 MPI 44 kW, 1,4 16V (55 nebo 59 kW - od 2006) a 1,4 16V 74 kW. Nejvýkonnějším agregátem se tal stal dvoulitr s dvouventilovým rozvodem a výkonem 85 kW. Z dieselových motorů byla na výběr od samého počátku povedená 1,9 SDI s 47 kW. V roce 2003 se objevil tříválec 1,4 TDi s 55 kW. Kvůli plnění emisních norem byl o dva roky jeho výkon později přiškrcen na 51 kW a souběžně představena výkonnější 59 kW varianta. Vrchol vznětové nabídky od počátku výroby tvořil čtyřválec 1,9 TDI s výkonem 74 kW. S příchodem verze RS se objevila 1,9 TDI PD s 96 kW.


Škoda Octavia r. 2000
 
3. Škoda Octavia (253 915 ks) přišla v krátké verzi (Liftback) na trh v listopadu 1996. O dva roky později se objevila i varianta kombi. Obě verze sázely na velký zavazadlový prostor (528 a 548 litrů u kombi). Základní motorizací se stala při uvedení na trh čtyřválcová zážehová osmiventilová šestnáctistovka s výkonem 55 kW. O tři roky později tvořil základ silně poddimenzovaná osmiventilová čtrnáctistovka MPI s výkonem 44 kW, která se s hmotností Octavie trápila. O rok později byla 1,4 MPI nahrazena moderní hliníkovou 1,4 16V s 55 kW. Dále bylo možné vybírat mezi 1,6i 8V 74 nebo 75 kW, 1,8i 20V s 92 kW, 2,0 MPI 8V 85 kW, 1,8i 20V Turbo 110 kW (od 1998), 1,8i 20V Turbo 132 kW (od 2000), nebo ze vznětových agregátů 1,9 SDI 50 kW (1998-2004), 1,9 TDI 66 kW (1996-2006), 1,9 TDi 81 kW (1998-2004), 1,9 TDI-PD 74 kW (od 2000), 1,9 TDI-PD 96 kW (2003-2005).

 
4. Škoda Favorit 135 (204 405 ks) - Favorit přišel na trh v roce 1990. O jeho pohon se starala benzínová třináctistovka OHV s výkonem 43 kW (oproti modelu 136 kratší převody a nižší octanový nárok - 91 místo 95), přičemž výkon byl přenášel na přední kola skrz pětistupňovou převodovku. O rok později se objevilo o 35 cm delší kombi (Forman). Rok 1993 znamenal výraznou modernizaci a příchod nového motoru 1,3i OHV s 40 kW výkonu a jednobodovým vstřikováním paliva a řízeným katalyzátorem. O rok později je výkon zvýšen na 50 kW.

 
5. Škoda 120 (148 819 ks) + 6. Škoda 105 (103 537 ks) byly představeny na brněnském veletrhu v roce 1976. Číslice v jejich názvech značily objem motoru. Základní čtyřválec o objemu 1,05 litru produkoval 33,1 kW a dvanáctistovka 36,7 kW (120, 120 L, 12 GL) nebo 40,5 kW pro verzi (120 LS, 120 GLS, 120 LX, 125 L). Škoda 105 (typ 742) se vyráběla od roku 1976 do roku 1987. Celkem z výrobních linek sjelo na 840 561 kusů modelu 105. Model 120 byl vyráběn souběžně s model 105 a jeho výroba byla ukončena až v roce 1990. Celkový počet vyrobených 120 dosáhl čísla 1 070 693 ks.

 7. Škoda 136 Favorit (98 982 ks) - krátkou verzi Favorit si bylo možné koupit již v srpnu 1988 s benzínovou třináctistovkou OHV o výkonu 46 kW (asymetrická maska se znakem automobilky umístěným vpravo, béžový interiér). V roce 1991 je ukončena výroba typu 136.

typ (model) 

celkový počet

 

průměrný rok výroby

 

% z vozového parku

 

1. Škoda Felicia

 

407 989

 

1997

 

9,22%

 

2. Škoda Fabia

 

329 346

 

2003

 

7,45%

 

3. Škoda Octavia

 

253 915

 

2001

 

5,74%

 

4. Škoda 135

 

204 405

 

1992

 

4,62%

 

5. Škoda 120

 

148 819

 

1982

 

3,36%

 

6. Škoda 105

 

103 537

 

1982

 

2,34%

 

7. Škoda 136

 

98 982

 

1989

 

2,24%

 

8. Renault Megane

 

94 185

 

1999

 

2,13%

 

9. Opel Astra

 

86 323

 

1998

 

1,95%

 

10. Ford Escort

 

82 553

 

1994

 

1,87%

 

11. VW Golf

 

81 989

 

1994

 

1,85%

 

12. Ford Mondeo

 

61 322

 

1999

 

1,39%

 

13. Ford Focus

 

59 607

 

2002

 

1,35%

 

14. Ford Fiesta

 

58 003

 

1996

 

1,31%

 

15. VW Passat

 

56 078

 

1997

 

1,27%

 

16. Fiat Punto

 

50 888

 

1998

 

1,15%

 

17. Peugeot 206

 

46 928

 

2002

 

1,06%

 

18. Renault Clio

 

46 766

 

1998

 

1,00%

 

19. Opel Corsa

 

44 436

 

1997

 

0,98%

 

20. Opel Vectra

 

43 222

 

1996

 

0,92%

 

21. Škoda 100

 

40 657

 

1972

 

0,89%

 

22. Peugeot 306

 

39 234

 

1997

 

0,85%

 

23. Renault 19

 

37 442

 

1991

 

0,76%

 

24. Renault Laguna

 

33 526

 

1998

 

0,71%

 

25. Peugeot 106

 

31 244

 

1996

 

0,68%

 

26. VW Polo

 

29 959

 

1997

 

0,67%

 

27. Trabant 601

 

29 790

 

1973

 

0,65%

 

28. Citroën Xsara

 

28 820

 

2000

 

0,62%

 

29. VAZ 2101

 

27 271

 

1975

 

0,60%

 

30. Peugeot 205

 

26 379

 

1988

 

0,54%

 

Vůbec nejrozšířenější značkou v Česku je Škoda, které patří z celkového počtu registrovaných automobilů 38,74% (1 713 796 ks). Průměrný věk Škodovek je 14,82 roku. Druhou nejzastoupěnější značkou je Ford (338 793 ks), třetí Renault (295 205 ks), čtvrtý Peugeot (262 032 ks) a pátý Volkswagen (260 825 ks).

A závěrem se pojďme podívat na vůbec nejstarší a nejmladší registrované automobily (v celkovém počtu registrací nad 500 ks). Držitel nejstarších aut v registru je AERO 30 (631 ks s průměrným věkem 71,87 roku), následuje TATRA 57 (1003 ks, 70,27 roku) a Škoda 1101 (596 ks, 63,31 roku). Na druhé straně žebříčku se umístila Dacia Sandero (582 ks, věk 1,00 roku), Hyundai 1 (1331 ks s věkem 1,08 roku) a Peugeot 308 (1 046 ks, 1,09 roku).

Article rating
Rated: 0x
Ještě jste nehodnotil/a
Tagy
Discussion
Rubal, 04.06.2009 08:41
Děkuji za opravu.
Fanda, 04.06.2009 12:15
Do některých zpočátku vyráběných felicií se ještě skutečně montovaly karburátory.Sám jsem míval mpi,ale v návodu byly uvedené všechny motoryzace včetně i té s karburátorem.Konečně není problém si to dohledat na internetu.
Fanda, 04.06.2009 20:46
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_Felicia
Toto je odkaz,který jsem nalezl na internetu( je jich tu možno dohledat více).Ve druhém řádku tabulky je uvedeno,to, o čem se tu diskutuje,navíc znám osobně jednoho majitele felicie s karburátorem.
rohYpnol, 17.06.2009 12:29
Bylo by zajímavé udělat statistiku cen jednotlivých vozů. Tzn. kolik % je vcenovém rozmezí např. 0 - 20 000; 20 000 - 50 000; 50 000 - 100 000; 100 - 200 000 atd.
Myslím, že by to byla docela tragédie. Tak 70% vozů v ceně do 100 000? Obvzlášť komické je pak porovnání s výší škody, kdy se nemusí volat policie. Tzn. většina aut může jít na totálku a policie se volat vlastně nemusí (samozřejmě bez zranění). Jó docela smutné toto je.
-OT-
Mimochodem ještě smutnější je zastavení výstavny dálnic. Právě v době krize by se mělo hodně stavět (zaměstnanost) - stejně jsou dané stavby potřebné. A je lepší peníze proinvestovat v krizi než v "blahobytu". Místo toho, aby přemýšleli, proč jsou u nás dálnice 2x? dražší, jejich výstavbu kvůli penězům zastaví. Přitom by stačilo, aby nebyly řádově dražší a peněz by pak bylo dostatek. Ale hlavně že na šrotovné peníze jsou (přitom toto nezaměstanost nijak pozitivně neovlivní).
A ještě si dovolím jeden dodatek - peníze z 30 kč regulační poplatek prosím nejde do kapsy lékařům/nemocnicím, jak se někteří naivně domnívají. Oni pak totiž o to méně dostanou od pojišťoven. Tak až někdo zas plácne hňupovinu, že jde o almužnu lékařům, tak nevěřte.
capslock, 14.11.2009 01:47
Nemůžeš stavět, když nemáš za co ;)
enter into discussion
post a comment to this discussion
Nejčtenější články předchozích 7 dnů